27.10.2019
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Komunista na výletě v USA

Sdílejte článek:

COM/MS

Soudruh Samuel Marec byl v USA na výletě, kde si byl v podstatě potvrdit své dlouholeté přesvědčení o tom, že kapitalismus selhal a jak moc potřebujeme více státu a více regulací. A i když nás na závěr článku pozdravuje (a že není komunista), tak se mu trošku pověnujeme, neboť v kavárně je dnes velmi v módě cestovat do USA a mluvit o tom, jak je to tam celé na hovno. Pár věcí je tedy třeba uvést na pravou míru.

Samo v úvodu tvrdí:

„Amerika sice je výjimečná krajina, ale její systém vyčerpal svůj potenciál a dnes vede k nespokojenosti. Řečeno ve zkratce: příliš mnoho lidí se prostě má špatně.“

Jak na to přišel? Z těch rozhovorů s pár lidmi? Z pocitů, přesvědčení že kapitalismus je prostě špatný? Z nějakých dat? Neboť „mít se dobře“ je velmi subjektivní. Mohu být bohatý, a něco se mi stane, onemocním, a už se mám špatně. Je to velmi subjektivní.

Pokud si prohlédnete i světové statistiky, v subjektivním štěstí najdete na prvních příčkách vyspělé země, ale i země jako Zimbabwe, kde byste asi nechtěli žít. Zajímavější je to ale, když se vezme statistika Subjektivního pocitu štěstí vs HDP na obyvatele, a tam je USA jednoznačně mezi prvními: ourworldindata.org/happiness-and-life-satisfaction

Po krátkém rozhovoru s domácím, který mu popsal své patálie se zdravím a to, že ho jednoduchý zákrok stál 3000 dolarů, Samo dodává:

„Říkám, že my jsme se v Evropě někdy velmi dávno shodli, že nejsme idioti, a zavedli všeobecné zdravotní pojištění.“

Zde jen v krátkosti. Položme si otázku, jestli chceme mít raději vyšší náklady a žít, nebo ušetřit a být mrtví. Neboť má-li dnes pacient na Slovensku vážnou nemoc, dostat se jen k diagnóze je umění. O úspěšnosti léčby nemluvě. Zde si Samo může přečíst také pár statistik. Vytáhnu jen jednu — 5leté přežití pacientů s rakovinou prsu. Slovensko 75 %, USA 90 %.

Samo znovu a bez argumentů pokračuje:

„Americký sen už nefunguje. V 21. století jednak už tušíme, že každý si tak docela strůjcem svého osudu není, a jednak vám ve Spojených státech někdo do cesty aktivně klade bariéry. A stát to opravdu není.“

Znovu špatně. Zatímco v roce 1950 obsahoval „Federal code of regulations“ cca 9 tisíc stran regulací, dnes jich je už přes 185 tisíc. Ne Samo, ani jedna z těchto stran volný trh nepodporuje. regulatorystudies.columbian.gwu.edu/reg-stats

Samo se samozřejmě nevyhnul ani tématu zbraní:

„Místo toho je pouze v Chicagu ročně střelnou zbraní zabito více lidí než ve Francii, Německu a Itálii. Dohromady.“

No tady se tak trochu v domnělé korelaci se zbraněmi chytil do pasti, protože stát Illinois má jedny z nejpřísnějších regulací zbraní v USA (potřebujete licenci, licencovaný trénink, jste prověřován atp.).

Samozřejmě nevyhnul se ani nákladům na vysoké školy a tomu, že to v podstatě musí někdo platit. Znovu jen jedna statistika, nejlepší univerzity na světě: topuniversities.com/…/worlds-top-100-universiti… Skrolujte skrolujte, jestli tam v té stovce najdete Slovensko. Nenajdete. A kdo je na samém vrchu? USA.

Nakonec i čeští a slovenští kavárníci když chtějí dobré školy, tak se jim v papírech lépe vyjímá titul z USA, než titul z nějaké místní masmediálky. Má to své důvody.

Abychom to tedy shrnuli v kontextu s Marecovými zjištěními:

  • Americký sen už podle Marce neexistuje, ne kvůli státu, ale kvůli hnusným korporacím. To že mají na hlavě tuny regulací je vedlejší.
  • Ne my, to Američané mají hovno zdravotnictví. Čekačka 3 měsíce na každé vyšetření. Omítka opadává. Plesnivé. Ale zdarma.
  • Je třeba zregulovat zbraně, i když tam, kde je mají nejzregulovanější, to také nefunguje.
  • Je třeba také studovat zdarma. Sice víme, že to rapidně sníží kvalitu vzdělání. Ale ve snaze o budování lepších progresivních zítřků nám to úplně stačí.

(Původní článek)

ZDROJ: Menej štátu 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,67 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky