Vzkaz pro Aňu Geislerovou: Pýcha předchází pád!

„Dokážu si představit jejich frustraci, s čím jakoby oni zápolej a s tím, že jejich přísun informací, asi, nebo informovanost není tak velká jako naše, možná je to ani nezajímá nebo jsou třeba pod nějakým cíleným dezinformačním tlakem, to všechno tam figuruje. Proto si právě myslím, že je důležitý z Prahy vyjíždět, s těmahle lidma mluvit a dát jim ty informace o tom, co je naším problémem, proč my chodíme na to náměstí, aby to pochopili stejně.“

Nevěřila jsem svým očím, když jsem to četla. Toto je pohled pražských hereček, a asi nejen jich, na nás mimopražské? 

Ráda bych jí a podobným přechytralým řekla, že ti, co žijí mimo Prahu, skutečně nejsou neinformovaní, hloupí a omezení idioti. Naopak. Mimo Prahu žijí tisíce lidí, kteří v životě něco dokázali, a této zemí mnohé přinesli. Přes šest tisíc starostů a starostek se třeba stará o obce a města, učitelé učí, lékaři léčí, živnostníci provozují úspěšně své živnosti (nevím, jak dopadla ta její, ale mám pocit, že zkrachovala) … Prostě žijí plnohodnotné životy jako ti, co je žijí v Praze, a plnohodnotně také myslí. 

Zkrátka lidé, žíjící mimo Prahu, nejsou hloupí, a možná se o dění zajímají víc, než kdokoli jiný. Bez nich by byl i ten Václavák poloprázdný, protože na něj jezdí. Tedy mimo Prahu nežije žádný hloupý neinfomovaný lid, kterému by ti pražští “chytří” měli jezdit vysvětlovat, co si mají myslet o tom, co čtou a vidí a zažívají. Obzvláště ne herečky, které nemají ani maturitu. Jakkoli jsou talentované, což Aňa Geislerová nepochybně je. Ale to je také všechno, co hodlám podepsat. 

Neuvěřitelně hloupý a samolibý výrok totiž jinak svědčí o nulové sociální inteligenci, o namyšlenosti a pohrdáním všemi lidmi žijícími mimo Prahu. Ano, v listopadu 1989 bylo dobré, že Praha jezdila říkat mimo Prahu, co se stalo – protože soudruzi úspěšně vše tajili a do státních médií neprošlo nic. Dnes je jiná doba. Víme všichni všechno, a názor si můžeme dělat zcela svobodně. A pražské herečky nám skutečně nemusí jezdit vysvětlovat, co se tu děje. Možná by naopak ony měly přijet mimo Prahu, aby viděly, o čem je život třeba v Beskydech, v severních Čechách, zkrátka někde jinde, než kde jezdí metro. 

Pokud je názor pražské kavárny tento, pak bych této kavárně ráda vzkázala, ať si podobné urážející výroky nechá od cesty. Žít v Praze není nic víc, než žít v Praze. Není to patent na rozum, není to znak vyšší inteligence, zkrátka není to nic z toho, o čem herečka mluvila. A žít mimo Prahu neznamená, že ti lidé tam jsou hlupáci. Protože tak slova jednozačně vyznívají. 

Za ten výrok by se měla herečka stydět, a lidem žijícím mimo Prahu se omluvit. Protože pokud jsme mimo Prahu z něčeho frustrovaní, tak z toho, že podobní lidé, jako je Aňa Geislerová, nám hodlají kázat, co si máme myslet. Děkuji, nechci. A už vůbec odmítám myslet stejně, jako tato namyšlená a předůležitá dáma. Jsem v jiném klubu – v klubu normálně myslících lidí, kteří si ostatních normálních lidí v této zemi váží. At jezdí do práce metrem nebo tramvají.