Na okraj aktuální vlny demonstrací v ČR

Samozřejmě, to původní poselství naprosto chápu. Nesouhlas s politikou vlády, potažmo Hradu vyjádřená hlasitým způsobem a voláním po změnách. Přestože můžeme namítnout, že změn nejlépe dosáhneme ve volbách, což je pravda, i demonstrace jsou legitimním hlasem a jsou indikátorem nálad ve společnosti. O tom nemůže být nejmenšího sporu.

Jenže jak se situace vyvíjí a jak jsem jí sledoval včera online, začínám mít pocit, že ta původní myšlenka ustupuje do pozadí a otěží se začínají chytat ti, kteří hájí především a pouze své vlastní politické zájmy.

Jistěže se mohu mýlit, ale ta zjevná adorace TOP 09 a Pirátů vysílá varovný signál. Signál o nahrazení jedné skupiny skupinou druhou, prakticky totožnou, která na současném politickém stavu nese značný podíl odpovědnosti.

Aby bylo jasno, rozhodně nechci odrazovat nikoho od projevů občanské nespokojenosti, jenže na druhou stranu je třeba dát si pozor, aby ta nespokojenost nebyla zneužita. Protože jen hodně složité je přesvědčit českého občana, aby dal jasně najevo svůj názor, veřejně – nikoliv anonymně někde v internetových diskusích. A když už lidí znovu vyšli v nemalém počtu do ulic, bylo by nezodpovědné dopustit, aby toho využili ti, kteří sami nepotřebují změny. Kterým jde jen o moc.

Pondělní demonstrace byla plná prázdných frází. Řeči o ničem, o tom co je špatně ale nic o tom, co zlepčit nebo jak to zlepšit. Patetické volání po jakémsi spojení se, a doslova nechutné divadlo s řečníky, držícími se na podiu za ruce a vyzývajícími demonstranty aby udělali totéž. Venceremos.

V jednu chvíli jsem měl pocit, jako bych sledoval seriál Okres na severu, nebo Muž na radnici. Nadšené svazácké tváře, úsměvy a fráze typu “ my to dokážeme“

Prostě – jak jsem napsal, mám z toho obavy a trochu si říkám, že je tu hrozba vzniku dalšího ANO nebo VV. Nakročeno k tomu už je a asi nemusím moc rozebírat, kdo by v čele takového nového uskupení opět stál.