Tak kdo vyvolává obchodní válku?

Doslova polský ministr uvedl: „Možná právě kvůli tomu, že se nám dobře daří v oblasti exportu potravin, je každá záminka dobrá k tomu udeřit na nás, obvinit nás z toho, že máme odporné potraviny. Je to zveličované, protože z toho má někdo užitek, protože buď jsou volby, nebo chtějí rozvíjet svoji produkci a prohrávají v konkurenci s námi, protože vyrábíme více a levněji“.

 Česká strana nato nastolila veterinární opatření, podle kterého jej příjemci polského masa musí před prodejem povinně nechat vyšetřit na výskyt salmonely pod sankcí 2 mil. Kč. Opatření české strany začala platit ve čtvrtek 21. února poté, co se neprokázalo tvrzení ministra Tomana, že maso je shnilé, ani jeho další lživá obvinění, až asi po týdenním odstupu bylo prokázáno, že cirka 700 kg masa dovezeného jednou z firem holdingu Agrofert je údajně infikováno bakterií salmonely. (Jen pro úplnost dodávám, aniž bych mohl kohokoliv obvinit, že provozy manipulující s masem nejsou žádné sterilní laboratoře a infikovat maso dodatečně není žádný problém. Kromě toho se řádnou technologickou tepelnou úpravou bakterie zničí.) Veterinární správa ale potvrdila, že výskyt salmonely byl nalezen pouze v části dodávky. Podle Pilčíka „to neznamená, že celá šarže byla kontaminovaná“. Pilčík ČTK řekl, že jde o pochybení, které se může stát, již dříve řešil šarže se závadným masem z jiných zemí. „A nestalo se to jen Polákům,“ uvedl Pilčík.

Že se to Polské straně silně nelíbí, plyne i z vyjádření polského ministra, že by recipročně polská strana mohla například začít kontrolovat kvalitu exportovaného piva do Polska. Samozřejmě je to poněkud úsměvné, protože České pivo asi těžko bude nakaženo salmonelou, nicméně polský ministr aféru s masem vnímá jako formu vydírání a komentuje to ve smyslu, že pokud si někdo bude rozehrávat nějaké vnitropolitické hrátky, lhostejno zda Česko anebo jiná země, nějaká odvetná opatření zavedou také. Samozřejmě, že se jedná ve výsledku o obchodní válku, která neprospěje ani jedné ze stran.

Jen tak na okraj: Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) si z polské hrozby odvetou tropí veřejně posměšky: „Zkontroloval jsem kvalitu českého piva: teplotu, trvanlivost a obsah sladu. Vše v pořádku.“ Uvedl na twitteru u fotografie s Budějovickým Budvarem. Toman sice uvedl, že „nechce vyvolávat obchodní válku, kontroly zdravotní nezávadnosti polského hovězího ale považuje za nezbytné. Češi podle něj polskému systému dozoru nad potravinami nadále nedůvěřují“. Jen mám pocit, že hovoří hlavně za sebe, či za zájmy, pro které (ve střetu zájmů) pracuje, a jen tím rozdmýchává podezřívavost a nenávist a zcela zbytečně přilévá další benzín do ohně.

Polský veterinární inspektor Pawel Niemczuk tentýž den řekl, že česká strana nezadala informace o nalezení salmonely v polském hovězím do Systému rychlého varování Evropské unie (RASFF). Rovněž podle něj o nálezu neinformovala polské ministerstvo zemědělství. Kromě toho Niemczuk dodal, že polské úřady nařídily kontrolu masokombinátu, odkud se nakažené maso do ČR dostalo.

Česká strana naopak tvrdí, že informace do systému varování zadala, jen dosud nebylo ověřeno evropskou komisí (tedy nevím školy na to nemám, ale to centrální Evropská vláda schvaluje i takto vcelku bezvýznamné opatření?). Pak ať se nikdo nediví, že je Evropská mumie vnímána negativně, když malicherný bilaterální obchodní problém řeší de facto nejvyšší centrální úřady!

Jinak, pro ty kteří problém nesledovali od počátku, či odchytili pouze nějaké zkrácené interpretace našich sdělovadel, tak problém odstartovala tajně natočená reportáž polské televizní stanice TVN24 z masokombinátu v Mazovském vojvodství, kde sice byl dobytek porážen pod veterinárním dohledem, ovšem pouze během denní směny. Údajně měl být ale v noci porážen dobytek nemocný. Inkriminovaná jatka již byla uzavřena a polské úřady vyloučily, že by konzumací z jeho produkce mohlo dojít k ohrožení zdraví nebo života člověka. Ministr Ardanowski se vyjádřil, že hysterie kolem případu je obrovská a Česko i Slovensko jsou tímto případem doslova „posedlé“.

Jinak je ve věci ještě dobře připomenout, že v roce 2012 vznikla obdobná aféra, tenkrát v souvislosti s tím, že některé polské firmy prodávaly do Česka technickou posypovou sůl označenou za jedlou (aféra tenkrát vyšuměla víceméně do prázdna). V pozdějších letech byly zachyceny výskyty salmonely v kuřecím, krůtím, vepřovém mase a ve vajíčkách. Na druhou stranu je třeba ale připomenout, že také nejsme žádní svatoušci a téhož roku na podzim zakázalo naopak Polsko a Slovensko vývoz českého tvrdého alkoholu v souvislosti s takzvanou metanolovou aférou. V Česku tenkrát zemřelo kolem 50 lidí a v Polsku došlo také k několika smrtelným otravám (což z hlediska nebezpečnosti vidím jako daleko horší exces).

Takže aktuální situace je taková, že platí mimořádná veterinární opatření, která Ministerstvo zemědělství vyvěsilo na svou úřední desku.

Tedy, z institutu úředních desek mám taky docela osypky — kdyby to člověk vzal do důsledku, pak strávíme jeden každý z nás zbytek života tím, že budeme obcházet všechny veřejné úřední desky a budeme se seznamovat s tím, co tam naše dovádivá administrativa zase přidala. Nestačí, že by člověk měl znát všechny platné zákony, vyhlášky a ministerská nařízení, včetně těch evropských, ale ještě k tomu vývěsní desky. (Mmch: EU totiž nevydává jen „směrnice“ [directives], které přikazují národním parlamentům přijmout ten či onen zákon a dosáhnout nějakého cíle. EU vydává i „nařízení“ [regulations] nebo „rozhodnutí“ [decisions], která platí rovnou. Podobně jako ministerstva vydávají vyhlášky.) Samozřejmě se předpokládá, že to všechno máte v malíku.

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád uvedl: „Povinné vyšetřování všech zásilek polského hovězího masa výrazně omezí riziko, že se na český trh dostane zdravotně závadné maso z této země.“ Což, jestli to správně chápu, znamená, že jde o jednorázové a selektivní opatření vůči Polsku a netýká se jakéhokoliv jiného dovozu z jiných zemí, který kontrolován takto nebude.

Do politické roviny však věc uvádí poslankyně Veronika Vrecionová (ODS), která prohlásila, že: „jestliže závadné maso dovezla firma patřící do holdingu Agrofert a pokud Polsko přijme odvetná opatření, pak zvýšené náklady či ztráty exportu českých vývozů by měly být připsány k tíži právě Agrofertu, který si nezávadnost dovezených potravin nekontroloval“. No, ačkoliv mám na Andreje ostře nabroušeno, tohle asi neprojde…

V reakci na ministerský poprask ale ukončení odběru polského masa oznámily i velké obchodní řetězce (Makro, Kaufland aj.), čímž se polská strana cítí být silně poškozena.

Samozřejmě nezbývá než dodat obligátní: veškeré dotace do zemědělství ničí tržní ceny, takže zemědělci nemají správné informace o tom, jaká je skutečná poptávka po různých zemědělských produktech a nelze se pak divit, že se orientují na nepotravinářskou produkci řepky, která jim vynese větší hektarové zisky, než pěstování potravin. A pak se nelze divit, že musíme potraviny nadměrně dovážet. A když už jsme u těch dotací: ve finále pak vlastně všechny státy své zemědělství subvencují, údajně proto, aby udržely zaměstnanost v primárním sektoru, vyvážejí za tak dumpingové ceny, které ostatní státy neutralizují tím, že dělají totéž, takže vlastně ve finále není dosaženo žádného efektu, jen ceny zkrátka ztratily svoji vypovídací schopnost a ministerstva centrálně řídí ekonomiku. Ostatně ekonom Pavel Kohout zcela správně uvádí, že: „hospodářský systém, který se v současnosti praktikuje v západní Evropě, lze označit za smíšený s podřízenou rolí trhu a s dominantní úlohou státu v ekonomice. O kapitalismu se mluví jen ze setrvačnosti.“

A samozřejmě: dominantním hráčem mezi zemědělci a prodejem potravin jsou (z mého hlediska) příliš silné skupiny právě těch Agrofertů, Agrotradů apod., které ovládly bývalá ZZN, a jsou velmi úzkým hrdlem, které primární producenty izoluje od skutečného trhu; ve skutečnosti je vodí na velmi krátké ohlávce.

A na závěr, když už jsem v minulém článku zmínil, vítr může také foukat i od různých veganských lobby, tady je něco málo statistiky:

Spotřeba hovězího masa v posledních letech v ČR mírně klesá. V roce 2008 činila 10,1 kilogramu na obyvatele, předloni pak už jen 8,4 kilogramu, podle posledních údajů Českého statistického úřadu předloni meziročně klesla o dalšího půl procenta. Vysoká spotřeba byla podle statistiků v 80. letech minulého století, kdy činila i přes 30 kilogramů na hlavu a rok. Následně před rokem 2000 skokově spadla. (Následky krize počínající už r. 1986 s BSE [Creutzfeldt-Jakobovou nemocí], kdy se až roku 1996 zjistilo, že se po požití nakaženého masa přenáší na člověka v podobě smrtelné choroby.)

Naopak v ČR roste spotřeba drůbežího masa, kterého se předloni snědlo na osobu zatím nejvíce, 27,3 kilogramu. Nejvíc však Češi jedí vepřové, které tvoří více než polovinu české spotřeby masa, předloni šlo o 42,3 kilogramu na osobu.