31.5.2014
Kategorie: Politika

Případ Josefa Marka, dříve ing. arch. Marka Řičáře je zřejmým justičním zločinem!

Sdílejte článek:

OD: JAN ŠINÁGL 31|05|2014

Ing. arch. Marek Řičář byl v ČR odsouzen za údajný dotační podvod, kterého se měl dopustit v roce 2005 dodáním nepravdivých podkladů Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (dále „MMR“), které na jeho projekt vyplatilo 15,5 milionu korun. Právě MMR je v ČR orgánem administrujícím státní i evropské dotace určené na rozvoj regionů. Pominu nyní kruciální otázku smysluplnosti neprůhledného přelévání obrovských částek z veřejných rozpočtů na nejrůznější „projekty“ s více či méně pochybným smyslem. Důležité je v souvislosti s tzv. evropskými dotacemi, že byl v zemích střední a východní Evropy vytvořen systém, v němž se prostředky daňových poplatníků ztrácí v netransparentním řetězci vybraných úředníků (resp. i politiků) napojených na vybrané firmy a podnikatele. V ČR není v posledních letech den, aby se v médiích nerozebíral nějaký podvod, jiný trestný čin či skandál související s evropskými dotacemi.

[ad#hornisiroka]

Oficiálně je celý systém nastaven tak nepřehledně, že se v něm důkladně vyznají možná jen vybraní státní úředníci, kteří se na jeho nastavení podílejí. Normální starosta, zastupitel, podnikatel natož občan nemají šanci se v komplikovaně nastaveném množství nejrůznějších směrnic, tabulek, příloh a dalších dokumentů rozdělovaných účelově do různých „operačních programů“, podprogramů, „výzev“ atd. vůbec orientovat. Dokonce mu ani jazykově porozumět. A právě proto je v tomto systému relevantní úloha vybraných úředníků, bez jejichž vstřícnosti či náklonnosti se žádný žadatel o dotace neobejde. Tyto dotační „VIP postavy“ systém spoluvytváří a participují na něm pracovně i provizemi od žadatelů či firem realizujících projekty. V neposlední řadě ale právě tito úředníci disponují veškerými informacemi o projektech i jejich předkladatelích a i o firmách a osobách, které se na realizaci systému podílí.

Jak toto všechno souvisí s případem ing.arch. M. Řičáře? On se tomuto systému vzepřel a začal tak ohrožovat „systém“ i důležité postavy, které se na jeho korupční podstatě podílí.

Ing.arch. Řičář hledal pomoc. Tvrdil, že jej vydírá starosta jedné české obce napojený právě na „VIP úředníky“ MMR. Nakonec se spojil s policisty z protikorupčního útvaru Policie ČR. Zpočátku konali, po čase policisté přestali ve věci konat. Tak vznikla mediálně známá tzv. kauza Budišov, která je pravou příčinou Řičářových následných (i současných) potíží. Během půlročního monitorování Řičářem uváděných tvrzení o vydírání skrytou kamerou, byla zaznamenána trestná činnost řady osob s významným postavením. Po odvysílání reportáže byli zatčeni mj. bývalý starosta obce Budišov, bývalý vedoucí sekretariátu předsedy vlády ČR, někdejší vysoký úředník Ministerstva zemědělství ČR či exnáměstkyně ministra pro místní rozvoj ČR Věra Jourová. Její jméno je v dnešním kontextu zvláště důležité, protože v současnosti již několik měsíců zastává funkci ministryně pro místní rozvoj ČR a tedy i členky vlády ČR. Právě Jourová s důsledností ženské pomstychtivosti už kdysi slibovala Řičářovi odvetu dokonce i veřejně v médiích.

Pro zajímavost: takto vypovídala Věra Jourová do protokolu u MS v Praze 2010: “Panoval obecný mýtus o tom, že ČR není schopna čerpat finanční prostředky z evropských fondů…”

Ve výpovědi u soudu tvrdila Věra Jourová: “…již v průběhu roku 2005 se poměrně jasně rýsovala konstrukce budoucího období roku 2007-13 a bylo tedy zcela zřejmé, že Evropská komise do SROP další objemy finančních prostředků již neposkytne…“ Zde je část z vyjádření EK – Využívání prostředků z fondů EU: České republice bylo ze strukturálních fondů EU na programové období 2007– 2013 přiděleno 26,7 miliardy EUR.

Zdroj:

http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/organized-crime-and-human-trafficking/corruption/anti-corruption-report/docs/2014_acr_czech_republic_chapter_cs.pd

Takto mluví dnes: “Česká republika je na tom úplně nejhůře ze všech evropských zemí. Za loňský rok jsme měli bilanci deset miliard korun nedočerpaných z evropských fondů. V rámci celé EU je to 16 miliard, takže my tvoříme větší část této ztráty, a to je skutečně velmi neradostné zjištění.”…

Spojenci osob pozatýkaných v kauze Budišov tedy „provětrali“ archivy a vyšťourali v nich údajné nesrovnalosti v jednom z předchozích (a jimi – tedy MMR i schválených!) projektů. Řičář byl v té době navíc zcela bezbranný. Kvůli výhrůžkám po vypuknutí aféry Budišov byl i s rodinou umístěn pod tzv. policejní ochranu. Nemohl se rostoucímu nebezpečí bránit. Neměl přistup k dokumentům, ke kolegům s nimiž pracoval, byl fakticky omezen na osobní svobodě atd.

U Řičáře měli vendetu usnadněnu. Řičář nebyl závislý na dotacích, měl projekční firmu, která zpracovávala běžné komerční projekty. Přitom 7 let připravoval na vlastní nebo později firemní náklady, projekt Bono Publico. Nikdy nedostal jedinou dotaci a to ani v jeho kauze, pouze zpracoval a odevzdal projekt, za který dostal zaplaceno od mikroregionu Podještědí. Samozřejmě tyto peníze za tento projekt šly na účty jeho firmy, to je normální. Přesto soud tento fakt uvádí jako důkaz toho, že byl iniciátorem dotačního podvodu a dále fakt, že projekt nebyl nikdy realizován! Jak mohl být realizován, když byl Řičář spolu s rodinou, 5 let v Programu? Během této doby přišel o firmu, pracovní kontakty, zakázky – šlo to rychle, protože s ním nikdo nechtěl nic mít společného najednou, prostě o všechno. Vyhrůžky mafie se naplnily.

Státním žalobcem v kauze Ing. arch. Řičáře byl Boris Havel. Postava blízce spojená s MMR. Právě on byl z těžko pochopitelných důvodů donedávna exkluzívním žalobcem v případech dotačních podvodů souvisejících s MMR. Dotační „Systém“ resp. jeho představitelé jsou tím pádem chráněni před trestním stíháním anebo naopak mohou štvát, v případě svého ohrožení, žalobami nepohodlné. Stačí být v dobrém vztahu se žalobcem Havlem. A to se i děje nebo aspoň dělo. Havel běžně chodil své postupy konzultovat podle politického zadání na MMR. Bylo tomu tak i za časů ministra Jiřího Paroubka, kterému náměstkyni dělala právě Jourová. Havel také chodil na konzultace k šéfovi poradců ministra Jiřímu Nováčkovi, který byl jaksi v blízkém vztahu s tehdejší náměstkyní Jourovou. Ta byla právě rozhodující postavou toho odboru ministerstva, který Řičářově projektu spornou dotaci přidělil.

Třeba připomenout, že Marek Řičář žádné podklady MMR nedodávalNebyla to Evropská dotace, ale dotace pro Sdružení obcí v Podještědí ze státního rozpočtu. Nebyl existenčně závislý na systému porcování dotací. MMR se nikdy nepřihlásilo o náhradu škody!

Též je třeba upozornit na nonsens, kdy ve stejné době, kdy Řičář svědčil proti „šíbrům“ z kauzy Budišov, měl podvodně vylákat dotaci z MMR? Jako fyzická osoba nemohl žádnou dotaci dostat. Bylo to tedy zřejmě vykonstruováno st. zástupcem Havlem tak, že Řičář vymyslel a zrealizoval kolosální podvod. Měl do něho zapojit desítky lidí jak z regionů Horácko a Podještědí, tak z firem jako např. Telekom, tak úředníky na MMR. Připravil vymyšlený projekt, který prý nikdy neměl v úmyslu realizovat (dle vyjádření MS v Praze). Celá tato příprava mu tedy zabrala 8 let a to celé proto, aby podvodně vylákal dotaci 15,5 mil. Kč. Nad tím nevěřícně kroutil hlavou i JUDr. Šetina, který mu napsal ústavní stížnost. Bohužel zapomněl uvést, že je podána také proti rozsudku NS. K tomu se vztahovalo dodržení 60denní lhůty pro podání stížnosti. JUDr. Sládeček to vyřídil jako by ta stížnost byla podána pouze proti rozhodnutí MS a VS. Napsal, že nebyla dodržena lhůta a bylo zamítnuto. Formalistický přístup Ústavního soudu tak další postup značně ztěžuje.

Judr. Jiří Šetina (bývalý generální prokurátor ČSFR) to okomentoval tak, že pokud policie dostane oznámení na zpronevěření tak nízké částky, ani se na to dál nedívají a hned to odloží. Na potvrzení této teze byla opět zřejmě st. zástupcem Borisem Havlem zkonstruována ještě další kauza, kde sice žádné peníze nikam nikdo nepřeváděl, ale která měla tu první potvrdit a kdyby se pak náhodou Říčarovi povedlo dosáhnout obnovy v té první věci, tak by tu byl ještě nástroj k likvidaci v té druhé, ve které byl souzen a odsouzen v nepřítomnosti.

St. zástupce Boris Havel byl jak u rozdrobení kauzy Budišov, tak u jejího následného přidělení k různým soudům. Ty ji prostě odložily pro nedostatek důkazů, jako i u všeho, co se dělo kolem Říčaře od úplného počátku, kdy byl ÚOKFK obžalován a ještě v rámci“Programu” vyšetřován, tak potom u všech stupňů soudů až po NS. Přitom byl st. zástupce Havel podřízeným vrch. st. zástupců Rampuly a Grygárka! V médiích se zatím mluvilo pouze o jednom způsobu působení těchto prokurátorů. Zametali kauzy ve prospěch Janouška a jemu podobných! V případě Říčaře jde o opačný postup, kdy na něj byl připraven a vykonstruován likvidační proces, protože se stal pro některé mocné nepohodlným svědkem.„Velezrada“ Říčařova dědy (rozsudek z roku 1955) měl hodně podobné znění.

Pozoruhodná je důslednost, se kterou se Havel do tohoto případu vložil a následně i neadekvátně tvrdé tresty, které Řičář a další obžalovaní obdrželi. V zemi, ve které se beztrestně rozkradly desítky miliard. Ve které je veřejně známo, že se evropské i jiné peníze vyhazují beztrestně po stamilionech. Proplácejí se tak cyklostezky odnikud nikam, zvedací mosty bez možnosti zvednutí, soukromé „penziony“ sloužící jako privátní luxusní zámky pro vybrané úspěšné žadatele, golfová hřiště pro zábavu hrstky vyvolených, anebo dokonce i projekty, které existují pouze na papíře. Vše pod praporem „nutnosti vyčerpání dotací EU“ pro ČR. Trestáni či stíhání jsou pak jen ti, kteří se nastavenému „Systému“ vzepřou.

Pro zajímavost a dokumentaci toho, jak mefistofelské lákadlo dotačních peněz slouží coby klacek k vydírání či trestání nepohodlných, připomenu kauzu exposlance Parlamentu ČR Petra Wolfa. V dramatické volbě prezidenta ČR v roce 2008 chodily poslancům a senátorům nábojnice, výhrůžky apod. Je veřejným tajemstvím, že při tvrdé řeži o každý hlas se právě u Wolfa použilo právě vydírání přes dotace, které obdržel několik let před tím na jakýsi projekt od Ministerstva životního prostředí. Vládní „vyjednavači“ si na tehdy opozičním Wolfovi vynutili klíčový hlas pro jejich kandidáta Václava Klause právě vydíráním hrozbou trestního stíhání kvůli způsobu realizace jeho dotace. A naopak vlastní opoziční sociální demokraté si vynucovali stranickou loyalitu výhrůžkami zveřejnění téhož v případě přeběhnutí k vládním silám. Wolf byl nakonec odsouzen na šest let vězení, ale před jeho nástupem podobně jako Řičář raději utekl z ČR.

Takto o kauze referovala ČTK a takto ČT dne 2.5.2014 v hlavních večerních zpráváchUDÁLOSTI. Aleš Vébr, známý z kauzy GOLF JEŠTĚD, kdy byl okraden o majetek za cca 70 milionů korun justiční a policejné mafií a kdy soudkyně sama přiznala, že za vyhlášení nezákonné exekuce přijala úplatek, to řekl v pořadu přesně: „Ten člověk se pokusil vzepřít sytému a nakonec ho to semlelo.“ Ivan Langer dodal: „Toto jednání nese znaky typické balkánské mafie.“

K záznamu z ČT1: Řičář si jméno nezměnil, jméno bylo změněno celé rodině včetně identifikačních údajů v tzv. “Programu na ochranu svědků” speciálním policejním útvarem. Stejně tak je nepravdivá informace, zveřejněná v souvislosti se Řičářovým zatčením v Rakousku, kdy o tom naše média referovala tak, že se pokusil o útěk před policisty, kteří jej zatýkali. Není to pravda. Vracel se právě, v doprovodu jedné z řádových sester ze školy, kam přihlašoval Řičář svého nejmladšího syna. Přišli si pro něho s tím, že ho hledají a prostě jej odvedli. Rakouští policisté ho ještě cestou do vězení nechali manželce zavolat, aby jí mohl říct, co se stalo.

Několik postřehů k charakterům a nabízejícím se možným souvislostem:

Bývalý vedoucí sekretariátu předsedy vlády ČR Zdeněk Doležel, vyplazoval veřejně na média jazyk jako poradce premiéra! První advokát Řičáře, JUDr. Köhler to vzdal, neřekl proč, pouze napsal, že končí? Poté hledal Řičář mezi disidenty, našel JUDr. Hulíka, ten si nechal údajně zaplatit a neudělal nic (angažuje se v Hnutí ANO). Ve věci se angažovala i advokátka JUDr. Burdová, ta se poctivě snažila, ale zřejmě na to neměla síly. Ve stejné kanceláři, kde pracovala JUDr. Burdová, poté co absolvovala práva, se měla objevit Věra Jourová na praxi…?!

Věra Jourová tvrdila, že byla z MMR propuštěna kvůli tomu, že nechtěla podpořit projekt Bono Publico? Proti tomu mluví jednak výpověď JUDr. Krále z MMR, který otevřeně u soudu řekl, že byla propuštěna, protože lhala a byla líná! Takto ji ohodnotil Jiří Paroubek:

„Tak třeba Věra Jourová byla mou náměstkyní na Ministerstvu pro místní rozvoj. Byla to milá dáma, já jsem ji sám prosadil do funkce náměstka ministra. Musím říct, že můj nástupce ve funkci ministra Radko Martínek za mnou záhy po svém jmenování přišel jako za premiérem a řekl mi, že by rád s Věrou Jourovou ukončil spolupráci, neboť je zcela neschopná. Já jsem mu to zatrhl, přišel podruhé s mnohem propracovanějšími argumenty a když přišel potřetí, tak jsem mu musel dát za pravdu a uvolnil jsem mu ruce.“

Naproti tomu dědeček Řičáře, Karel Řičář, byl prvorepublikový poslanec, v 50.letech odsouzen za velezradu. Doporučuji přečíst si rozsudek KS Hradec Králové ze dne 26.1.1955! Jeho projevy jako poslance Národního shromáždění z roku 1935 a 1938 stojí za přečtení, zejména ve srovnání s „projevy“ většiny dnešních občanů zákonodárců. Otec Říčaře se jmenuje také Karel. Žije v Liberci, byl samozřejmě za komunistů také postižen jako syn svého otce. Po studiích na VŠ báňské v Ostravě mu nebylo umožněno školu ukončit, musel nastoupit do práce jako stavební dělník, postupně se vypracoval a dálkově vystudoval VŠ stavební. Přes ÚSTR se dočkal dodatečně i částečně rehabilitace. Co víme o minulosti rodičů a prarodičů dnešních politiků? Obávám se, že ve stenozáznamech z první republiky nenajdeme žádné projevy předků dnešních politiků.

Marek Řičář má 5 dětí, jedna z dcer bojuje s rakovinou, dost možná následek stresu, ve kterém rodina roky žije?! Přišel o veškerý majetek, jeho rodina je bez prostředků a odkázána na pomoc „sociálky“ a přátel. Pochází z katolické rodiny. Zatímco rakouská policie ho přivezla na hranice v jednom autě, na české straně se konaly další manévry se třemi policejními auty, ozbrojenci v kuklách se samopaly! Hrajeme si „na vojáky“ na úkor bezbranných. Na skutečné zločince si stále netroufáme!

Manželka Marka Řičáře, Jaroslava Marková, je autorkou petice za nevydání svého manžela. Obratem jsem ji podepsal s tímto komentářem:

* * *

Marek Řičář se pokusil vzepřít zavedenému, korupčnímu sytému, nakonec ho to semlelo. Karel Řičář byl jeho dědeček –http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_%C5%98i%C4%8D%C3%A1%C5%99 .Toho zlikvidovali komunisté. Jeho vnuka nová mafie, schovaná pod pláštíkem demokracie! Podpořím ho. Pokračuje v boji, který začal jeho dědeček a který ještě neskončil!

* * *

Řičářovo trestní stíhání v ČR je účelové a nespravedlivé. Už tak má on i jeho rodina život fakticky zničený. Vydáním do ČR se Rakousko připojilo k legalizaci mafiánských praktik provázející výkon práva v postkomunistické právní a morální „džungli“.

Státní zástupce Havel se kauzy neujal náhodou. Odsouzení arch. Řičáře, likvidace jeho osobního, profesního a podnikatelského života v ČR je aktem msty nepohodlnému svědkovi trestné činnosti politiků prostřednictvím zneužití trestního stíhání za porušení nejzákladnějších podmínek spravedlivého procesu podle Mezinárodní úmluvy o lidských právech.

Jan Šinágl, 6.5.2014 

P.S.

Děkuji všem důvěryhodným zdrojům za poskytnuté informace. Zpracoval jsem je a použil pouze z části, bylo by toho příliš najednou! Další článek následuje v nejbližší době. Nyní je podstatné pomoci evidentně nevinnému člověku, kterému jde o život! Tento článek posílám na vědomí ministryni spravedlnosti Heleně Válkové, nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové, předsedovi ÚS ČR Pavlu Rychetskému, prezidentu Miloši Zemanovi, premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi s prosbou o informování všech poslanců, předsedkyni NS ČRIvě Brožové, předsedovi Senátu Milanu Štěchovi s prosbou o informování všech senátorů, ministru vnitra Milanu Chovancovi, řediteli Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertu Šlachtovi a veřejné ochránkyni práv občanů Anně Šabatové. Článek bude přeložen a zaslán k informaci vedení EU, českým a zahraničním médiím. Informuji též velvyslanectví Rakouska v Praze.

ZDROJ: sinagl.cz 

Kdo má odvahu, může připojit svůj podpis pod petici za zrušení rozsudku a obnovení procesu ZDE.

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...