![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Luftjarda na obláčku
JOSEF HEJNA
[ad#textova1]
Luftjarda snad tomu nenápadně šéfoval, ostatně má s krachujícími společnostmi už řadu zkušeností. Otázkou zůstává, čemu šéfoval a čemu ještě šéfuje mimořádný čínský poradce našeho prezidenta. Už snad i zmizel z tohoto světa a předpokládá se, že ještě existuje v tom druhém polosvětě, který patří ke každému nedemokratickému režimu. Luftjarda možná tuší, a jako bývalý komunistický lampasák jistě ovládá disciplínu průzkum bojem. A hradní kancléř určitě i bez prověrky podepře chůdy české státnosti, které trochu klopýtají pod diskutabilní informací, že pravda vítězí. Čí pravda vlastně? A vítězí?
Příliš ty hladové ohlodávače kostí na Hradě i v Lánech nesleduji, ale pocit hloupé trapnosti asi necítím jenom já. Klopýtavý hradní majestát už nemůže přelhat křupanství svých poskoků, ostatně se sám v světě trapností neztrácí. Navíc se mu ztrácejí preferovaní čínští potentáti.
Nevím, zda to, co vidíme skoro v přímém přenosu, je komedie, tragédie, nebo šaškárna. Možná jde o rafinovaný umělecký mix. Navíc se v té miliardě občanů asi těžko hledá.
V mladších létech jsem rád občas zašel do areálu Pražského hradu, studoval i přemýšlel třeba o úpravách „německého Čecha“ Josefa Mockera. Nikdy se všechny úpravy nebudou líbit všem. Ovšem duch Hradu, jeho vznešená a důstojná krása ještě pořád žije. Už trochu poplivaná pravda (korunovační klenoty by mohly vyprávět), ale nejenom člověk od nás snad cítí její velebnost.
Ovšem co cítí Luftjarda na čínském obláčku, to netuším.
[ad#pp-clanek-ctverec]