15.8.2017
Kategorie: Ekonomika

O hospodářském růstu a nafukovacích míčích

Sdílejte článek:

ZBYHNEV

V lidovém povědomí koluje celá řada různě závažných, podstatou však zpravidla banálních ekonomických failů. Mezi nimi jsou i variace na tento výrok:

“Neměli bychom se od těch Číňanů přeci jenom něco přiučit? Dyť jim roste ekonomika o 6% ročně a nám sotva o procentíčko, dvě. Možná demokracie neni zas tak důležitá, důležitý je, aby se lidi měli dobře.” 

[ad#clanek-respo]

To je kolosální píchovina. Hospodářský růst nevypovídá o úrovni ekonomiky, protože hospodářský růst je poměrný ukazatel, vyjadřující rozdíl oproti předchozímu či výchozímu stavu. Ukazuje nám tedy, o kolik se ekonomika za nějaké období zvětšila, ale ne jak je velká. Vůbec.

V praxi je mezi úrovní a rychlostí rozvoje dokonce nepřímá úměra – expanze o 6%, když půlka národa bydlí v rakosových chýších a v životě neviděla zubaře, je podstatně snazší, než když už je ekonomika rozvinutá na hranici současných možností a “chudí” se říká lidem, kteří mají dům, auto, bezplatnou zdravotní péči, dovolené v tropech a padesát kilo nadváhy. Reálný nárůst produktu, který první ekonomiku zdvojnásobí, se v druhé prakticky nepozná.

Relativně rychlejší růst Číny není politickým systémem (když, tak navzdory politickému systému), nýbrž právě onou poměrností. Čína, Indie, Indonésie či Barma rostou rychleji než Západ, protože začínajíc prakticky na zelené louce maji kam, a mají k dispozici západní techniku, know-how a kapitál.

Princip lze intuitivně zpřístupnit:

Nafouknout merunu z vypšouknuta do přiměřeně nafoukla je výrazně snazší, než do už ve švechpraskající brunátně funět další dva pascaly. 

Skutečnost, že Čína roste o 6% ročně a Evropa 2% a to ještě na dluh a blbě – bobtná především státní a se státem spřažený díl ekonomiky na úkor dlouhodobé produktivity, protože to jediné stát umí – by nás neměla nijak vyvádět z konceptu, či v nás probouzet jakékoliv pochyby o výhodách liberální demokracie a kapitalismu – je to prostě tim, že Čína začínala před třiceti lety při Dengových reformách prakticky z doby bronzové (v průměru, Mao totiž předtím vrátil podstatnou část venkova prakticky do neolitu) a má ještě zatraceně kam růst, než se vůbec začne přibližovat životní úrovni na západě.

Jistěže dohánění ledoborce jde rychleji, než ledoborba. Čína roste momentálně rychleji, protože nás dohání v našich stopách, díky naší (zhusta kradené) technice a za cenu otrokářství a cenzury. Ale to je tak všechno. Jak se budou rozvíjející se země blížit našemu levelu, začnou zpomalovat ze stejných důvodů, z kterých jsme zpomalili my – rostoucí sociální nároky, administrativní zátěž, rozličné sabotáže v hávech obecného dobra (regulace, srabaktivismus), neefektivita a nenažranost blahobytem rozmazelné správcovské a politické třídy, utrácení za píčoviny, lenivění a dekadence lidu, šikana “tažných” a přibývání “chovných” napříč společností, hlavně ovšem právě přibližování se potenciálmu produktu, vedle něhož jsou to ostatní v podstatě kosmetické drobnosti.

Západní ekonomiky už jsou na hranici potenciálního produktu nebo potěmkinovsky na dluh kus za ní, takže každé další kosmetické čtvrtprocentíčko je obrovský oser. Jediná reálná možnost nastartování skutečného růstu je pořízení větší meruny.

Jak se dělá větší meruna? Výhradně technickým pokrokem a průmyslovými revolucemi. Všechno ostatní je stalinismus.

Naštěstí máme na horizontu hned několik průmyslových revolucí – automatizaci, robotiku, internet věcí, aditivní výrobu (3D tisk).

Krize rozvinutého světa je dočasná a nakonec bude překonána přesně tou věcí, která je už 500 let naší hlavní výhodou – technickým pokrokem spojeným s osobní svobodou, což dohromady znamená inovace, inovace, inovace.

Pokud by nějaký kikot chtěl rozporovat, stačí poukázat na i předškolákovi zřejmý fakt, že s pěstními klíny může být milion lidí zaměstnaných 20 hodin denně a neudělají statisícinu toho, co jeden týpek s automatickou výrobní linkou s prstem v nose za půl hodiny. Je to sice triviální, ale je to přesně jedna z těch triviálních věcí, které je potřeba připomínat.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Zbyhnev

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,59 out of 5)
Loading...