26.6.2017
Kategorie: Ekonomika

Lithium. Podvod, nebo znárodnění?

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

Infoprostorem pořád hýbe předpoklad, že Lithia jsou na Cínovci mraky a že si těžbu jako národní vlastnictví musí ponechat stát jako rodinné Argentum? Ale proč?

[ad#clanek-respo]

Snad jako předpoklad, že z něj splatí celý státní dluh? Že z něj (snad) bude sanovat krachující průběžný důchodový systém? Že se zde zavede saudsko-arabský socialismus spočívající v plenění surovinových zdrojů?

Osobně předpokládám, že pozemky, na kterých se zmíněná naleziště nacházejí, mají své soukromé vlastníky a nenáleží státu. (Pravda, jsem líný to hledat v katastrálních mapách, takže to beru jako předpoklad.)

A jelikož chápu soukromé vlastnictví jako nedotknutelné a přírodní zdroje chápu jakou součást pozemkového vlastnictví, pak patrně velké množství soukromých vlastníků dodatečně zjistilo, že si vykolíkovalo (i nevědíčky) nějakou bonanzu. A je jen na nich, zda vlastními silami zahájí těžbu, nebo pozemek se ziskem prodají, nebo vytvoří těžební družstvo, či těžbu odloží na výhodnější dobu.

Protože, na rozdíl od dnešního nejasně definovaného vlastnického práva, pokládám soukromý pozemek za nepochybné vlastnictví ideálního jehlanu od středu Země až někam do stratosféry, jehož výměra je číselně dána zemským povrchem.

Ostatně, v divokých časech Ameriky to přesně tak bylo dáno: kdo si vykolíkoval a zaregistroval claim, byl majitelem i nerostného bohatství pod ním, bez ohledu na hloubku.

Ne tak v našem státě, kdy není určena ani výška vzduchového sloupce nad pozemkem jako součást vlastnictví, ale stejně tak není určeno, zda půda pod pozemkem je soukromě vlastněna jen na hloubku rýče, či dva metry sklepa, či osm metrů studny.

Ostatně nedávno se vyprsil ministr (ANO, pro kdoví co) Brabe(ne)c, že voda pod zemí patří státu a je ji třeba majitelům pozemků prodávat či danit. Inu nepatří. Patří majiteli pozemku a zemské a fyzikální síly určují, zda on je majitelem podzemní vody, či-li nic.

Stát zde zasahuje zcela podle doktríny socialismu, že je-li kde bohatství, náleží jemu, je-li kde soukromé vlastnictví, je relativní. Pokládám to za nepřípustné. Úcta a respekt k soukromému vlastnictví je úhelným kamenem civilizované a právní společnosti.

Vše ostatní je bezprávní socialismus, či socialistický etatismus.

Jenže ten pocit: „je to v našem (kolektivním) vlastnictví“ stále přetrvává.

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: Petr Závladský

ZAVLADSKY

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading...