14.4.2017
Redakce
0
Kategorie: Humor

Jak se baví internet: Vývojové fáze sluníčkáře

Sdílejte článek:

EMA

„Miláčku, pojď si uklidit to nádobí, co jsi nechal na stole po snídani. Už nejsi v hotelu.“
„No jo, promiň, já zapomněl. Musím si po tom týdnu zase zvyknout, že tady to má s hotelem společnýho jen to, že vše musím platit.“

[ad#clanek-respo]

Sluníčkář se nezrodí jen tak. Je to delší vývojový proces, který se skládá z několika fází.

1. Fáze – Hledání sebe sama Ježíš byl historicky první sluníčkář a dobroser, který věřil, že každý člověk může být v jádru dobrý. Byl to přední humanista a solidárností nešetřil, neb solidárně zemřel za naše hříchy. Zda to byl zároveň i havloid, není známo. Člověk se potuluje v přírodě. Dává kolouškům do krmelců sůl. Píše poezii. Klade si existenční otázky. Promlouvá se stromy, kupuje bezdomovcům víno. Neví, co se životem. Má pocit, že jediná cesta k osvícení vede přes dobro.

2. Fáze – Spouštěč A je to tu. Do Evropy se hrnou davy zbídačených uprchlíků, kteří potřebují pomoc. Přichází první akutní otrava solidaritou. Konečně je to tu. Celý život na to čekal. Nyní může nechat vyplout na povrch všechno to dobro, které v sobě ukrývá.

3. Fáze – Vítání Klasický sluníčkař a vítač. Dekadentní bezpohlavní individuum, který žije ve své bublině humanismu a sexu se zvířaty. S nasazením a entusiasmem jemu vlastním píše doma po nocích v pracovně pod obrazem Václava Havla nápisy na transparenty typu „Vítejte přátelé“ nebo „Už na vás čekáme“. Nemůže se dočkat, až první zbědovaný černoušek překročí hranice státu a on mu potřese rukou, poplácá ho po zádech a nabídne mu svou manželku na sex.

4. Fáze – Neziskovka Logický krok každého začínajícího sluníčkáře je buď založit anebo se alespoň připojit k nějaké neziskovce. Neziskovka je vrchol humanity a spojuje dobré lidi za účelem udělat svět lepším místem pro všechny.

5. Fáze – Rozčarování Pan docent Konvička působí na sluníčkáře jako červený hadr na býka. Sluníčkáři totiž nemají rádi, když pan docent, kandidát věd Konvička nazývá věci pravým jménem. Nehodí se jim to do krámu. Sluníčkář se cítí sklesle poté, co zjistil, že k nám žádní imigranti nechtějí. Pokud se sem nějaké podaří pod záštitou neziskovky dostat, tito posléze prchají do jiných států. Navíc mu nějací xenofobní náckové vypálili sídlo neziskovky. Je to nemilé. Začíná být více než zřejmé, že v této zemi je spousta hloupých, agresivních a lehce zmanipulovatelných lidí, kteří se nechali obelstít uměle vytvořeným strachem a nechali vyplout na povrch to nejhorší ze sebe. Je proto třeba jasně definovat nepřítele. Je to xenofobní nácek. Každý, komu se nelíbí, že se do Evropy hrnou imigranti, je tedy automaticky xenofobní nácek.

6. Fáze – Práce v terénu V rámci dobra a solidarity je potřeba zasáhnout. V uprchlických táborech vyučovat pletení a skákat do moře před plavidla, která odváží uprchlíky. Sluníčkář si své imigranty odvážet zpět do Afriky rozhodně nenechá. Rovněž je záhodná masivní letáčková kampaň a spousta workshopů a otevřených diskusí, kde se bude hovořit na téma dobro v lidech. V neposlední řadě sluníčkář nesmí zapomínat na své každodenní povinnosti. Humanita není jen o uprchlících. Každé ráno musí v okně vyvěsit tibetskou vlajku, naučit romské dítě číst, pomlouvat Zemana a nemístně urážet všechny, kdo se bojí imigrantů.

7. Fáze – Ubytování uprchlíků Podle všeho je základním posláním sluníčkáře nejen nadšeně vítat imigranty, ale rovněž si je u sebe doma ubytovat. Hezky uklidit, navařit (pozor na vepřové) a pohostit zbídačené pětadvacetileté válečné uprchlíky s iphony. Povinností sluníčkáře je rovněž zajistit, aby imigranti měli u nás stejné podmínky jako u nich doma. 8. Fáze – Metamorfóza Jakmile se sluníčkář spáří s imigrantem, promění se ve vyšší bytost na bázi jednorožce a bude žít ve svém utopickém světě lásky, porozumění a všeobjímající dobroty na konci duhy. Jakmile se sluníčkář spáří s imigrantem (nechá se znásilnit), promění se v jednorožce a usadí se na konci duhy spolu s dalšími dobrými lidmi. Po večerech jim tam bude Kocáb zpívat u táboráku a možná přijde i Havel.

15781498_1270649996326332_1200779004745295077_n 15871685_1270662082991790_4643835130290865755_n 15895046_1270661946325137_6074719536944178438_n 16831835_1794886554062333_3139534953365996142_n akční letáky ekonomická justice ferry poter prsa velikonoce v Evropě

6 klasických drobných životních kurvítek

Máte všechno. Daří se vám. Den vám vychází. Všechno vám hraje do karet. Ten úsměv na rtech, který máte již od rána, vám jen tak nezmizí. Žijete si ten svůj malý sen všedního dne. No a pak se něco stane. Úsměv ze rtů zmizí a vy si říkáte, že to snad ještě není možný. Řeč je samozřejmě o drobných životních kurvítkách, tedy situacích, které vám zkazí do té doby pohodový den.

  • 1. Fronta u pokladny Čekání ve frontě se někdy fakt protáhne Spořádaně procházíte supermarketem. Vršíte zboží na košík a již se těšíte, až odsud vypadnete a nákup doma vybalíte, protože nakupování potravin není z toho zábavného soudku. Jakmile jste usoudili, že máte vše, co potřebujete a nebo že nemáte, ale do košíku se vám toho už víc nevejde, pomalu se doploužíte k pokladnám. Mají tady 24 pokladen. Krása. Z 24 pokladen jsou otevřené pokladny dvě. U těchto pokladen je samozřejmě fronta jak kráva. Proč proboha neotevřou ještě aspoň jednu. Zaměstnanci se jim poflakují mezi regály, důležitě přerovnávají hrášek v plechovce, ale za pokladnu nikoho nedají. Už jste někdy viděli, že by šly všechny pokladny? Osmdesát procent všech pokladen v supermarketu je pouze namalovaných, aby to vypadalo, že jsou připraveni. Nejsou. Půl hodiny ve frontě spolu s dalšími nasranými spolustáči jistě vaši doposud báječnou náladu značně prověří.
  • 2. Incident u pokladny Nejen, že vám zase pokladní tašku namarkuje určitě jako poslední, ale navíc se tam vepředu už půl hodiny vybavuje Obama a zdržuje frontu. A u pokladny v supermarketu ještě zůstaneme. Když si vystojíte tu nekonečnou frontu, začnete konečně skládat potraviny na pás. Dopředu dáte tašky, do kterých potraviny uložíte a až za ně dáte zboží. Pokladní vždycky namarkuje zboží, které vám posílá za pokladnu a tašky namarkuje jako poslední. Místo toho, abyste mohli průběžně ukládat nákup do již namarkovaných tašek, tak tam teď zdržujete přendáváním všeho zboží do tašek najednou další nasrané zákazníky, které čeká za chvíli úplně stejná anabáze s taškami, jako vás. Příště položíte tašky přímo na nákup, aby šly na řadu jako první. Pokladní vybere zboží pod taškami a nakonec namarkuje tašky. Můžete se stavět na hlavu, ale tašky vám nikdo jak první nenamarkuje. Oni to tak prostě mají. Chtěly se stát herečkami, managerkami, právničkami nebo princeznami. Místo toho skončili za kasou. Svůj životní neúspěch si tedy alespoň takto ventilují nasíráním zákazníků.
  • 3. On to je kinorip Nedávno přišel do kin snímek, který si přejete vidět, ale jste natolik lakomí, že ty necelý dvě kila za to prostě nedáte. Raději si film stáhnete. Večer si otevřete víno, na talíř naložíte olivy a hurá na to. Pohodlně se usadíte, zapnete počítač, pustíte film a čekáte super zážitek. A ono nic. Tedy něco se děje, ale super zážitek se nekoná. Stáhli jste si kinorip v otřesné kvalitě. Navíc s ruskými titulky. Občas se kamera zaklepe, občas vám do filmu někdo z monitoru zakašle a když se zadaří, tak vám před plátnem během filmu i někdo vstane ze sedadla, začne nadávat a střílet do lidí v kině. Už je pozdě hledat lepší verzi, protože ráno vstáváte do práce a taky někdy musíte jít spát. Zlostně tedy hodíte na monitor vašeho počítače několik oliv a jdete si zapnout televizi. K dovršení maximální kulturní atmosféry zrovna dávají Doktora z hor. To už nepříčetně lezete po zdech a vínem si poléváte hlavu.
  • 4. To maso je zkažené Ty kuřecí křidýlka jsou nějaký divný. Radši je jíst nebudu. Koupili jste si balená kuřecí křidýlka na večeři. Vybírali jste poctivě hlavně podle data spotřeby. Doma je vše připraveno. Koření, marináda, nože, kuchařka, rozpálená trouba, no prostě to vypadá na velkolepý gurmánský zážitek. Rozděláte křidýlka a zápach zkaženého masa, který vás záhy praští do nosu, celou večeři zhatí. Křidýlka mají podle obalu datum spotřeby až za týden, ale to jim nevadilo a zcela anarchisticky se zkazila. Děsná křivda. Do rozpálené trouby tedy hodíte alespoň hranolky. Ten večer jde ještě zachránit dobrým filmem. Stáhli jste si aktuální blockbuster. Posolíte si hranolky, usednete k počítači, zapínáte film a… KINORIP v portugalštině s norskými titulky.
  • 5. Do dieselu natankujete benzín „Dneska mi konečně řekl, že mě miluje, ale je mi to k hovnu, protože jsem opět nalila do dieslového motoru benzín. Teď chci jenom odtáhnout auto domů a dát si kýbl zmrzliny. Jsem smutná.“ Už jste o tom slyšeli. Nějaký idiot natankoval do auta na naftu benzín. Takový kretén. Jo, tady je vidět, jaký lumeni mají dneska řidičák. No a pak jednoho dne. „Tradáá“ natankovali jste si do auta na naftu Natural 95 za patnáct set. Pokud jste ten den dělali cokoli, pokud se vám dařilo jako nikdy, jestliže jste dosáhli toho, po čem jste celý život prahli, je vše ztraceno. Veškeré úspěchy už nic neznamenají.
  • 6. Zemřete Jen máloco vám zkazí dobrou náladu, potažmo celý den než to, že umřete. Pokud vás incident se špatným masem nějak poznamenal a přemýšlíte, zda přejdete na druhou stranu, podívejte se SEM a zjistíte, proč na tu druhou stranu nepřecházet.

soud

sociální stát

ministerstvo financí

kandidát

Desatero

 

[ad#pp-clanek-ctverec]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 4,19 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky