24.1.2017
Kategorie: Historie

Josif Stalin: Bezohledný masový vrah

Sdílejte článek:

HN

Josif Vissarionovič Stalin je považován za nejkrvavějšího diktátora 20. století. Během 30 let jeho vlády v Sovětském svazu, bylo na jeho rozkaz vyvražděno minimálně 20 milionů lidí. Přesto byl ve své době byl oslavován jako spasitel národů Svazu sovětských socialistických republik (SSSR).

[ad#clanek-respo]

Josif Vissarionovič Stalin se narodil jako Josif Vissarionovič Džugašvili 18. prosince 1878 v Gori (Gruzie). Stalin zemřel 5. března 1953 v Moskvě. V letech 1922–1952 byl vrcholným představitelem Sovětského svazu. Stalin měl otce alkoholika a násilníka, který svého syna pravidelně bil. Podobně nešťastné dětství měl i nacistický diktátor  Adolf Hitler. Podívejme se na podobnost Stalina a Hitlera už v dětství. 

  • Vzestup Stalina

V roce 1917 se Stalin společně s Vladimirem Iljičem Leninem účastnil velké bolševické revoluce, která sesadila cara Mikuláše II. a “dala právo lidu”. V tuto chvíli ještě nikdo netušil, že se tento muž stane nástupcem velkého Lenina. V Leninově stínu dlouho čekal na příležitost chopit se moci. V roce 1924 Lenin umírá (otec bolševické revoluce, zakladatel komunistické genocidy) a Stalin dokázal manipulací ve straně odsunout nejvyššího muže té doby – Trockého. Trockého později vyslal do vyhnanství v Kazachstánu.

Stalin se během několika měsíců zmocnil vlády. Za své sídlo si zvolil pevnost Kreml – bývalý palác carů. Odtud řídil Sovětský svaz – největší stát planety. Stalin chce jít mnohem dál než Lenin, chce změnit běh dějin. Nekompromisně zahlazuje stopy starého Ruska, které revoluce neodstranila. Prohlašuje, že náboženství je neslučitelné se zájmem pracujících. Nechává zlikvidovat církevní objekty, též pravoslavné obrazy v celé zemi, které nahrazuje vlastním portrétem. Ve jménu marxistické teorie chce realizovat komunismus – ideální společnost bohatou a šťastnou, v níž není bohatých ani chudých. Svět, kde je vše společné a neexistuje nezaměstnanost. Svět, kde je zdraví a vzdělání dostupné všem. Svět, kde je Stalin na prvním místě. Stalin nechal vybudovat velkolepé stavby – elektrárny, metro, přehrady… Portréty Stalina jsou úplně všude – v továrnách, ve školách, na vlacích… Národ ho bezmezně miluje.

  • Stalinův teror

Během prvních let jeho vlády se začínají objevovat negativní zprávy. Životní úroveň obyvatel se rapidně zhoršovala – všude byla bída a hlad, nekonečné fronty úplně na všechno… V Sovětském svazu se komunistický sovětský sen rozpadá. Stalin o tom ale nechce ani slyšet, pro něj totiž prohra neexistuje. Viníky hledá v lidech, kteří mají na starost ekonomiku. V roce 1930 vymyslel způsob, jak obvinit údajné viníky – politický monstrproces. Obžalovanými jsou vědci, inženýři i vysocí funkcionáři strany. Stalin je obvinil z ekonomické sabotáže. Nařídil soudci Andreji Vyšinskijemu, všechny odsoudit k trestu smrti. Trest byl později zmírněný na 10 let, ovšem odkaz byl jasný – kdo bude vzdorovat vůdci, toho čeká nemilosrdná odplata. Stalin se stává krutým i k členům své rodiny včetně manželky Naděždy. Vzhledem k soustavnému surovému teroru ze strany Stalina, spáchala Naděžda koncem roku 1932 sebevraždu – střelila se do srdce. O sebevraždě se samozřejmě veřejnost nesměla dozvědět. Oficiálně zemřela na zánět slepého střeva.

nadezda

Stalinova žena Naděžda

Po pohřbu své ženy se stal Stalin ještě krutějším. Prvními pronásledovanými jsou rolníci, kteří odmítají odevzdat svou půdu státu a připojit se ke kolchozu, kde je vše společné a pod dohledem strany. Posílá na ně státní policisty, kteří plení vesnice a zabavují veškerou úrodu. Začíná mučení, znásilňování, vraždy… Jejich posláním je zlikvidovat rodiny, které vzdorují jeho politice. Jedním z těchto policistů byl Lev Kopelev, který prohlásil: „Bylo povoleno všechno: ničit, krást, zabíjet…“.

V roce 1933 zabavování majetku způsobuje tragédii na Ukrajině. Ukrajina byla už ve 20. letech zpustošena hladomorem za Lenina. Tentokrát krveprolití dosahuje neuvěřitelných rozměrů. Stalin zakazuje vesničanům opouštět vesnice a stěhovat se do velkých měst. Odsuzuje tam k smrti 5 milionů lidí, z nichž polovina jsou děti. Je to jeden z největších masakrů století. To ale Stalin doma i v zahraničí popírá. V Moskvě nevládne Stalin ničím jiným, než terorem a lží. Stalin nařídil filmařům, ať točí takové dokumenty, které ukazují zemi, taková jaká by měla být, ne taková jaká ve skutečnosti je. I když je úroda špatná, v propagandě je výborná, vymýšlejí se hrdinové, jako např. Alexej Stachanov, který měl vytěžit 14x více uhlí, než jeho kolegové (to byla samozřejmě lež).

Sovětský svaz není nic jiného než obrovský policejní stát. Stalinova policie je všude a dohlíží na celou společnost. Policie zadržuje podezřelé (muže, ženy i děti, intelektuálové, panstvo, věřící, vědce…) a deportuje je do gulagů (sovětských koncentračních táborů). Strana to nazývá převýchova prací. Z vězňů se zde stávají otroci. Gulagy byly zřizovány už Leninem od roku 1918 pro odpůrce režimu. Ještě více jich nechal vystavět Stalin. Totožné koncentrační tábory se později objevují v nacistickém Německu. Stalin nachává odstranit i své dlouholeté známé. Obětí je i Nikolaj Bucharin, který Stalina několikrát kritizoval. Stalin si tímto upevňuje svou moc v zemi.

Pravá ruka Stalina Nikolaj Ježov (velitel tajné policie) dostává rozkaz řídit politické popravy. Ježov dostává dokument, kde jsou jména republik Sovětského svazu a počet obětí. Na dokumentu nejsou žádná jména, představitelé strany musí najít oběti a naplnit kvóty. Od roku 1937 nechal Ježov zastřelit průměrně 1000 lidí denně. Stalin se každý večer vrací do Kremlu, aby podepsal připravené příkazy k popravám. Někdy přidá poznámku: „Pořádně přitahujte šroub tomuto muži. Tlouct a pořád tlouct, čím ostřejší bude hrot, tím lépe.“. Nakonec je obviněn i sám Ježov, a to ze zrady. Následně je mučen a popraven. Dokonce byl vymazán z oficiálních fotografií.

Roku 1938 Stalin zlikvidoval všechny své skutečné i fiktivní nepřátele. Postupně je nahradil novou generací funkcionářů, která mu poskytovala všechno. Tato generace si rozdělila majetky zavražděných a obsadila jejich byty.

  • 2.světová válka a Stalin

Píše se rok 1938 a nacistická strana je u moci už 5 let, strana hlásá nadřazenost germánské rasy. V čele je kancléř Adolf Hitler. Stejně jako Stalin, nastolil diktaturu. Hitler se chce zmocnit všech okolních zemí, především ale sní o napadení Sovětského svazu a připojení jeho území ve prospěch německého národa. O tom ale Stalin nemá ani potuchy. Sovětský svaz není na konflikt připraven, nemá dostatek zbraní, jeho štáb je vyhlazen. Během své vlády nechal Stalin zabít 20 000 sovětských úředníků, ze členů štabu zbývá jen několik starých generálů, kteří nevědí nic o novodobé válce. Stalin potřebuje čas, aby dohnal zpoždění.

V srpnu 1939 se Stalin dohodne s velvyslancem Německa Joachim von Ribbentropem, ministrem zahraničí Třetí říše. Jednalo se o smlouvu, jejímž tajným dodatkem, se Sovětský svaz stane spoluagresorem v nadcházejícím konfliktu. Stalin touto smlouvou získává čas, pro jistotu ještě raději všemožně podporuje Německo. Do Německa proudí sovětské obilí, pohonné hmory, železná ruda… O osm dní pozdějí napadá německá armáda Polsko, to je začátek druhé světové války. Během několika týdnů se nacisté zmocní celého Polska. V květnu 1940 Hitler útočí na Západ, za méně než dva měsíce okupuje Francii. Po vzoru Stalina zde Hitler uplatňuje svůj zákon: totalita, pronásledování, masové vraždy…

Mezitím Stalin nezůstal nečinný, pod ochranou smlouvy podepsanou Hitlerem, si přivlastnil nová území sousedící se Sovětským svazem. Stalin se domníval, že ho Německo nemůže ohrozit, mýlil se. Plán Barbarosa byl jednou z největších vojenských operací historie. Hitler plánoval porazit sovětskou armádu a za několik týdnů být v Moskvě. 22. června 1941 Německo napadlo Sovětský svaz. Sovětský svaz byl napaden 3 miliony vojáky. Stalin byl v šoku, do poslední chvíle nevěřil, že Hitler na něj zaútočí. Své chyby si ale nepřipustil a našel viníky ve vojácích, kteří prchají před německou armádou, která je ve značné přesile. Jejich rodiny nechal okamžitě deportovat a samotné vojáky označil za zrádce. Stalin posílá do boje speciální jednotky, která mají za úkol střílet sovětské vojáky, kteří se dají na ústup. V říjnu 1941 je německá armáda jen pár kilometrů od Moskvy. Stalin se přes všechno nebezpečí rozhodne zůstat ve městě. Sovětské armádě se podaří upevnit frontu před Moskvou. Ovšem o 10 měsíců později, v létě 1942, se odehraje jedna z největších bitev století – bitva o Stalingrad. Zde nastane obrat druhé světové války.

Němci, kterým se nepodařilo dobít Moskvu, se chtějí probojovat ke Kaspickému moři – k tamním bohatým zásobám ropy. Poprvé od začátku války učinil Stalin moudré rozhodnutí, místo sebe nechal jmenovat velitele štábu generála Georgije Žukova. Žukov měl plán chytit do pasti Němce, kteří se chystají město dobít. 19 listopadu 1942 se sovětská armáda vrhla na agresivního nepřítele. O několik týdnů později skončí 300 tisíc německých vojáků v sovětském obklíčení. Špatně ozbrojení vojáci, v čele s maršálem Friedrich Paulusem, se vzdávají. Díky obětavosti svých vojáků je Stalin první, kdo porazil Adolfa Hitlera. Od této chvíle se Sovětský svaz stává velmocí. Stalin se rozhodl pomstít Stalingrad a zničit Berlín, což se mu později podařilo. Německo 8.května 1945 kapitulovalo. Stalin měl panickou hrůzu z atentátů, proto prakticky necestoval do zahraničí. Nicméně na Jaltské konferenci požadoval polovinu Evropy, což znamenalo všechny země, které Stalin osvobodil. A to se také stalo. Sovětská nadvláda ve východní Evropě mohla začít,  trvala více než polovinu století.

  • Stalin po válce

Stalin nikdy neuvěřil tomu, že Hitler na sklonku války spáchal sebevraždu v bunkru po Říšským kancléřstvím. Byl přesvědčen o tom, že uprchl z obleženého Berlína a někde si spokojeně žije.

V roce 1945 byl Stalin na vrcholu moci. Ovšem jeho zdraví bylo chatrné – měl výpadky paměti a prodělal několik srdečních záchvatů. Především to ale byl osamělý muž, který během války ztratil svého syna Jakova Džugašviliho, který byl zajat nepřítelem. Stalin syna odmítl vyměnit za maršála Pauluse, což mu nabízel Hitler. S druhým synem Vasilijem se nestýkal, nakonec se z něj stal alkoholik, který s letadlem přelétával Rudé náměstí. Stalin byl čím dál více paranoidní, nejvíce se obával lékařů, dokonce zanevřel na svou drahou holčičku Světlanu. Neschvaloval její citová dobrodružství, především s židovským režisérem, který se jmenoval Aleksei Kapler, a kterého následně poslal do gulagu. Neschvaloval ani její svatbu s Grigori Morozovem, který byl také žid. Muž, který porazil Hitlera, ještě upevnil své antisemitské přesvědčení. Stalin začal opět provádět velké čistky vycházejí z jeho nálad a paranoie. Po druhé světové válce se v gulagách nacházelo více než 2 miliony lidí, většinou většinou židé.

Málokdo si uvědomuje, že marxistická teorie = rasistická teorie. Karl Marx byl rasista a antisemita. I proto je marxismus, komunismus srovnatelný s nacismem.

  • Stalinova smrt

Stalin zemřel 5. března 1953 v Moskvě. Okamžitě po jeho smrti v gulazích zaznělo: „Díky Bohu, ten muž s knírem odešel do pekla“. Stalin umíral ve svém pokoji sám a dlouho, protože se personál bál vejít dovnitř jeho pokoje.

Stalin, který sliboval lidem ráj na zemi, způsobil smrt minimálně 20 milionů lidí. Přesto je tato lidská zrůda opěvována lidmi z Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). 

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: HN

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,05 out of 5)
Loading...