19.6.2016
Redakce
0
Kategorie: Politika

Jak sociální inženýři svým “dobrem” ničí společnost

Sdílejte článek:

RED/VIKTOR LOŠŤÁK 19|06|2016

Sociální programy, jako je tzv. brněnská strategie začleňování (autor Martin Freund, Žít Brno), mají své klienty a své oběti.

Klienty jsou lidé v neziskových organizacích. Jak Martin Freund správně a až drze konstatuje, hlavními příjemci peněz (800 milionů jen v první fázi) nejsou ti, kdo se budou stěhovat do těch necelých dvou stovek bytů, ale všemožní “sociální pracovníci” a “koordinátoři”, čti “naši neziskoví kamarádi”. Jde v podstatě o tunelování veřejných prostředků ve prospěch neziskovek.

[ad#clanek-respo]

A oběti? I když se to na první pohled nezdá, oběťmi jsou právě ti sociálně slabí. To na nich, na jejich sociální skupině, se zde parazituje. Pár desítek jich sice na pár let byt opravdu získá, ale za jakou cenu? Za cenu zhnusení veřejnosti, za cenu nenávisti vůči celé sociální vrstvě, za cenu promrhání prostředků na nesmysly, za cenu nemožnosti v budoucnu prosadit skutečně efektivní sociální programy.

Martin Freund se “postaral” za veřejné peníze o několik romských rodin. Nastěhoval je mimo pořadník do nově zařízených obecních bytů, zaplatil jim z daní nájem, jeho kamarád z Žít Brno je teď bude navštěvovat (a brát za to plat) a povídat jim o zlých neonacistech, kterým se to celé nelíbí (tj. o vás). Pohádka však brzy skončí. Dříve nebo později dojde ke konfliktům s okolím. Pak vždy znovu a znovu uslyšíme o Romech jako o parazitech, žijících na úkor majority. Nebude to spravedlivé. Romové tohle nevymysleli ani neprosadili.

Vím, že je to obtížné, zkusme však vždy ukázat na toho pravého zloděje – na Martina Freunda. Romové nemají na výběr, když se jim dává, tak berou. Ti za šílenství Žít Brno nemohou.

K tématu nesmyslných sociální experimentů a praktik se vyjádřil v rozhovoru pro PL i senátor za ODS Jaroslav Zeman. Ten si vzal na paškál hrůzný nepoměr mezi pracující rodinou a rodinou, kde nikdy v životě nikdo nepracoval a porovnal jejich životní “standardy” v našem “rozvinutém sociálním” státě:

Porovnáme si dvě rodiny. První, rodina č. 1, je zcela odkázána na sociální systém státu. Jde o dva rodiče se třemi dětmi, kteří nepracují a pobírají dávky v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory, což jim vynese přibližně 21 500 korun.

Tito lidé v současnosti nemusí pracovat, nemusí se účastnit veřejné služby, nemusí platit své dluhy, protože dávky od státu nepodléhají exekuci, nemusí platit zdravotní a sociální pojištění, to hradí stát. Tito lidé nechodí do práce, a tak, jak občané vědí, svůj volný čas často věnují krádežím, poflakování, pitkám do rána, obtěžování okolí. Tito lidé nemusí vstávat do práce a dávají negativní příklad svým dětem. Rozbije se jim televize, lednička, dostanou hned novou v rámci mimořádné okamžité pomoci. Mohou topit pánubohu do oken a vodou šetřit nemusí. Někdo to zaplatí za ně.

A to jsme sem ještě nezapočítali ty časté případy, kdy tito lidé mají invalidní důchod, matky jsou oficiálně vedeny jako samoživitelky, kdy mají více dětí, a tím pádem více přídavků, a tak dále. Takže existuje spousta rodin, které na dávkách dostávají mnohem více peněz než oněch 21 500,- Kč.

Pak tady máme druhou rodinu, rodinu č. 2., kde jsou dva pracující rodiče se dvěma dětmi. Oba rodiče jsou vyučení a jejich hrubá mzda se pohybuje ve výši 15 tisíc a 12 tisíc korun. Jejich čistý příjem měsíčně je 25 200 korun. Tito lidé musí chodit do práce, musí platit své dluhy, protože jejich mzda podléhá případné exekuci. Tito lidé jsou pro společnost přínosem, protože dávají dobrý příklad svým dětem a přispívají do sociálního systému státu a státní rozpočet nezatěžují. 

Modelový příklad rodiny č. 1  – pobírání nepojistných sociálních dávek (NSD) dávek, tedy státní sociální podpora (SSP) + hmotná nouze (HN)

  • muž 30 let, základní vzdělání (nikdy nepracující)
  • žena, 30 let, taktéž pouze základní vzdělání (nikdy nepracující)
  • 3 děti, 5, 7 a 12 let
  • žijí ve společné domácnosti
  • město na severu ČR 5000–9000 obyvatel
  • byt 76 m2
  • platba nájemného 7 636,- Kč + 120,- Kč plyn + 910,- Kč elektřina, tj. celkem 8 666,- Kč.

Skladba nájemného:

  • Nájem                                                3 143,- Kč
  • Pronájem inventáře v bytě               268,- Kč
  • Teplo                                                  2 100,- Kč
  • Společná elektřina                                 65,- Kč
  • Vodné a stočné                                    600,- Kč
  • Úklid společných prostor                   150,- Kč
  • Výtah                                                      210,- Kč
  • TUV                                                     1 100,- Kč
  • Celkem                                              7 636,- Kč

Vzhledem k jejich věku a sociálnímu statutu je nutné předpokládat, že jsou oba rodiče v evidenci úřadu práce vedeni jako uchazeči o zaměstnání. To mj. znamená, že za ně stát platí zdravotní pojištění (není předmětem vyčíslení).

Dávky SSP:

  • přídavek na dítě – (2×610) + 500                                       1 720,- Kč
  • příspěvek na bydlení                                                             5 069,- Kč
  • Celkem                                                                                 6 789,- Kč

Dávky HN :

  • Příspěvek na živobytí pro 5 osob                                        10 786,- Kč
  • Doplatek na bydlení                                                                3 081,- Kč
  • Mimořádná okamžitá pomoc (školní pomůcky pro děti atd., elektrospotřebiče atd.),  v průměru cca  900,- Kč
  • Celkem                                                                                 14 767,- Kč

NSD celkem pro rodinu č. 1: 6 789 + 14 767 = 21 556,- Kč/měsíc

Je to ideální případ, kdy oba rodiče bydlí spolu, mají děti spolu atd. Daleko běžnější je, že spolu žijí lidé, kteří nemají společné děti nebo např. pouze jedno, ostatní mají jiného otce, někdy pobírají výživné od skutečného otce, někdy zase ne, je to případ od případu.

Modelový příklad rodiny č. 2, kde oba rodiče pracují

  • 2 děti – 5, 7 let
  • Žena – 30 let, vyučená
  • Muž – 30 let, vyučený
  • Muž – 30 let, vyučený, dělník
  • hrubá mzda 15 000 Kč
  • vypočtená daň 3 015 Kč – sleva na poplatníka 2 070 Kč – sleva na 2 děti 2 534 Kč
  • daň po slevách: 0 Kč
  • zdr. poj.: 675 Kč
  • soc. poj.: 975 Kč
  • čistá mzda 13 350 Kč + daňový bonus 1 589 Kč = k výplatě 14 939 Kč
  • Žena – 30 let, vyučená, prodavačka
  • Hrubá mzda 12 000 Kč
  • vypočtená daň 2 415 Kč – sleva na poplatníka 2 070 Kč
  • daň po slevách: 345 Kč
  • zdr. poj.: 540 Kč
  • soc. poj.: 780 Kč
  • čistá mzda 10 335 Kč

Čistý příjem pro rodinu č. 2:  25 274 Kč

(Zdroj výpočtů: Jaroslav Zeman)

Není náhodou už čas, abychom se jako společnost konečně zbavili všech těch “pachatelů dobra” za cizí peníze, jak v komunální, tak ve vrcholové politice, kteří si z budování sociálního státu dělají buď dobrý soukromý byznys, anebo tak nakupují volební hlasy? Opravdu je ještě možné, že demokratická volební většina stále ještě, po tolika praktických zkušenostech, věří těmto pokryteckým politickým parazitům jejich kecy o šťastné prosperující budoucnosti a sociálních jistotách? Jaké důkazy těmto voličům ještě snést, aby prohlédli?

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Viktor Lošťák

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Teror pandemického zákona

    JAN HNIZDIL  Přijetí pandemického zákona bude tečkou za systémem parlamentní demokracie. Umožní, aby byla státní moc vykonávána prostřednictvím dekretů, vydávaných skupinou