Jak se baví internet: Mojše a svačina
EMA 22|08|2015
V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše:
Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají židovského klempíře Oppenheimera. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problémů nastartuje.
„Co jsem dlužen? ptá se majitel vozu.
„Dvě stě korun.“
Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Oppenheimer sedne a napíše:
Tři rány kladívkem 5 Korun.
Vědět kam 195 Korun.
Celkem 200 korun.
[ad#hornisiroka]
Kongres stavbařů:
Francouz se chlubí: „U nás stavíme tak rychle, že ráno jedu do práce kolem louky a odpoledne domů už kolem nový automobilky.“
Ital na to: „Já jedu ráno do práce a nic, a když se vracím, tak tam stojí nová textilka a z práce jdou ženský v šatech, co tam vyrobily.“
Čech se nedá: „U nás začnou zedníci ráno v osm stavět pivovar, a v deset už jsou namazaný.“
Vnouček se jde ženit a tak si zajde za dědečkem aby mu dal radu do života.
Dědečku, já vím jak se dělá sex a vše kolem toho, ale prosím tě řekni mi jak často?
No to máš tak. Po svatbě se lidé milují dost často i 2 x denně, pak už jen asi jednou za týden a když jsou spolu tak 20 let, už je to jednou za měsíc až to přijde do stáří jako například já z babičkou, pak se to dělá zas každý den ale „nahlas“ …
A to je prosím tě jak?
Babka jde do své ložnice a já do své a místo „Dobru noc miláčku“ si NAHLAS zakřičí:
„Jebu tě!“
Víte co je nejlepší na nekrofilii?
Nemusíte nosit kytky…
Většinou tam už jsou.
Přeplněný autobus. Všichni chlapi sedí a vejde důchodkyně, nikdo se ani nehne, nepustí ji sednout. Paní se vyčítavě ptá: „To tu není ani jeden gentleman?!“
„No gentlemanů by bylo dost,“ říká jeden „jen místo není.“
Začínám si dělat starosti ohledně mého tělesného pachu. Na posledních dvou rande mě ženská vždy před sexem postříkala parfémem. Nevím co to bylo za značku, ale mělo to takovou ostrou, jakoby pepřovou vůni.
Dotaz na ministra financí: Pane ministře, slovy „všici kradú“ jste měl na mysli celou skupinu Agrofert, nebo jenom společnost Agrotec?
Odpověď ministerstva financí: Tazatel byl náhodně vybrán k hloubkové finanční kontrole, která zjistila, že tento zloděj a podvodník neodvedl DPH z dvanácti vajec získaných v roce 1994 od svých prarodičů a současně se podílel na zatajení těchto jejich příjmů podléhajících zdanění. Pro závažnost tohoto daňového deliktu bylo řízení předáno přímo na ministerstvo financí, které vyměřilo nedoplatek daně ve výši 12,48 Kč plus úroky z prodlení 15.487,36 plus pokuta za krácení daně 784.487,55 které měl uhradit do poloviny minulého roku. Nucená dražba nemovitostí tazatele jakož i veškerého movitého majetku proběhne za týden.
A když nepojedem do zoo, co zajít na zviřátka někam jinam?
A kam?
Steakhouse?
U dveří jednoho moskevského bytu zvoní zvonek:
„Naděždo, je otec doma?“
„Není, létá na oběžné dráze, vratí se za měsíc.“
„A bratr?“
„Ten letěl na Měsíc, vrátí se za dva.“
„A co matka?“
„Někde po obchodech shání chleba, ta taky brzy nepřijde.“
Cestující sedí v letadle. Přijde letuška a povídá:
„Tam kam letíte, má polovina lidí pohlavní choroby a zbytek tuberu.“
A jeden nahluchlej se ptá svého spolucestujícího: „Co říkala?“
A ten odpoví: „Že můžeme šukat akorát ty, co kašlou.“
[ad#velkadolni]
Před pár set lety se papež rozhodl, že vypudí Židy z Říma. Těm se to samozřejmě nelíbilo a strhlo se veliké pozdvižení. Nakonec tedy papež nabídl ústupek – uskuteční se zástupcem židovské komunity náboženskou diskusi a pokud bude poražen, Židi mohou zůstat.
Jenže nikomu se do diskuse s papežem nechtělo, tak nakonec přesvědčili starého Mojšeho, který celý život
strávil uklízením ulic a tak vlastně neměl co ztratit. Mojše měl jen jednu podmínku – během svého života toho moc nenamluvil, protože se s ním málokdo vůbec bavil, a tak chtěl, aby se ona náboženská debata odehrála mlčky. Papež nakonec souhlasil.
Nadešel onen velký den. Mojše sedí naproti papežovi u velikého stolu. Za naprostého ticha papež po minutě
vztyčí ruku se zdviženým prstem. Mojše se na něj podívá a zvdihne dva prsty. Papež poté zatne ruku v
pěst. Mojše ukáže rukou ve vzduchu několik vlnovek.
Papež pak vytáhne jablko, Mojše odpoví tak, že vytáhne cibuli.
Pak se najednou papež postavil a říká:
„Vzdávám to, ten muž je příliš chytrý. Židi mohou zůstat.“
O půl hodinky později se kardinálové shromáždili u papeže a chtěli slyšet vysvětlení. Svatý Otec povídá:
„Nejdříve jsem ukázal jeden prst,že pravda,že musí odejít, je jasná. On odpověděl dvěma prsty,že na to
mohou být dva úhly pohledu. Tak jsem mu ukázal pěst,že jsme mocní, ale on na to ukázal,že moc je pomíjivá. Vytáhl jsem jablko,jako symbol vlády. A on zas vytáhl cibuli, neboť naše vláda je někdy k pláči. Měl zkrátka odpověď na všechno. Co jsem měl dělat?“
Mezitím se Židé shromáždili kolem Mojšeho a ptají se ho, co se vlastně stalo.
„Nejdřív mi ukázal, že mi vypíchne jedno oko, tak jsem mu ukázal,že mu vypíchnu obě. Pak ukázal, že mi dá
po hubě, tak jsem mu ukázal,že takovej se ještě nenarodil.“
„A co potom?“
„Já nevím. Pak jsme si ukázali svačiny a rozešli jsme se.“