Nějak se nám ten pokrok začíná vymykat z ruky

Ze světa

O víkendu se v indickém Dillí konala vrcholná schůzka dvaceti největších světových ekonomik, tzv. G 20. Byla na ni upřena velká pozornost celého světa, protože se jí účastnili všichni západní lídři v čele s Joe Bidenem, zatímco chyběli ostrakizovaný Vladimír Putin a především poprvé i čínský prezident Si Ťin-pching. Očekávalo se proto, že Západ využije příznivé konstelace k prosazení tvrdého odsouzení Ruska za jeho agresi na Ukrajině, podobně jako tomu bylo na podobné schůzce G20 loni na indonéském Bali.

K překvapení všech však ukrajinská agenda summitu nedominovala. Právě naopak. Prezident Zelenskyj nebyl pozván, jak se Západ původně snažil, a ve společné deklaraci nebylo Rusko a jeho válka na Ukrajině přímo vůbec zmíněny. Obecnými slovy byla pouze zmíněna nepřípustnost změn hranic silou atd. To vyvolalo velké rozčarování na Ukrajině, neboť se ukázalo, že v globálním měřítku podpora jejího boje není vůbec tak silná, jak by to mohlo vypadat ze západního mediálního mainstreamu, a že ani pro samotné západní velmoci není Ukrajina takovou prioritou, jak předstírají.

Rozvojové země, které protiruské deklaraci zabránily, jasně demonstrovaly svůj zvětšující se distanc od politiky kolektivního Západu. Příčinou je nejen změna v geopolitickém rozložení sil, kdy předlužené západní velmoci těžko vzdorují vlivu bohaté Číny, ale do značné míry také nepřijatelnost Západem agresivně šířené progresivistické ideologie pro asijské, africké a latinskoamerické země.

Především pro africké a muslimské státy je LGBTQ+ agenda a s ní spojený útok na tradiční společnost a její hodnoty zcela zásadní. Západu se dnes na mezinárodní scéně vrací i odmítání své vlastní historie, kolonialismu a historických tradic, které progresivisté používají doma k rozbíjení tradic vlastní společnosti. Západ se tím sám před svými partnery z třetího světa postavil na pranýř jako pachatel všech myslitelných zločinů a původce chudoby rozvojových zemí. Není to sice pravda, ale lze to proti Západu a jeho vlivu dobře použít. A to se také děje.

Válka na Ukrajině je pro rozvojový svět jednou z mnoha krvavých válek, které dnes probíhají. Mnohé z nich vyvolal Západ a zničil na dlouhá desetiletí celé regiony. Blízký východ je příkladem. Tragédie ve vzdálených zemích zajímají na Západě málokoho. Rozvojové země proto nevidí důvod, proč by válka v daleké Evropě pro ně měla být prioritou. Mnohé mají s Ruskem a Čínou rozsáhlé vztahy a vděčí jim za mocenskou i ekonomickou podporu.

Postoj Západu na summitu by měl také v naší části světa mnoho lidí vést k vystřízlivění. Podpora Ukrajiny nestojí na vrcholu zájmů západních velmocí. Summitu jasně dominovala snaha Západu získat zpět na svou stranu Afriku, která se propadla do čínské a ruské sféry vlivu, a pokusit se vytvořit protiváhu čínského pronikání do světa. Časy se rychle mění a s nimi mocenské priority – osud Iráku, Sýrie, Libye a Afghánistánu by měl být i v tomto případě mementem. Aby to nakonec za čas s Ukrajinou nedopadlo podobně.

Z domova

To česká politika dál neochvějně kráčí po světlé stezce pokroku. Ministerstvo spravedlnosti, nacházející se v rukách ODS, připravuje novelu občanského zákoníku, která má všestranně zrychlit a usnadnit rozvodové řízení a také zakázat tělesné trestání dětí.

Asi se našim pokrokářům u vesla zdá padesátiprocentní rozvodovost málo, a tak je třeba přidat. Manželství a rodičovství nesmějí ani vzdáleně připomínat nějaký závazek a odpovědnost, natož celoživotní. Rodina je nepřítel, pokud není homosexuální. Jinak se jí tato vláda, jejíž někteří členové se nestydí sami sebe označovat za konzervativce, snaží pilně oslabovat a rozvracet. Stát chce z našich daní pomáhat především těm nezodpovědným, usnadňovat jim jejich soukromá selhávání a důsledky pak přenášet na ostatní. Dělá vše proto, aby bylo více samoživitelek a neplatičů alimentů, a pak se to snaží řešit sociálními dávkami. To je příčina deprivace dětí, nikoliv pohlavky od rodičů.

Ti, kteří žijí spořádaně a odpovědně v manželství a vychovávají řádně své děti, tuto vládu nezajímají. Ti mají jenom platit. A teď si stát, který zjevně nezvládá nic, dovolí nám dokonce předepisovat, zda smíme či nesmíme dát pohlavek svému zlobícímu dítěti. Tohle chce předložit ministr za ODS. To jsou konce české pravice. Skutečně mezi touto stranou a Piráty už není rozdílu. V příštích volbách by měli kandidovat dohromady. K voličům by to bylo alespoň poctivé.