29.11.2022
Kategorie: Společnost

Už je to asi unavující

Sdílejte článek:

JINDŘICH KULHAVÝ

Sobotní demonstraci na Letné navštívilo i přes velmi zajímavý program relativně minimum lidí. Přestože z pódia zaznělo plno velmi osvěžujících myšlenek i realitu odsuzujících úvah, je evidentní, že množství demonstrací pořádaných v poslední době už přesáhlo kapacity Alternativy. Přidejme rozhádanost pořadatelů a rozštěpení zájmů jejích dosavadních lídrů. Je tedy jasné, že bez jednoty a společné řeči oponentů vlády a Pětikoalice je pořádání těchto poklidných setkání víceméně vládě ukradené a nebrání jí to absolutně v ničem.

Již delší dobu říkáme, že bez důraznější akce jsou demonstrace k ničemu. Vzpomeňme si na rok 1989, na Palachův týden, kdy jsme se na ulicích doslova řezali s policisty. Byli jsme zatýkáni, výslechy byly drsnou praxí a dopady v zaměstnání na sebe nenechaly dlouho čekat. Kdo tím prošel, ten ví, o čem je řeč. V poledne jste odešli z domova a díky vyjádření protestu, odchytu, ježdění v antonu po Praze a vysazení o půlnoci na Brdech jste se vrátili ráno ve tři. Nicméně o pár měsíců později už nás bylo tolik, že si policisté podobné chování nedovolili a tehdejší režim padnul. Jistě, byly k tomu vytvářené podmínky i z druhé strany, respektive asi ze třetí, ale ukázalo se, že dav, je li dobře veden, má sílu. Pro poslední demonstrace organizované v duchu – hlavně klid – prostě platí, že byly v důsledku neefektivní. Třeba už jen složením. Starší generace si připomněla, co to je zkusit se vzepřít, mladá ani netuší, že je k tomu důvod.

Samostatnou kapitolou je taktika přímého nenasazení těžkooděnců. Oni připraveni jsou a na místě střetu by byli během pár minut, nicméně díky strategii vlády nereagovat a výzvám organizátorů vyhnout se násilí jde de facto o přátelská setkání. Takové demonstrace nejsou tedy ničím jiným než zjištěním, jak málo lidem současná katastrofální situace komplikuje život a kolika ostatním snad i vyhovuje. Je zajímavé, jak uvažují ti podporující vládu a Pětikoalici, ztrátu určité životní úrovně vyvažují odvěkou nenávistí k Sovětům přetavenou v tu k Rusům. Přitom Sověty bývali i Ukrajinci, nyní jsou však z této nenávisti vyčleněni, přestože často inklinují k nacistickým zvykům a názorům. Dalším aspektem je vymírání generace, která si pamatuje zásluhy Rudé armády na osvobození Československa a zločiny Banderovců. Na demonstracích jsou tak především lidé, kteří mohou srovnávat různé epochy a kterým dochází, že se vrací to, co už nikdy nechtěli zažít. Proto je účast menší, než by bylo třeba.

Je jasné, že podobné akce, jakou byla komorní Letná, nebudou přínosem, takže je třeba zapracovat na opětovném spojení Alternativy, oproštění se od exotů typu Zítka (ne, že by ve všem blafoval, nicméně jeho způsob vstupu do politiky nemá ani úroveň, a ani příznivý dopad na sjednocení nás všech odpůrců současného stavu), dále je třeba směřovat nespokojnost adresně. Tedy na média, jednotlivé politiky a akce vlády znamenající ožebračování nás všech. Zároveň je potřeba zmobilizovat schopné právníky, kteří budou vůdčí osobnosti zastupovat a bránit proti zvůli režimu Petra Fialy. Nesmíme se vzdát, ale bojovat musíme s rozvahou a vyšším nasazením.

Jindřich Kulhavý

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (33 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...
117 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)