1.10.2022
Kategorie: Ekonomika

V Bruselu se ministři pro energetiku na ničem moc nedohodli

Sdílejte článek:

LUKÁŠ KOVANDA

Prosazení zásadnějších návrhů brání nejednota, cena plynu ani elektřiny se tedy nesníží.

Ministři zemí Evropské unie zodpovědní za energetiku se dnes dohodli na první sadě opatření, která mají tlumit dopady plynové krize, již kontinent zažívá. Dali zatím přednost sadě opatření, která nezahrnuje radikálnější návrhy. To proto, že takové návrhy naráží na nejednotu v rámci EU. Pod stůl tak zatím padá třeba návrh zastropování cen dováženého ruského plynu.

Zrovna v tomto případě je ale opravdu rozumné, že se zatím nerealizuje. Zřejmě by to vedlo k ruské odvetě a dalšímu zhoršení již tak závažné krize. Nutno však dodat, že Rusko tak jako tak hrozí, že své stávající dodávky do EU omezí. Hrozí totiž zastavit tok plynu tranzitním potrubím přes ukrajinské území, a to kvůli sporu o tranzitní poplatky s ukrajinskou stranou. Kyjev Moskvu viní z toho, že poplatky, jež hradí, jsou nižší, než dle smluv mají být. Moskva považuje příslušnou arbitráž, kterou Kyjev zahájil u švýcarského soudu, za „nepřátelský akt“ a varuje, že pokud Kyjev soudní při nestáhne, dodávky zastaví. EU by se v takovém případě ocitla v prakticky stejné situaci, jako kdyby cenu plynu zastropovala a Rusko zároveň podniklo odvetu. Morálně by ale v takovém případě byla vítězem EU, neboť by provedla první tah, zatímco pokud Kreml dodávky do EU omezí bez předchozího kroku EU, o morální vítězství EU nepůjde. Výsledek dnešního summitu ministrů pro energetiku činí druhé rozuzlení pravděpodobnějším.

Pod stůl tak spadl také návrh zastropování cen plynu dováženého z jiných zemí, než je Rusko, jako je Norsko nebo Alžírsko. Opět, čistě ekonomicky je rozumné, že opatření se zatím neuskuteční. Zastropování cen norského nebo alžírského plynu by totiž zřejmě snížilo jeho dodávky na trh EU. Proč by měly dané země prodávat plyn do EU za nižší než tržní cenu, když jej mohou prodat za tržní cenu třeba asijským odběratelům.

Také se dnes v Bruselu nepodařilo najít shodu stran návrhu zastropování burzovních cen plynu. Za tím účelem by totiž bylo třeba zásadně reformovat celý jednotný energetický trh EU.

Zůstává tedy možnost zastropovat cenu jen toho plynu, jenž je určený k výrobě elektřiny. To by zlevnilo elektřinu obecně, tedy i tu z jiných zdrojů, než je plyn. Ovšem takové opatření by stále i tak bylo velmi nákladné z hlediska veřejných rozpočtů, neboť by muselo dojít ke kompenzaci dodavatelů plynu elektrárnám.

Proto se ministři pro energetiku zatím usnesli jen na stanovení cíle snížení spotřeby energií a na zdanění mimořádných zisků energetických společností. Příslušné dodatečné daňové inkaso následně zafinancuje programy úlevy domácností a firem od drahých energií.

Každý členský stát musí snížit spotřebu elektřiny o pět procent ve špičkách topné sezóny. Jednotlivé státy také mohou uvalit mimořádnou daň na elektrárny, které využívají fosilní paliva nebo které vyrábějí elektřinu z levných zdrojů.

Důležité je tedy to, že ke snížení ceny plynu ani elektřiny na úrovni EU zatím nedochází. Vlády by však na základě mimořádného zdanění měly mít možnost získat více prostředků, díky nimž budou moci lidem i firmám drahé energie kompenzovat o něco velkoryseji než nyní. Veřejnost i průmysl tak bude závěr dnešního summitu zřejmě hodnotit jako nedostatečný. O to agilněji budou vlády usilovat o řešení na národní úrovni, což ovšem na jednotném trhu EU může vést k nezamýšleným důsledkům, které třeba i poškodí ostatní členské země.

LUKÁŠ KOVANDA

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 3,25 out of 5)
Loading...
https://pravyprostor.net/wp-content/uploads/2022/05/JAROBANNER2.jpg
29 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)