24.9.2022
Kategorie: Politika

Volby 2022: Je už lidem opravdu všechno jedno?

Sdílejte článek:

LUBOŠ ZÁLOM

Volební účast je prý zatím mezi 30 a 40 procenty, menší zájem i také o volby do Senátu. To je v této krizové době velmi alarmují. Podle mě to neznamená, že je lidem všechno jedno. Četl bych to jinak: jeden závěr je pozitivní, druhý negativní.


Pozitivní je podle mě to, že krize nedokázala zmobilizovat odpor vůči současné vládě takový, který by nahrával výrazně Babišovi. Výsledek voleb ukáže, jestli je tato úvaha správná, ale myslím, že pokud by Babiš dokázal lidi přesvědčit, že “za něj bude zase líp”, byla by účast vyšší. Nespokojení lidé by byli více mobilizovaní. Znamená to možná, že prostě lidé nevidí alternativu. Zatímco minulé volby lidi mobizovalo téma Babiš vs. AntiBabiš, ted to není Fiala vs. AntiFiala.

To samé je však i zároven negativní: není pravda, že tady je jenom Babiš a Fiala. Jenom ANO + idiokratická SPD versus Pětikolka. Je tady bezpočet dalších stran, hnutí, straniček. Zvláště v komunální politice je to daleko více o místních věcech, i když samozřejmě platí, že každé volby jsou zároveň průběžným vysvědčením té vysoké, parlamentní a vládní politice. Znamená malá účat, že ani ty malé strany a hnutí nedokázaly nikoho zmobilizovat? V mimoparlamentní politice chybí silný lídr. I když zájemců o tuto pozici by se pár našlo. Buď jsou však příliš slabí, nebo zatím neměli dost času. Např. my Svobodní na to jdeme pomalu, racionálním přesvědčováním, a zdá se, že rosteme, poté, co se našemu novému vedení podařilo postavit stranu zpět na nohy a usadit zpátky na koleje. Nebo nová strana PRO a její vůdce pan Rajchl na to jde tím, že si hraje na novou, chytřejší a schopnější variantu SPD a sází na to, že je novou značkou. A pak všelijací ti Chcípli Psové nebo Manifesty a tak dále. A samozřejmě kryptokomunisti typu Aliance národních sil nebo Švýcarská demokracie. Z toho nejde poskládat vůbec nic – a možná je to dobře.

Pokud tedy lze z nízké účasti něco vyčíst, pak asi to hlavní: Lidé jsou politikou znechuceni, politika se jim zdá nedemokratickou a vrchnostenskou, v politicích vidí jim nepřátelské aristokraty, kteří jenom chtějí potvrdit svůj “božský mandát”, ale nic pro ně nikdy neudělají. Tohle nejde v žádném případě napravit z pozice politiky. Ta krize není především politická, ale intelektuální, filozofická, morální. A pouze z pozice filozofie a morálky ji lze napravit. Proč je to tak? Představme si reformu komunistické normalizace, kterou by dělal Adamec a Jakeš. To je nepředstavitelné, že? Skutečná reálná opozice tehdy vzešla z nepolitického prostředí. Havel a celý disent byl intelektuální a morální silou, ne politickou. Jistě, hlavní faktor pádu komunismu byl ekonomický, ale bez Havla a disentu by to nešlo a pouze z těchto struktur mohla vzniknout nová politika, která by opět získala důvěru lidí – a ona ji tehdy skutečně získala. Politika nebyla minimálně během 90. let sprosté slovo. Lidé se o politiku zajímali, protože měli silný dojem, že je to jejich politika. Politika vykonávaná lidmi a pro lidi. To tady dnes není. Politika je dnes naprosto odtržena od lidí.

Pokud tohle nepochopíme, není šance na změnu.

 

Luboš Zálom

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (28 votes, average: 2,71 out of 5)
Loading...
57 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)