24.9.2022
Kategorie: Ekonomika, Exklusivně pro PP

Do jaké míry je korupce v České republice zakázané téma?

Sdílejte článek:

MIROSLAV KELNAR

Apokalyptický příběh zmaření projektu výstavby elektrárny Adularya v Turecku není  našim občanům příliš znám, i když se jedná snad o nejostudnější vývozní případ v historii této země. A myslím, že mohu časový horizont rozšířit i na historii československou, kdy, pokud mám informace, tak se něco podobného s tak velkou ztrátou pro tento stát neudálo snad od založení Československa v roce 1918. Nejde však jen o utrpěnou ztrátu, ale tento stát zde zároveň prokázal, že nemá ani vůli a již ani nemá organizační a technickou gramotnost na to, aby dokázal po sobě spravit něco, co prokazatelně bylo chybně vyprojektováno a z tohoto důvodu také není schopno normálního provozu.

Podstatou tohoto podivného příběhu je, že se vyvezl investiční celek české provenience do zahraničí, v tomto případě tepelná elektrárna do Turecka, a když se po dohotovení tohoto díla zkusilo zařízení elektrárny za miliardy korun zprovoznit, tak zkrátka toto zařízení vykazovalo takové závady, které neumožňovaly, aby elektrárna mohla začít vyrábět elektrickou energie.

Tento neúspěšný případ vývozu české elektrárny přišel našeho daňového poplatníka na 14 miliard korun a ta elektrárna stála v Turecku po dobu 6 let, aniž by se s ní pokusil někdo něco udělat a je to snad náhoda, že jste o takovémto drahém propadáku českého exportu dosud z našich médií neslyšeli? Tak to náhoda určitě není, a odpověď na tuto otázku snad nejdete v tomto článku. Možná, že po přečtení popisu celé události si utvoříte obraz o tom, jak jsou některé kauzy v naší republice využívány na to, aby se u určitých politiků likvidovala jejich politická kariéra, a pak jsou tu na druhé straně další korupční kauzy, které zmizí v propadlišti dějin, aniž by se jimi naše trestně-právní orgány příslušně zabývaly. A při této evidentní snaze českých vyšetřovacích orgánů tyto kauzy zakopat alespoň 20 m pod zemský povrch, pak ke všeobecnému údivu nepadne o těchto kauzách ani jakákoliv zmínka v hlavních českých médiích. A projekt elektrárny Adularya patří právě k těm druhým jmenovaným případům, kdy se ani nevyšetřovalo a ani neinformovalo a předmět této kauzy se stal zakázaným tématem pro hlavní sdělovací prostředky.

Ale vraťme se nejdříve do doby, kdy se začala psát historie tohoto zpackaného vývozního případu elektrárny Adularya. Příběh se začal odvíjet v roce 2010, kdy se podepsaly ty základní obchodní dohody umožňující nastartování výstavby tohoto díla, a to dohoda mezi tureckým investorem, a tím byla společnost ADULARYA, a českým generálním dodavatelem elektrárny, a tím byla firma Vítkovice Power Engineering a.s. (VPE). V tom samém roce pak byla podepsána i dohoda o financování tohoto projektu mezi Českou exportní bankou (ČEB) a zmíněným tureckým investorem.

V rámci sjednané úvěrové smlouvy bylo českým státem půjčeno tureckému investorovi 11,7 miliard korun s tím, že turecký investor začne úvěr splácet v momentu, kdy se elektrárna uvede do provozu a začne generovat příjmy pro vlastníka elektrárny. Nebudu čtenáře napínat, jak bylo řečeno na začátku, elektrárna se spustila, ale nebyla schopna provozu a tak se také z tohoto úvěru od ČEB nesplatila do dnešního dne ani koruna.

Z kontraktů podepsaných v roce 2010 si jeden kontrakt zaslouží zvláštní pozornost, a to byla smlouva na dodávku dvou kotlů pro tuto elektrárnu, tedy klíčového zařízení každé elektrárny. Zde v soutěži vypsané v roce 2010 u generálního dodavatele tohoto díla byl kontrakt na dodavatele dvou kotlů pro tuto elektrárnu přidělen rakouské firmě Andritz. Firma Andritz měla však jeden závažný nedostatek, a to, že se nemohla prokázat, že by někde měla ve světě fungující kotle na stejnou technologii a podobný výkon. A to je něco, co se za normálních okolností nemůže stát, aby generální dodavatel vybral v soutěži firmu, která ještě žádný podobný kotel nikam do světa úspěšně nedodala.

Samozřejmě, že to tu smrdí špinavými penězi, jinak si takovýto nestydatý výběr u jakéhokoliv dodavatele investičního celku nelze vysvětlit. A že pak po dokončení stavby ten kotel od firmy Andritz správně nefungoval? Tak to už pak nebylo ani tak velké překvapení, on se jim zkrátka ten kotel jen tak napoprvé nepovedl.

Kromě popsaných taškařic na počátku projektu Adularya však nastala další šňůra nevysvětlitelných událostí a to v momentu, když se v konci roku 2015 zjistilo, že právě kotel dodaný rakouskou firmou Andritz nepracuje, jak by měl a tudíž, že se celá elektrárna nemůže spustit do řádného provozu. Díky informacím od slovenských odborníků zaměstnaným u českého generálního dodavatele, kteří uváděli první kotel na stavbě do provozu, tak bylo od samého začátku zřejmé, proč tento kotel správně nepracuje, a že na vině problémů v provozu zařízení je technické provedení kotle. V takovéto situaci by každý normální odběratel zkrátka jen napsal reklamační dopis na dodavatele špatně funkčního zařízení, aby dodavatel svůj výrobek uvedl do provozuschopného stavu, a to dá rozum, že tato oprava by byla pro odběratele v rámci záruční doby zdarma.

Že se doby záručního provozu poskytované dodavatelem kotlů firmou Andritz u generálního dodavatele nevyužilo k napsání reklamačního dopisu na Andritze? To je přece trestuhodné, protože tímto momentem se na českého daňového poplatníka převalila škoda za chybně vyprojektované kotle u firmy Andritz v oné výši 14 miliard korun.

Skandálnost tohoto případu vyplývá nejen z faktu, že český daňový poplatník zaplatí oněch 14 miliard korun za podezřelé selhání některých odpovědných pracovníků, a to jak v soukromém, tak i ve státním sektoru, ale druhou věcí je to, že tyto peníze zaplatí český daňový poplatník za chyby rakouské firmy, o kterých se vědělo od uvedení zařízení do provozu. Zůstává otázka, proč a za co dostala tato rakouská firma ochranu od českého státu, aby nemusela nést finanční důsledky svých chyb v projektu kotle. Nevím, jak vy, ale já tu vážení opět cítím ten pach špinavých peněz.

Nakonec tu věc, že kotel díky technickým závadám na tomto zařízení nemůže dobře pracovat, potvrdila i expertní zpráva zpracovaná firmou ŠKODA Praha v roce 2017, a tyto závěry byly také zveřejněny v článku „Turecká elektrárna, na kterou Česko půjčilo 12 miliard, stále nefunguje. Na vině nejsou Turci, ale Češi a Rakušané, ukázala studie“. Tento článek byl publikován dne 21.11.2017 na IHNED autorem Petrem Lukáčem: https://archiv.ihned.cz/c1-65962180-turecky-prusvih-za-miliardy.

Od doby dokončení této expertní zprávy už není absolutně žádných pochyb o tom, kdo tuto škodu zavinil. Sice víme, kdo je na vině za špatně funkční elektrárnu v Turecku, ale k překvapení dosud po viníkovi český stát nežádal ani to, aby firma Andritz po sobě oba kotle opravila, a ani po této rakouské firmě nikdo nežádal, aby nějakým způsobem kompenzovala finanční ztráty českého státu z této neprovozovatelné elektrárny. Jistě zajímavá skutečnost a těžko pochopitelná.

Ale to stále ještě nebylo všem podivným tanečkům kolem tohoto projektu konec. Na tento případ jsem podal v listopadu 2018 trestní oznámení, jako osoba, která u tohoto případu byla přítomna, a ve svém trestním oznámení jsem vyjádřil svoje podezření, že vedení VPE vědomě nepodalo reklamaci na firmu Andritz za dodávku vadných kotlů, a že se tedy dopustilo vedení této firmy nehospodárného nakládání se svěřenými prostředky se způsobením značných škod.

Pokud bylo trestní oznámení na tento případ podáno v listopadu 2018 na Vrchní státní zastupitelství, tak mohu prohlásit, že za celou dobu, co se tzv. provádělo vyšetřování na Národní centrále proti organizovanému zločinu, vyšetřovatel nezavolal ani jednoho mého klíčového svědka k podání svědectví a tento případ byl po dvou letech praktického nevyšetřování odložen. Zdůvodněním policie pro odložení tohoto případu bylo, že se prý nic z toho, co bylo řečeno v mém trestním oznámení, nepotvrdilo a nic se neprokázalo atd. Je však možné něco prokázat, když nevoláte žádné svědky? Já zde nemám pochyb, že vyšetřování tohoto případu bylo evidentně zmanipulováno tak, aby se nic nevyšetřilo a případ se mohl uzavřít.

Nyní se vrátím k tomu, co jsem naznačil již na začátku článku ohledně nezájmu českých mainstreamových médií o určité korupční kauzy. Od momentu, kdy došlo k podezřelému vyvázání firmy Andritz ze své finanční zodpovědnosti za způsobené škody, tak jsem se snažil k tomuto skandálnímu případu přitáhnout pozornost jednak různých protikorupční nadací v ČR, a dále pak i různých politických stran, politiků, poslanců parlamentu a senátorů, investigativních novinářů a samozřejmě také i mainstreamových sdělovacích prostředků.

Pokud bych tu měl popisovat, koho všeho jsem o této kauze informoval a žádal o jeho pomoc, ať už se to týkalo vyvolání tlaku na policii, aby případ začala seriózně vyšetřovat, a nebo, aby byla prostřednictvím mediální sféry přivedena tato kauza do povědomí občanů této země, tak by to byl opravdu dlouhý seznam oslovených.

Vyzkoušel jsem hned v počátku například několik protikorupčních nadací (Transparency International, Nadační fond proti korupci, Investigace atd.) a vycházeje ze svých zkušeností, mohu dát jednu radu, že pokud se setkáte s korupcí, tak jít cestou tzv. protikorupčních nadací, to je jen ztráta času a nic pozitivního z těch protikorupčních nadací nezískáte. Tudy zkrátka cesta nevede.

Z mnou oslovených poslanců a senátorů, kteří mi však většinou ani neodpověděli na moje dopisy, bych vyzvednul jen dva, kteří se mi snažili opravdu pomoci. Prvním z nich byl senátor Libor Michálek, který případ v roce 2017 interpelovat vůči vládě, a tím druhým byl poslanec parlamentu Volný, který taktéž věc k vládě v roce 2021 interpeloval. Bohužel s poslancem Volným se věc již nestihla dovést do konce, než skončil jeho mandát v poslanecké sněmovně.

Samostatnou kapitolou, kterou jsem si nechal až na konec, je přístup televizních redakcí k tomuto skandálnímu případu. Oslovil jsem následující české televizní stanice: TV Nova, TV Prima, CNN Prima News, TV Xaver, TV Barrandov, TV Drtinová Veselovský, TV Seznam a samozřejmě, že jsem oslovil i ČT, a tu celkem 4 x. Kromě částečného úspěchu u TV Barrandov, kam se mi podařilo dostat informaci o případu Adularya do pořadu „Kauzy Jaromíra Soukupa“, který byl vysílán na TV Barrandov dne 2.5.2018, tak u žádné další televize jsem již neuspěl.

Jak jsem zmínil, na českou televizi jsem napsal celkově 4 dopisy, dva z nich šly k redaktorům pořadu „Reportéři ČT“ a ten můj poslední 4. dopis pak šel na vedoucího týmu “Reportéři ČT“ na pana Wollnera. Moje stížnost na pana Wollnera byla té povahy, že jsem ho informoval, že jsem o této skandální kauze Adularya již dříve napsal jeho dvěma kolegům, a ti že v sobě nenašli ani tolik slušnosti, aby mi odpověděli. Pan Wollner té slušnosti v sobě neměl o nic více a neodpověděl mi rovněž.

Nakonec jsem si stěžoval na přístup ČT ke  kauze Adularya na „Radu pro rozhlasové a televizní vysílání“. Stěžoval jsem si na to, že u této skandální kauzy přišli čeští občané o 14 miliard korun, a další čeští dodavatelé pak o 18 milionů EUR, a že k tomuto případu nezveřejnila Česká televize ani tu nejmenší informaci ve zprávách, i když o tomto případu byla televize již dříve informována právě mnou.

A poněvadž mě u pořadu Reportéři ČT neberou seriózně, tak musím přistoupit k dalšímu nátlakovému kroku, a to zajdu na příští zasedání „Rady pro rozhlasové a televizní vysílání“, které bude v říjnu 2022, a tam se budu usilovat tento orgán seznámit s podezřelým nezájmem ČT o odvysílání jakékoliv informace o projektu Adularya.

Jen jako vsuvku, když si jen vzpomenu, jaké informační orgie prožívaly nyní všechny televize kolem soudu s A. Babišem a smrti anglické královny, tak bych měl přece pochopit, že zmínka o nějakých 14 prokorupčených miliardách korun z našich daní, že to je naprosto nepodstatná zpráva, na kterou jim tam v ČT už zkrátka nezbývá čas.

Já jsem, vážení, již z pocitu bezmoci přistoupil k takovémuto radikálnímu řešení, že jsem si namaloval transparent „KORUPCE ZA 14 MILIARD KORUN KRYTÁ TOUTO VLÁDOU – ELEKTRÁRNA ADULARYA“ a chodím jednou až dvakrát týdně demonstrovat před Úřad vlády a ministerstvo financí a obcházím při této své cestě i Parlament, kde se ani zastavit nemohu, protože před Parlamentem je demonstrování zakázáno. Nedovedu ani spočítat, kolikrát jsem já při těchto svých protikorupčních spanilých jízdách narazil na redaktory ČT, redaktory TV Nova a redaktory CNN Prima News, kteří se třeba snažili u Parlamentu pár metrů ode mne loudit z našich poslanců nějaké to bla, bla, bla, a já jsem stál opodál s transparentem sdělujícím, jak současná vláda kryje korupci za 14 miliard korun na projektu Adularya. A tuto vizuální informaci nyní ještě doplňuji i o zvukový komentář, který šířím přes svůj megafon, a myslíte, že mě jednou jedinkrát nějaký ten redaktor z některé té televize oslovil, co to vlastně je za zač ta Adularya a jak je to možné, že se na tom prodělalo 14 miliard korun? Ani náhodou, vážení, nic, veškerý zájem tzv. záporná nula.

To jen, aby si čtenář uvědomil, jak ta propaganda u nás pracuje. V ČT samozřejmě dobře ví, že to, co oni neřeknou v hlavním vysílacím čase, to jako by se vůbec nestalo, takže chodit s transparentem kolem českých televizí mohu s klidem dál, asi tak nějak, jako v té říkance: „chodí pešek okolo, nekoukej se na něho“.

Položím opět onu otázku, myslíte si, že je to jen náhoda, že naše hlavní sdělovací prostředky nechtějí říci o Adularyi ani slovo? Samozřejmě, že to není náhoda, v pozadí nezájmu o skandální případ Adularya je řízený proces tzv. autocenzury na zveřejňování takových informací vůči českým divákům, ze kterých by prozatím korupcí nepolíbený český divák mohl začít tušit, jak to v tomto státě s všudypřítomnou korupcí skutečně je. Oni už mají ti kluci a děvčata v různých televizích redakcích vytříben vkus na to, co se tu může českému divákovi večer naservírovat na talíř za informace, a co se mu zase nesmí pustit za informace, aby se majitel televize, a nebo dohlížitel, náhodou nezačal na vedoucí redaktory zlobit, že toto tedy ne, na tyto informace přece náš český prosťáček nárok mít nemůže.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,82 out of 5)
Loading...
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)