21.8.2022
Kategorie: Společnost

Měla by být zavedena ekologická totalita?

Sdílejte článek:

PERGILL

Dokonce i někteří inteligentní a relativně vzdělaní lidé prohlašují, že by bylo správné zavést ekologickou totalitu, aby bylo zachráněno lidstvo (či s nějakou podobnou motivací). Mají pravdu?

Totalita

Pokud se podíváme do dějin totalit, prakticky každá se oháněla nějakými “vyššími zájmy”, jejichž jménem se snažila odstranit z cesty “demokratické žvanírny” a veškeré “idioty, co nechápou vyšší myšlenky a globální cíle”. Kteréžto instituce a osoby byly překážkou, zabraňující realizaci velkolepých a vysoce přínosných myšlenek, pokud ne rovnou Spásy Lidstva.

Přitom ve všech dosavadních případech se nakonec jasně ukázalo, že uvedené důvody byly naprosto mylné. Nikdy neexistovalo nějaké nebezpečí, ať už pohlcení světa “satanem” (křesťanství), “světovým Židem” (nacismus), vrahy z Wall Street (komunismus).
Nikdy také nedošlo k tomu, že by totalita byla spojena s nějakými benefity. Buď tyto benefity přesouvala někam do nedohledna (pobyt v ráji po smrti křesťané, rajskou beztřídní společnost komunisté atd.), případně je nikdy nedokázala přinést v praxi (fašisté i nacisté).

Pochopitelně, všechny totality byly spojeny s obrovskými zisky pro úzkou skupinu privilegovaných, ať už ve formě materiálních statků nebo osobní moci s minimem omezení. Prakticky vždy se do čela těchto totalit dostávali zvrhlíci, mající potřebu ukájet své osobní (často sexuální) choutky na základě svého vysokého postavení v sociální pyramidě režimu.

Lze konstatovat, že jedinou příčinou těchto totalit a na ně napojených ideologií byla vždy jen snaha relativně úzké skupiny lidí se silně obohatit na úkor celé společnosti a ještě na sebe strhnout obrovskou, a pokud možno nijak nekontrolovanou, moc. Vždy také platilo a platí, že veškerá odůvodnění těch, kdo tu totalitu svou prací financovali a svým postavením na společenském dně podporovali, se následně ukázala být jednoznačně lživá.

Ekologie

Ekologie byla původně věda o vztahu organismů mezi sebou a jejich interakcích s neživým prostředím. Přinesla zcela jistě řadu nových pohledů na svět a umožnila dostat se o úroveň výš nad sběratele a určovatele přírodnin (byť na nich byla vždy silně závislá).

Následně se ekologie proměnila v politický směr, bojující proti tomu, co označovala za “zlo”. Po ideologické stránce se jí podařilo změnit názory lidí na některé jevy. Já ještě pamatuji, že kouřící komín byl znamením pokroku a prosperity (a v tomto kontextu ho najdete i ve verneovkách a další literatuře z konce 19. a počátku 20. století).

Nelze naprosto jednoznačně tvrdit, že onen společnosti vmanipulovaný ekologický názor, že kouřící komín je cosi fuj, je správný, nebo dokonce jediný správný. V současné situaci, kdy jsme v důsledku odstavení většiny “kouřících” elektráren a dalších zdrojů energie v podstatě vydáni na milost a nemilost putinovskému Rusku (které může prostým otočením kohoutku na plynovodu způsobit naši smrt hladem a zimou), se to naopak ukazuje jako totální pitomost. Pár desítek takových komínů, čmoud nečmoud, a byli bychom vůči Rusku v daleko pevnějším postavení a následky utažení kohoutku by byly daleko mírnější až nepostřehnutelné.
Nakonec se ekologie proměnila v jakýsi pochybný politický směr, hlásající v podstatě nesmysly. V cosi mezi iracionální ideologií a náboženstvím.

Ony náboženské rysy získala ekologie zejména tím, že začala bojovat za opatření, která jsou sporná, případně jsou dokonce nesporně antiekologická. Což vedlo k tomu, že část původních ekologů od tohoto hnutí odpadla a ocitla se v táboře jeho nepřátel.
Hlavním problémem ekologie je, že bojuje proti technologickému rozvoji, založenému na rozvoji vědy. Přitom to byl právě technologický rozvoj, který lidstvo v historii dostal z četných průšvihů. Nejsou nijak výjimečné ani situace, kdy technologie ve své primitivní podobě skutečně k průšvihu vedla, zatímco po svém dalším vylepšení působila přesně opačně, takže se proroctví zkázy nenaplnila.

Módní klimatologie

Já ještě pamatuji 60. léta, kdy klimatologové strašili nástupem další doby ledové. O ní víme, že s vysokou pravděpodobností přijde, protože se nestalo nic, co by mělo onen cyklus střídání ledových a meziledových dob, charakterizující čtvrtohory, nějak ukončit.

Dokonce, pokud vycházíme z délky trvání předchozích meziledových dob, musíme konstatovat, že ta naše meziledová doba už více-méně přesluhuje a další doba ledová má zpoždění. Existuje i možnost, že současná teplá epizoda je labutí písní současné doby meziledové, protože ty předchozí také před svým závěrem prodělaly teplé období.

Později se ukázalo, trochu cynicky řečeno, že na strašení globálním oteplováním se dá vydělat podstatně víc, takže se klimatologie přeorientovala na věštění zkázy z totálního přehřátí. Přičemž v řadě případů je i ono přehřátí nadhodnocováno, pokud nejde o vyslovený podvod.

Faktem je, že řada meteostanic je ovlivněna tím, že se ocitla uprostřed narůstajícího tepelného ostrova, a že i v jejich bezprostředním okolí došlo k redukci zeleně a nárůstu podílu budov, případně vybetonovaných ploch. Naše historické Klementinum je navíc ještě ovlivněno důsledky výstavby Vltavské kaskády. Její přehrady totiž vypouštějí v zimě spodní vodu, v důsledku teplotní anomálie vody teplou kolem čtyř stupňů Celsia. Po dostavění a spuštění tohoto vodního díla přestala Vltava v Praze pravidelně zamrzat, zatímco do té doby zamrzala prakticky každoročně (což je historicky doloženo mj. tím, že vltavský led byl těžen a ukládán do lednic v řadě pražských hospod, v nichž ochlazoval potraviny v tepelně izolovaných sklepních prostorách až do další zimy). V poslední době Klementinum ovlivnila i výrazná redukce pobřežní zeleně, kterou pamatuji růst ještě někdy ze 60. a 70. let.

Nicméně se patrně otepluje, byť kvůli různým zjevným manipulacím, snažícím se tento jev nadhodnotit, nevíme přesně o kolik.
Navíc existuje i fenomén “předpovědi, která vyplňuje sama sebe”: Když v důsledku věštění globálního oteplování byly obrovské plochy pokryty prakticky černými solárními panely, došlo ke drastickému snížení odrazivosti těchto ploch a nárůstu příjmu sluneční energie. Což do jisté míry musí zvyšovat teplotu. Pokud mi někdo bude argumentovat těmi cca šestnácti procenty záření, co se přemění na elektřinu, tak ta, v důsledku termodynamiky, skončí jako teplo rovněž, akorát ne na těch panelech.

Dokud nezačnou bojovníci za klima masívně demonstrovat za urychlenou výstavbu nových jaderných bloků, které jsou jediné schopné spolehlivě zajistit energetické potřeby lidstva bez produkce skleníkových plynů, je zcela jasné, že celý boj za klima není nic jiného než podvod, na úrovni jeho koryfejů vědomý.

Náboženský charakter

Náboženský, či alespoň iracionální, charakter boje proti globálnímu oteplování je dán tím, že jsou jednoznačně prosazována opatření, která situaci dále zhoršují.

Náhrada uhlí zemním plynem ve skutečnosti zvyšuje skleníkový efekt asi na jedenapůl až jedenatřičtvrtěnásobek skleníkového efektu pálení uhlí. Plyn sice při vytvoření stejné tepelné energie vytvoří CO2 méně, ale vynahradí si to uvolňováním metanu (hlavní složky zemního plynu) při těžbě, zpracování i přepravě. Vzhledem k tomu, že skleníkový efekt metanu je o dva až tři řády vyšší než skleníkový efekt CO2, je výsledný skleníkový efekt plynu horší než uhlí.

Propagace elektromobilů. Elektromobil má, když počítáme celý řetězec od uvolnění tepla v elektrárně po mechanickou energii, pohánějící kola, účinnost kolem osmi procent. Spalovací motor má v řetězci mezi teplem, vznikajícím ve válci, a energií, pohánějící kola, účinnost 45 procent, naftový motor ještě o něco málo vyšší. Účinnost elektromobilu je tedy v porovnání s klasickým automobilem menší než pětinová a elektromobil se proto jako úspora emisí CO2 uplatní pouze tam, kde je vyšší podíl bezemisních zdrojů v energetice než osmdesát procent. Přičemž OZE těžce hendikepuje jejich nestálost a náhodnost, proto naprostou převahu mezi těmi bezemisními zdroji musí mít jádro nebo voda. Což je splněno u Francie (a snad nějakých států kolem, napojených zcela na francouzskou elektřinu) a Norsko. Už pod hranou je Rakousko. U všech ostatních států EU i mimo EU produkuje elektromobil na sto km jízdy víc CO2 než auto na benzín nebo naftu. Pečlivý propočet, zohledňující vyšší “mrtvou hmotnost” u elektromobilu (baterie elektromobilu váží kolem dvou metráků a během jízdy se její hmotnost nemění, plná nádrž auta na benzín nebo naftu váží něco přes půl metráku a během jízdy její hmotnost podstatně klesá) dál zvyšuje hendikep elektromobilu proti klasickému autu. Problémem je také samovybíjení akumulátorů a rychlý pokles jejich kapacity. I tyto jevy zvyšují produkci CO2 elektromobilem na stovku ujetých kilometrů.

Vodíková energetika. Pokusy zavést vodíkovou energetiku byly v historii již dva a oba zkrachovaly na fyzikálních a chemických vlastnostech vodíku (které se od té doby nijak nezměnily). Vodík je extrémně výbušný (vybuchuje v rozmezí od cca 1 % do 99 % obsahu ve vzduchu), je vysoce obtížné ho, jak v plynné, tak i ve zkapalněné formě udržet, protože prochází skrze řadu materiálů, vč. kovů, na zkapalnění kilogramu vodíku navíc spotřebujeme přibližně energii, uloženou v jeho dalším kilogramu. A i kapalný vodík je mizerný zdroj energie, protože v litru obsahuje jen asi polovinu energie než litr benzínu. Nelze pochybovat o tom, že propagovaná vodíková energetika i v současnosti skončí krachem jako předchozí pokusy. Jen v důsledcích ideologického idiotismu bude v tom krachu pohřbeno podstatně víc prostředků, protože ty předchozí se děly v prakticky nedeformovaných tržně ekonomických podmínkách, kdy o postupu na tomto poli rozhodovaly reálné kalkulace, a ne ideologické žvásty. A bude víc podvodníků, kteří se na tom neúspěšném pokusu napakují na úkor společnosti.

Totalita?

Vraťme se k oné ekologické totalitě.

Hlavním problémem je v tom, že ona “totalita” má jednoznačně za cíl umlčet kritické hlasy. Včetně hlasů, založených na naprosto neoddiskutovatelných faktech a jejich zcela triviálního vyhodnocování. Opakovaně jsem při různých příležitostech uvedl, že největším nepřítelem ekologie obecně a klimatologie zvláště jsou Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy (z dob, kdy jsem se připravoval na maturitu) a primitivní kupecké počty. K vyvrácení naprosté většiny ekologických bludů tohle bohatě stačí, protože ekologie se míjí s realitou naprosto stejně jako monoteistická náboženství.

Zcela jistě jsou pro ekologii problematická i nezávislá pozorování, odkazující do říše bludů a podvodů její další prostředky.
Začnu tím nejaktuálnějším: V době první covidové vlny byla celosvětově drasticky omezena jak výroba tak i doprava. Drasticky poklesla i výroba elektřiny. Bylo to rozhodně z celosvětového hlediska daleko větší omezení, než kdyby EU stoprocentně zastavila emise CO2 a donutila své obyvatele pomřít hladem a v zimě zmrznout. Přitom šlo o stav, neúnosně omezující životy lidí na této planetě (snad s výjimkou nějakých barbarů z tropických deštných pralesů) a rozhodně nebyl dlouhodobě udržitelný bez plošných ztrát na životech (až by došly zásoby) a zhroucení ekonomiky většiny států. Přesto na křivce růstu koncentrace CO2 v atmosféře, ani na růstu oficiálně vykazované celoplanetární teploty nedošlo k žádnému pozastavení. Jistě můžeme mít podezření, že to druhé je manipulováno, v tom případě si ovšem soudruzi klimatologové pěkně naběhli. Celá tahle událost je totiž jasným důkazem, že současné změny koncentrace CO2 v ovzduší a teplot jsou naprosto přírodní jev, který sebedrastičtějším omezováním životů lidí nelze ovlivnit na takové úrovni, aby následky byly vůbec měřitelné.

Jistěže bych mohl opakovat mnohé, co bylo opakovaně na různých fórech řečeno či napsáno. Všimnu si jen dvou velmi typických událostí:

Zhruba v době, kdy jsme vstupovali do EU, roztál za hysterického řevu ekologických organizací “miliony let starý” ledovec v Grónsku. A hle, ono tání obnažilo vikingskou usedlost, která tam rozhodně nemohla být postavena před miliony let, ale nejdříve někdy na konci 9. století našeho letopočtu, poté, co vikingové začali kolonizovat Grónsko. Dnes je snaha tuto událost zatušovat, protože ukazuje naprosto jednoznačně lživost blábolů ekologických organizací.

Když půjdeme ve stejném duchu dále, tak je nutné upozornit na mapy tureckého admirála Piri Reise, který je ovšem na primární úrovni nevytvořil, jen provedl jakousi grafickou kompilaci starších originálů, patrně nedochovaných. Uvedené mapy zachycují pobřeží Antarktidy, sice v projekci pro nás nezvyklé (vzdálenost a úhel od bodu, ležícího na severu dnešního Egypta), nicméně převod polohy klíčových bodů do Mercatorovy nebo jiné projekce je záležitostí relativně triviálních geometrických výpočtů. To bylo provedeno, a bylo zjištěno, že linie pobřeží na mapách odpovídají realitě, měřené v současnosti pod vrstvou ledu. Dokonce byly v některých lokalitách navrtány říční sedimenty tam, kde má Piri Reis zakreslené řeky.

Mapy Piri Reise zachycují Antarktidu bez pobřežního ledu, asi ve stavu, v jakém bylo Grónsko v době, kdy je osidlovali vikingové. Nepředpokládám, že by ji pořídili hodní dänikenovští mimozemšťané v třetihorách, kdy byla bezledovost pobřeží Antarktidy nesporná i z pohledu velmi konzervativních vědců. I kdyby to udělali jejich předání místním opičkám, pro něž byl jejich význam čirá nula, je jen další nesmysl zahrnutý do této hypotézy. Musíme tedy jako zdroj těchto map předpokládat psací náčiní a ruku člověka, sedícího na lidmi postavené lodi. Lze vyslovit hypotézu, že zakreslený stav Antarktidy +- odpovídá mínojskému teplotnímu optimu, během nějž bylo na Zemi minimálně o tři stupně tepleji než dnes. Onu zeměpisnou výpravu, jejíž poznatky pak využil Piri Reis, mohl organizovat buď Egypt (tomu by nasvědčovala ta projekce) nebo Mínojská říše na Krétě, případně se mohly tyto státní útvary na tomto výzkumu podílet, jako se dnes podílejí některé státy na projektech výzkumu kosmického. Případně mohlo jít o nějakou úplně jinou civilizaci (třeba z povodí Indu) od níž byly mapy získány a překresleny s tím “pupkem světa” v Egyptě.

Uvedené mapy pochopitelně diskreditují panické skřeky ekologů nad současným ústupem ledů v Antarktidě (a to zdaleka ne na celém kontinentu, ale jen některých jeho částech), prostě proto, že lidstvo, bez ohledu na to, kdy a kým byly pořízeny, zažilo na tomto kontinentě daleko méně ledu a nebylo to spojeno se žádnými katastrofami, které by nepřežilo.

Uvedená fakta si můžeme dovolit citovat proto, že zde dosud žádnou ekototalitu nemáme. Pokud by zde byla nastolena, tak by byly lidem vnucovány lživé bláboly, jak to pamatujeme z té minulé totality. Například o masakrech v Katyni, spáchaných sověty, přestože za ně Norimberský tribunál, většinově složený ze sovětských loutek, odsoudil Němce. Nebo o “spontánním” hnutí proti válce ve Vietnamu, které bylo kompletně placeno a řízeno KGB. (atd.) Ekototalita by mohla skončit s předstíráním měření teplot a mohla by z učebnic vymazat středověké klimatické optimum a další teplé periody. Kroniky a další informační zdroje, stejně jako učebnice paleoklimatologie, by byly uklizeny v LIBRI PROHIBITI, pokud by neskončily ve stoupě. Je docela možné, že by bylo lidem zakázáno vlastnit podvratné prostředky antiekologické agitace typu okenních teploměrů. A nastala by i ekologická cenzura sociálních sítí (v rozsahu daleko vyšším než v současnosti), aby obyvatelé museli věřit blábolům o horách mrtvol na ulicích jiných měst, než ve kterých žijí.

Totalita a prostředí

Závažnou skutečností je, že ona plánovaná “ekologická totalita” nemá ani v nejmenším za cíl bojovat za pozitivní stav životního prostředí, potažmo přírody (nebo jejich změnu k lepšímu). Zcela jednoznačně prosazuje nesmysly, které deklarovaným cílům naprosto prokazatelně škodí. Škodí ovšem takovým způsobem, že koryfejové ekologů na tom mohou vydělat zcela nehorázné peníze. Většinou tím mechanismem, že jsou zapojeni do nějakých silně dotovaných (z peněz ukradených poctivě pracujícím občanům) aktivit, které jsou podle jejich žvástů “šíleně prospěšné”, ale v reálu jen škodí.

Zcela jistě zde mohou být i vedlejší cíle, protože závislost státu na dovážené energii (ať už odkudkoli) je v zájmu prodejců náhražek našich domácích zdrojů. A je úplně jedno, zda si bojovníky proti spalování uhlí platí islámští teroristé nebo Putin, důležité je, že bojují proti našim zájmům a za zájmy našich (přinejmenším potenciálních) nepřátel.

Bez zákazů spotřeby uhlí, těžby místního břidlicového plynu frakováním a další agendy zelených by neměl Putin šanci v boji proti Ukrajině, protože by na něj mohly být uvaleny skutečně citelné sankce (ty současné pseudosankce příjmy Ruska z plynu a ropy fakticky zvyšují, podle některých odhadů byl jejich nárůst v důsledku oněch “sankcí” tak vysoký, že stačil pokrýt náklady Ruska na válku v Ukrajině).

Jistěže můžeme vzpomenout i na devastaci Šumavy a dalších oblastí, které ekologové proměnili v totálně zničenou krajinu. Ta v současné době (masových rekultivací území po těžbě) negativně předčí i následky povrchové těžby hnědého uhlí na severozápadě Čech. Zcela jistě i za nedávným masívním požárem u Hřenska stojí ekologové a jejich bezzásahovost, protože bez ní by v tamních “národněparkových” lesích nestály kůrovcové souše a na lesní půdě neležely masy suchých větví, které obojí byly vektorem šíření onoho požáru. O tom, kdo ho založil, můžeme zcela jistě spekulovat, nicméně skutečnost, že ekologické organizace začaly už v prvních dnech této katastrofy vyžadovat víc peněz a víc pravomoci, zcela jednoznačně navozuje otázky typu CUI PRODEST. Zcela jistě ten požár nám, normálním občanům, na rozdíl od těch ekologů, neprospěl. Navíc, jak v případě Šumavy tak i v případě Hřenska, se katastrofa týká výlučně české části příslušného přírodního území, zatímco německá část, bez ohledu na proklamovaný ekologismus Německa, zůstává v obou případech nedotčená. I zde je na místě položit onu výše citovanou latinskou otázku.

Pokud tedy tuto část mohu nějak uzavřít a zobecnit, tak ekologická totalita by znamenala pro naši přírodu (a životní prostředí vůbec) v porovnání se současným stavem totální katastrofu, protože řádění ekologů a jejich organizací by se stalo naprosto bezuzdným. Je otázka, zda by po nevyhnutelném pádu této totality na našem území ještě nějaká příroda zbyla.

Totalita a společnost

Abychom výše uvedenému katastrofálnímu průběhu zabránili, je třeba dostat do vedení státu organizace a lidi s pragmatickým smýšlením, kteří na nějaké totalitní žvásty a jejich producenty kašlou z vysoka. I na lokální úrovni (viz podzimní volby) mohou takovíto lidé v zastupitelstvech udělat mnoho pozitivního. Minimálně signalizovat společnosti nežádoucí aktivity ekologů v konkrétních místech. I u volby senátorů by mělo být jedno z hlavních kritérií to, zda kandidát/ka není ekologickými žvásty vymozkovaný/á blb/ka.

Zcela jistě bychom neměli zapomenout na to, že hlas pro strany pětikoalice je mj. hlas pro přinejmenším podvolování se ekofašistům, snažícím se nastolit zde ekologickou diktaturu za pomoci ekofašistů ze zahraničí (a především ekonacistů německých). Pokud tyto strany v následujících volbách pohoří bude to dobrý signál pro celý tento stát. Přinejmenším to zvýší pravděpodobnost předčasných voleb, které by mohly do čela státu dostat rozumnější vedení.

To samé se týká i blížících se voleb na úřad presidenta. I zde jsou mezi kandidáty ekoblekotalové, kterým nelze věřit ani ten příslovečný nos mezi očima. A jejichž zvolení na tento post by bylo rizikem pro celý tento stát.

Je ovšem třeba vzpomenout i na “Vítězný únor”, kdy komunisté dostali moc v tomto státě pučem, zatímco průzkumy před blížícími se demokratickými volbami (které komunisté skrečovali) předpokládaly jejich katastrofální porážku. Bylo by velmi záhodno, aby proti každé “ekologické” demonstraci nastoupila demonstrace antiekologická, osazená dělníky z továren a provozů, jejichž uzavření a likvidaci ekologové plánují, i rolníky, pro něž ekologové představují katastrofu srovnatelnou. Měli by nastoupit i lidé, mající negativní zkušenosti s nuceným omezením vytápění svých domovů. Už jen proto, aby bylo dost demokraticky smýšlejících antiekologů v ulicích. Tedy aby, pokud by se ekologové pokusili o nějaký “Zelený únor”, bylo možné tento pokus udusit v zárodku.

A pro nadcházející zimu platí naprosto jednoznačně: Pokud budeme mrznout a hladovět, vina nebude ležet na Putinovi, ale na ekolozích, jednotlivcích i organizacích, včetně politiků, kteří se jim ochotně podvolují (což se týká i současné vlády). A situaci nenapravíme “bojem proti Putinovi”, který pouze onu zkorumpovanost a zlovolnost zviditelnil, ale právě bojem proti těmto politických silám. Ten boj proti Putinovi, z jiných hledisek zcela správný, je v tomto kontextu asi na úrovni léčby horečky setřepáváním teploměru.

Ekologická totalita je z pohledu přínosu i ochrany prostředí a zdraví lidí naprostý nesmysl. Hrozí ještě daleko drastičtějším postižením našeho životního prostředí u nás i ve světě. Hrozí i šílenými následky pro populaci, jako jsou ony pyramidy z lidských lebek v pralesích Kambodže, postavené ve své podstatě ekologickou diktaturou Pol Pota a spol. Zároveň by však nebyla spojena ani s tím nejmenším benefitem pro přírodu i lidi (pomíjím-li benefit pro ty osoby, které již dnes na těchto nesmyslech nehorázně vydělávají). Je docela pravděpodobné, že plošná devastace naší přírody by byla srovnatelná s plošnou devastací naší ekonomiky komunistickým režimem. A pokud ne, tak jen proto, že by byla daleko horší. Z tohoto důvodu se musíme proti něčemu podobnému aktivně bránit a v případě pokusů o nějaký “Zelený únor” masově vyjít do ulic, jako po 17. listopadu v roce 1989, protože budeme v takovém případě ohroženi daleko více, než pokud by nějakým způsobem přežil předlistopadový režim.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...
23 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)