Jak se baví internet: Kwuáíčci
RED 06|04|2015
Přijde holčička do zverimexu a žvatlá: „Puosim vás, máte maí kwáíčky?“
Prodavač nasadí klasické dětské žvatlání, sehne se k ní a vezme ji k výběhu:“Ty bys chtěla kwáíčka? A jakýho? Máme tu… maího hnědýho kwáíčka, maího chwupatýho šedivýho kwáíčka, maího oztomiího bíuího kwáíčka..“
Holčička se dívá do výběhu, vytáhne z pusy bonbon a povídá: „No myslim, že ta moje krajta na barvu docela sere.“
[ad#hornisiroka]
Na malý statek přijde návštěvník.
„Dobrý den, chováte prasata?“
„Ano.“
„A čím je krmíte?“
„Čím bychom je krmili?Dáváme jim všechno možné – zbytky , shnilé ovoce…“
„Tak to bude pokuta 5000 korun „
„Proč?“
„Protože jsem ze Spolku na ochranu zvířat.“
Za pár dní se na statku opět objeví nezvaný host.
„Chováte tu prasata?“
„Ano, chováme.“
„A čím je krmíte?“
„No žena jim vaří vynikající plněné zelí, tvarohový závin , děti jim dávají čokoládu. Nejdřív jedí prasata a my až po nich.“
„Že se nestydíte! To bude pokuta 10 000 korun!“
„A proč?“
“ protože jsem z Unicefu. Nemůžeme se dívat na to, jak někdo takhle může plýtvat jídlem, zatímco na světě umírají děti hlady!“
Sedlák zaplatí.Za pár dní přijde další návštěva.
„Dobrý den! Jsme z ministerstva zemědělství, chováte tu prasata?“
„Chováme.“
„A čím je krmíte?“
„Nekrmíme je. Každé ráno jim dáme stovku, ať si koupí, co chtějí.“
Dvě děti si hrají na písku.
Jedno se nesměle zeptá: „Hej, kolik ti je?“
„Či nebo čiži.“
„Tak či nebo čiži?“
„Nó, či nebo čiži.“
„Hele koužíš?“
„Jó“
„Chlašťáš?“
„Jó“
„Šploště ňaďáváš?“
„Kujva JO!“
„Šouložíš?“
„Čo to jé?“
„Takže či!“
Brenda, jako vždycky dělá doma večeři, když se u dveří objeví Tim: „Brendo, můžu dál? Musím s tebou mluvit.“
„Jasně, ty jsi vždycky vítaným hostem. Ale kde je manžel?“
„To je právě to, o čem s tebou chci mluvit. Víš, v pivovaru se stala nehoda…“
„Nee! Proboha, nic mi neříkej…“
„Musím, Brendo. Tvůj muž je mrtev. Je mi to moc líto.“
Brenda mu padla kolem krku a dala se do usedavého pláče. Po několika minutách se trochu uklidnila, a ptá se Tima:
„Jak se to stalo?“
„Bylo to hrozné. Spadl do kotle s černou čtrnáctkou a utopil se…!“
„Ach Bože. Řekni mi pravdu, Time, byl jeho konec rychlý?“
„No, Brendo… nebyl…“
„Ne…?!“
„No, popravdě řečeno, třikrát vylezl, aby si došel na záchod…!“
Z Frantíka vyrostl pohlednej, žádoucí frajer s vlastním autem.
Jednoho dne si jde vyzvednout svojí holku Anču na rande. Když přijde
k ní domů, otevře mu její otec a pozve ho dál. „Anča ještě není hotová,
tak se posaď, hochu“, vybídne ho.
Frantík si sedne a otec se ptá, co mají dneska v plánu.
Frantík zdvořile odpoví, že nejspíš zajdou někam do cukrárny a pak do kina.
Tatík na to: „A proč si vy dva nevyjedete někam zaprcat? Slyšel jsem,
dneska dělají všichni mladí.“
Frantík jen tak nevěřícně kouká a pak otce požádá, aby to zopakoval.
„Ale klidně,“ povídá tatík, „naše Anča přece prcá strašně ráda.
Kdybychom jí nechali, tak by proprcala celou noc.“
Frantíkovi pomalu vylejzají oči z důlků.
Za pár minut sejde Anča dolů a hlásí, že můžou vyrazit.
Asi za dvacet minut na to vlítne Anča zpátky domů, práskne dveřma a
řve na otce: „Sakra tati, říká se trsat!“
[ad#velkadolni]