19.4.2022
Kategorie: Politika

Glosa MM: Ukrajina je extrémně zneužívána k jiným zájmům

Sdílejte článek:

MIROSLAV MACEK

Editorial Global Times 18. dubna 2022

V minulých dnech ministr zahraničí Antony Blinken, poradce Národní bezpečnosti Jake Sullivan a mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price vyjádřili svůj názor, kdy by mohl skončit rusko – ukrajinský konflikt. Sullivan ve čtvrtek prohlásil, že „boje na Ukrajině mohou trvat měsíce i déle“. Blinken a Price řekli, že střet může trvat do konce roku 2022. Jsou zde ovšem indicie, že nejde o washingtonské posouzení situace, ale o reálný záměr.

Obvykle se tvrdilo, že konflikt skončí v květnu, nyní se odhaduje čas o sedm měsíců delší. Od prvopočátku vypuknutí ukrajinské krize téměř všechny washingtonské praktiky směřovaly k prodloužení konfliktu a cílily k tomu všechny druhy slovní mobilizace a úsilí. Ve skutečnosti Washington říká Ukrajině: pokračujte a my vás podpoříme. Ukrajina je extrémně zneužívána k jiným zájmům.

Ruskoukrajinský konflikt trvá déle než 50 dnů, a je čím dále tím více zřejmé, že „záchrana Ukrajiny“ je pouze „teatrální zdání“, které vytvářejí USA. Skutečným účelem je manipulace a vytváření chaosu. Ve středu Pentagon hostil lídry osmi nejdůležitějších výrobců zbraní a diskutoval s nimi urychlení výroby. Americký vojenskoprůmyslový komplex je největším příjemcem zisků z prodlužované války. Navíc, vedle spuštění velkých dodávek, používají USA „nebezpečí ruské hrozby“, aby Evropa stála při nich, a nutí NATO, aby zvýšil své úsilí přispět ke krvavým dividendám, které od této války Spojené státy očekávají.

Ačkoliv americký prezident Joe Biden opakovaně prohlašuje, že přímá konfrontace mezi NATO a Ruskem by byla 3. světovou válkou a je třeba tomu zabránit, politika USA eskaluje konflikt právě tímto směrem. Krátce po vypuknutí konfliktu obě země měly snahu dosáhnout příměří a uskutečnily sedm kol jednání. Během páté schůzky jak Rusko, tak Ukrajina vyjádřily sblížení svých postojů, což byl pozitivní signál.

Nicméně krátce nato Ukrajina změnila v zásadních otázkách svůj postoj, a to zvláště, co se týká připojení k NATO, a rozhovory se tím de facto zablokovaly. Částečně to mohlo být způsobeno ukrajinskou vyjednávací taktikou, ale prvotní příčina je známa: jakmile věci nejdou podle washingtonského scénáře, USA do toho vstoupí a podminují základ pro jednání.

Po vypuknutí ukrajinské krize se lidé obávali, že je to začátek „nové studené války“. Avšak současná situace směřuje k mnohem nebezpečnějšímu scénáři, než by byla „nová studená válka“. Během studené války totiž oba tábory dosáhly dohody o vzájemné bezpečnosti. Obě strany se vzájemně hlídaly a udržely dlouhé období míru navzdory rozdílným vojenským a ideologickým zájmům.

Současná americká politika „porazit Rusko“ zachází mnohem dál, než „držet je v pozadí“, a tak pochopitelně mír na Ukrajině nepatří mezi priority Washingtonu. Současná americká hegemonistická a arogantní politika je stejná, jaká byla na konci éry studené války, kdy byly USA jediným pólem světa.

Geopolitický apetit Washingtonu s pokračováním ruskoukrajinského konfliktu roste. Media Spojených států a jejich spojenců začínají mluvit o „zcela jiném světě“, v němž „aktivně dosáhnou izolace a oslabení Ruska“. Vytvářením „pocitu ohrožení“ nutí neutrální evropské státy jako je Švédsko a Finsko připojit se k NATO a zároveň tlačí Evropu a Rusko do zrychlující se spirály konfrontace.

Nicméně, ať už se Spojeným státům jejich strategie vrátí jako bumerang nebo ne, Rusko je již varovalo před „nepředvídatelnými následky“ takového rozdělení světa.

Mnohem nebezpečnější však je, že Washington, který již ochutnal ukrajinskou krev, usiluje o tentýž přístup globálně. Je zřejmé, že Washington se o totéž snaží v Indopacifické oblasti. Na jedné straně se USA snaží NATO nasměrovat na východ, na straně druhé nevynechají jedinou příležitost k vlnobití v asijskopacifickém prostoru. Poprvé v historii USA pozvaly k setkání ministrů zahraničí

NATO japonského a jihokorejského ministra, snaží se přitáhnout Japonsko k AUKUS a politicky manipulují s otázkou Taiwanu. Těmito extrémními geopolitickými hrami se Washington stává původcem chaosu a válek – to bychom měli především sledovat a bránit tomu.

***

Hokejista Jiří Holík: Bojíte se války na Ukrajině?
Já se bojím, že tím hlavním činitelem v tom konfliktu vlastně není ani Rusko, ani Ukrajina, ale Amerika (USA), která stála na začátku toho všeho, patřičně ty spory přiživovala a teď spokojeně přihlíží.

Ale nemůžeme opomíjet jednoznačné selhání Putina a vinu Ruska.

To určitě ne, já jsem opravdu ten poslední, kdo by se zastával války a těch, kteří ji vedou a jsou vlastně těmi agresory. O tom není sporu, že tam ta vina Ruska jednoznačně je.

Přesto je potřeba brát v potaz, že jde stále o vojenskou velmoc, minimálně pokud jde o počet jaderných zbraní, takže by bylo dobré přestat se vzájemnými urážkami, jaké předvádí třeba americký prezident Biden – a raději věnovat veškerou snahu jednáním o míru, protože celé je to především záležitost Ruska a Ameriky, ne Evropy.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,35 out of 5)
Loading...
21 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)