24.3.2022
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Nahlédnutí do předvolebního Maďarska. Pro srovnání

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Maďarsko má před volbami. Už za pár dní, třetího dubna, se tu v boji o parlament utká vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána se sjednocenou opozicí. A bude to střet napínavý. „Někdo” se totiž pokouší o zopakování stejné finty, jaká pomohla loni naší opozici zvítězit nad nejsilnější stranou, nad Babišovým ANO. Jakoby se ty „probruselské” opoziční strany držely stejného manuálu, nebo příručky. Jen s tím rozdílem, že se v Maďarsku muselo spojit ne 5, ale dokonce 6 stran, aby měly nějakou šanci…

Úřadující premier Orbán se v počátcích kampaně držel osvědčeného schématu. Národních zájmů, konzervativních hodnot a praktické podpory občanů. Určitě jste si na počátku letošního roku povšimli jeho dohody s Putinem, která zajistila maďarským občanům na 15 let dodávku levného zemního plynu. Podle některých zdrojů dokonce za cenu 5 krát nižší, než je na burze EU. Jo, že je ten Putin teďka agresor a vůbec fuj? Zkuste to, jen tak cvičně, zajít vyprávět běžným lidem, kteří mají ještě v čerstvé paměti „dodavatele poslední instance” a účty za energie. Budou-li chtít být opravdu slušní, odpoví vám příslovím že „bližší košile než kabát”.

Podobně to v Maďarsku proběhlo i se známou regulací cen pohonných hmot. Jakmile jejich ceny začaly dramaticky stoupat, zareagovala maďarská vláda a ceny zarazila opatřením, nazvaným cenový strop. Benzín tak v Maďarsku aktuálně vychází na 1,28 eura (480 maďarských forintů) za litr. Podobně se Orbánova vláda zachovala i u dalších běžných a pro lidi nezbytných komodit, jejichž cenu zvedá celoevropská inflace, z Maďarska neovlivnitelná. Podobně, jako u nás. Jen maďarská vláda, na rozdíl od té České, zastropovala ceny mouky, slunečnicového oleje, masa a cukru.

Maďarská opozice tomu kontrovala nabídkou úplně jiných, ale (podle ní) mnohem praktičtějších a v domácnosti taktéž užitečných věcí. Posuďte sami. Opoziční předák a šestikoaliční uchazeč o Orbánovo místo, Péter Márki-Zay, je před pár dny shrnul ve svém projevu takto: Maďarsko má pod jeho vedením šanci “najít cestu zpět” k občanským hodnotám a Evropě. Maďarským občanům chce pak do budoucna garantovat “novou, hodnotově orientovanou, západně orientovanou” zahraniční politiku. Dále slíbil, že  “získá zpět univerzity rozvrácené Fideszem”. Čímž měl zjevně na mysli neblaze proslulou Sorosovu Středoevropskou univerzitu, jinak líheň radikálních, mladých progresivistů pro střední Evropu, kterou se Orbánovi podařilo vypráskat z Maďarska. No a, abychom na tak důležitý bod nezapomněli, hned jak se opozice dostane do vlády, hodlá “osvobodit sport, kulturu a tisk, obnovit právní stát a postavit se za menšiny”. Zřídí také protikorupční prokuraturu a připojí se k úřadu evropského veřejného žalobce… No, nekupte to.

Ale zpět k Orbánově kampani. Jeho další, takovou tradiční předvolební parketou byl odpor, proti ujetým, pokrokářským novotám, přicházejícím z Bruselu. Na stejný termín, jako parlamentní volby, proto naplánoval referendum o nové legislativě, zakazující “propagaci genderové nekonformity, změny pohlaví a homosexuality ve školách”. Svým příznivcům k tomu na stotisícovém předvolebním shromáždění řekl: “Vyhrajeme referendum, abychom na maďarských hranicích zastavili genderové šílenství šířící se západním světem. Budeme chránit své rodiny a své děti – otec je muž, matka je žena a necháme naše děti na pokoji.”

Opoziční šestikoalice na to reagovala podrážděným štěkotem. Její lídři v pondělí (sborově)  vyzvali premiéra Viktora Orbána, aby “zastavil pomlouvačnou kampaň proti Evropské unii”. A že by se místo anti LGBT propagandy měl raději postarat, aby Maďarsko sofort znovuzískalo přístup k fondům EU. Co kdyby opozičníci přece jen vyhráli. Tak aby bylo něco do začátku. Protože jim by, jak věří, Brusel na prsty tolik nekoukal…

Tahle základní linka předvolební kampaně se však rázem změnila po ruském útoku na Ukrajinu. Opozice okamžitě vycítila příležitost vymáchat Orbána v jeho vztazích s Putinem. Ovšem Fidesz a jeho šéf zareagovali bleskově. Orbán sice odsoudil Putinovu agresi, ale současně dal jasně najevo, že tohle není válka Maďarů. A že snahy opozice o zavlečení Maďarska do konfliktu jsou nezodpovědné a riskantní. Zakázal proto jakékoli dodávky zbraní na Ukrajinu přes Maďarské území. Navíc se jasně vymezil proti sankcím na ruské energetické suroviny, které by mohly poškodit Maďarsko. Jeho ministr zahraničí, Peter Szijjarto, to v Radě OSN pro lidská práva objasnil prostými a snadno pochopitelnými slovy: “Není chybou Maďarska, že zemní plyn a ropa z Ruska hrají velkou roli v dodávkách energie do Maďarska, střední Evropy a celé Evropy.” Tímhle postojem se Orbánova vláda trefila do nálady velké části voličstva.

Svůj postoj k Ukrajinské válce předložil Orbán voličům prostě, jasně a srozumitelně ve svém projevu ke 174. výročí maďarské revoluce a války za nezávislost v letech 1848–49. Protože jeho slova byla u nás mnohokrát zkomolena a vytržena z kontextu, přečtěme si je v doslovném znění:

„Maďarsko je na hranici mezi světy: mezi východem a západem, severem a jihem. V těchto končinách se války nebojují za nás a nejsou v našem zájmu. Pravidlem vždycky bylo, že nezáleží na tom, kdo vyhrál: vyšli bychom z toho jako poražení. Střední Evropa je prostě šachovnicí pro světové velmoci a Maďarsko je prostě figurkou v jejich hře. Někdy nás jeden z nich chce dotlačit do první linie a někdy jiný. Pokud to slouží jejich účelům a my nejsme dost silní, dokonce nás obětují. Naše historie nás až příliš dobře naučila povaze válek. Existují země, které chtějí dosáhnout svých cílů prostřednictvím války; ale víme, že nejlepší válka je ta, které se lze vyhnout. Rusko hledí k ruským zájmům, Ukrajina k ukrajinským zájmům. Ani Spojené státy, ani Brusel nebudou myslet maďarskou hlavou nebo cítit maďarským srdcem. Musíme zastupovat své vlastní zájmy – klidně a odvážně.” Tolik Viktor Orbán, skutečný státník.

Opozice se vzmohla jen na obvyklé fráze. Podle Marki-Zaye:  “Máme jen jednu možnost: musíme si vybrat Evropu místo východu a svobodu místo autoritářství.” Jeho příznivci na tato slova odpověděli skandováním “Europa, Europa”… a modrých vlajek nad nimi vlálo nepočítaně. Další opoziční předáci pak vyzvali vládu, aby vysvětlila, proč “povoluje propagandu a dezinformace ruského typu” v maďarských veřejnoprávních médiích, zatímco ostatní státy EU proti tomu přijímají opatření.

K tomu je potřebné si ujasnit, že zdaleka ne všude v Evropě probíhá zpravodajství o válce na Ukrajině takovým způsobem, jako v ČT. Podle vzoru – plačící, zraněná a zaprášená holčička s plyšovým medvídkem v rukou před hořící budovou, v pozadí sbor tklivých smyčců… a k tomu propaganda a propaganda. Ne. V řadě zemí Evropy se veřejnoprávní sdělovací prostředky pokoušejí o alespoň jakous-takous objektivitu. Aniž by zpochybňovaly, kdo je útočníkem. A na čele tohoto pelotonu objektivity, různých pohledů a snahy o vyváženost je právě Maďarsko. Může si to dovolit. Tam žádná spacáková revoluce v televizi neproběhla a o další se už Orbán postaral.

Podle západních etalónů té pravé demokracie, serverů Guardian a Politico, proto nahlédnutí do maďarských médií “… znamená sledovat stálý proud kremelsky přátelských narativů, argumentů a otevřených spikleneckých teorií o válce na Ukrajině.” Kromě zdůrazňování tlaku na rozšiřování NATO směrem k Moskvě, jako toho pravého spouštěče války, jsou zde prý prezentována i tvrzení, „že CIA pomohla dosadit současnou ukrajinskou vládu a že USA vyprovokovaly Rusko k útoku na sousední východoevropský národ.” Není proto překvapením, konstatují západní média, že v nedávném průzkumu provedeném společností Pulzus Research, popsala čtvrtina Orbánových příznivců ruskou invazi jako “oprávněnou válku”. Což by se jinde v Evropě, kupříkladu u nás, rozhodně nemohlo stát. Protože po nedávném vystoupení soudruha vojenského prokurátora státního zástupce Stříže, si už každý dává setsakra pozor na jazyk.

Ale ať už si o tom pokrokové lidstvo myslí, co chce, Orbánův postoj zjevně konvenuje většině maďarských voličů. Podle posledních průzkumů, provedených Viewpoint Institute, je stav závodu Orbán – šestikoalice takovýto: 49% pro Fidesz, 41% pro společnou kandidátku opozice. Začíná to vypadat, že když se spojí rozum a vlastenectví s praktickou pomocí svému vlastnímu obyvatelstvu, nepomůžou ani široké, předvolební koalice, ani zahraniční, taktické příručky, ba ani Brusel, se všemi svými úřady, médii, neziskovkami a miliardami.

Není od věci občas politiky, strany (a státy) srovnávat. A aspoň teoreticky zauvažovat, koho byste asi tak volili vy, být dneska na místě Maďarů…

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,71 out of 5)
Loading...
12 komentářů