11.2.2022
Kategorie: Ekonomika

Komu vyhovuje odklon od uhlí?

Sdílejte článek:

PETR SKÁCEL

 

Tlak na odklon od využívání uhlí v energetice a teplárenství je oficiálně zdůvodňován nutností boje se změnou klimatu a s ní související potřebou dekarbonizace. Zařazení zemního plynu mezi čisté zdroje energie i další signály ale ukazují, že klima v hlavní roli rozhodně není.

Hlavní složkou zemního plynu je totiž metan, což je plyn s mnohokrát silnějším skleníkovým efektem než CO2. Stačí, aby do atmosféry unikly 3 % vytěženého zemního plynu, aby byly zcela vymazány úspory vypuštěných skleníkových plynů oproti spalování uhlí. Skutečné úniky jsou přitom podle dostupných informací ještě vyšší, možná dokonce několikanásobně. I proto se Téměř sto států světa na loňské klimatické konferenci v Glasgow zavázalo snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020. Problém ale je, že největší dodavatel plynu do Evropské unie, kterým je Rusko, se k tomuto závazku nepřipojil.

O míře úniků plynu při těžbě v odlehlých ruských oblastech a jeho přepravě na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů nejsou přesné údaje běžně dostupné. Například bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip ale v rozhovoru pro iUHLI.cz uvedl, že v Rusku při těžbě uniká asi šest procent metanu. Ještě daleko horší dopad na životní prostředí má podle něj těžba břidlicového plynu v USA, kde uniká asi osm procent.

Tyto údaje by měli velmi rychle ověřit odborníci, protože pokud jsou relevantní, bude Evropská unie a členské státy podporou plynu pumpovat stovky miliard korun ne boje proti změně klimatu, ale do jejího zrychlení. To by znamenalo naprosto fatální selhání nejen klimatické politiky, ale i hospodářské politiky.

Samozřejmě by ale na takovém selhání někdo vydělal. Je možné, že právě o to jde mnohem víc než o klima. Ostatně vydělává se již dnes. Například ruský plynárenský gigant Gazprom ohlásil za loňský rok rekordní čistý zisk ve výši neuvěřitelných více než 986 miliard korun. Rakouská ropná a plynárenská společnost OMV loni téměř zdvojnásobila čistý zisk na 2,8 miliardy eur (67,7 miliardy Kč), přičemž ve zprávě o hospodaření uvedla, že jí pomohl růst cen ropy a plynu a také vyšší objem prodeje.

Na odklon od uhlí tlačí také banky. I jim se taková politika samozřejmě královsky vyplatí, protože mohutná transformace energetiky bude vyžadovat obří investice, které bude muset někdo financovat. Pro banky jde samozřejmě o jedinečnou příležitost. Mezi banky, které hlasitě tlačí na odchod od uhlí, je například rakouská Raiffeisenbank. Na dotaz iUHLI.cz, zda stejně vehementně banka odmítá i fosilní plyn, jsme se ale odpovědi nedočkali. Banka odmítla reagovat konkrétními odpověďmi. Prý ze strategických důvodů. Protože jde o obchodní politiku. Samozřejmě, protože o klima jde evidentně jen tehdy, když se to hodí.

Jen pro zajímavost, v těžkých covidových časech dosáhl čistý zisk české pobočky banky za rok 2021 výše 4,69 miliardy Kč, což představuje meziroční nárůst o 119 %. Ukazuje se, že obchodní politiku má banka zjevně správnou. Ale co to klima?

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...