Elektromobily? Proč automobilky neprotestují?

Ať již si o nuceném přechodu na elektromobilitu myslíme co chceme, tak se prostě jeví jako nezvratný směr, kterým se svět ubírá. Teda on to není úplně celý svět, ale řekněme Evropa a do určité menší míry i Amerika. Zdánlivě se jedná o naprosto slepou uličku vývoje. Vzpomeňme na všechny související problémy typu: nízký dojezd, neexistující nabíjecí infrastruktura, doba nabíjení, závislost na vzácných kovech, problémy s hašením atd. atd. Mohl bych jich jmenovat celou řadu.
Celkový trend směřující k zákazu vozů se spalovacími motory nutně způsobí stav, kdy nic jiného než elektromobil nebude možné pořídit. A to se všemi negativními vlastnostmi, které elektrovehikl má. Nebude prostě na výběr. Takže komu se nebude chtít plácat z Prahy do Chorvatska sdílenou elektrokoloběžkou, kdo se potřebuje dopravovat z odlehlých oblastí kde není MHD do zaměstnání, kdo potřebuje auto pro provozování živnosti atd. – těm všem nezbyde nic jiného než přistoupit na nastavená pravidla hry. Nebude jiná volba.

V té souvislosti se ale naskýtá vcelku logická otázka, proč proti tomuto trendu hlasitě neprotestují sami výrobci automobilů? Nemyslím si, že jejich vyjednávací pozice je zanedbatelná. V EU se jedná o obor, který zaměstnává statisíce lidí a tvoří nemalou část HDP jednotlivých států. Pokusím se uvést pár důvodů.

1/ Elektromobil má odhadovanou dobu životnosti cca 8 (max. 10) let. Oproti tomu auto s klasickou atmosférou nebo dieselem dokáže bez jakýchkoliv problémů jezdit 20 let a více. Co je pro automobilky výhodnější vyrábět? Něco co vydrží 8 let, nebo něco, co se obměňuje až za cca 15 let?

2/ Elektromobil má výrazně méně součástí oproti klasickému vozu. Chybí např, veškeré systémy AdBlue, spojka, výfukový systém, turbodmychadla, filtry pevných částic atd. Méně komponent znamená pro výrobce jednodušší dodavatsko odběratelské vztahy, jednodušší logistiku, jednodušší skladové hospodářství. Ten rozdíl je v řádu tisíců součástek u jednoho vozu.

3/ Konstrukčně jednodušší auto rovná se nejen méně dílů, ale i menší počet zaměstnanců nutných k jeho výrobě. A jak známo, mzdové náklady jsou zatraceně vysokou položkou v rozpočtu každé firmy.

4/ Image firmy je také důležitá. Je fajn vyvíjet a nabízet něco, co je děsně ekologické (alespoň dle propagandy a všeobecně přijímaných kritérií). Sice to nikdo nechce, ale když nebude na výběr …… a navíc je prodej toho produktu podpořen celou řadou dotačních titulů.

5/ Je logické, že čím dražší produkt, tím větší zisk jeho prodej generuje. Elektromobilita zcela likviduje segment malých městských vozů. Všimli jste si, že z nabídek mizí Škoda CitiGoe iV, Peugeot ION, Volkswagen Up! a další? Tyto vozy zcela vypadávají z nabídek. Jsou totiž tak drahé, že i naprostý laik není ochoten za ně zaplatit částky kolem půl milionu a více. Takže jsme hrozně “eko”, ale místo malého, jednoduchého a nenáročného vozu budeme donuceni si za milion koupit nejlépe něco v kategorii elektrické SUV (s poloviční životností!). Ale z pohledu automobilky to logiku má.

6/ A co ostatní trhy? Číně se skoro konkurovat nedá, v Asii a Oceánii vedou japonští výrobci v čele s Toyotou a nakonec – kdo říká, že pro tyto trhy nebudeme nadále nabízet auta s klasickými spalovacími motory. Staré, dávno zaplacené konstrukce, které ale stále mají své zákazníky.

Závěr je, že ač celý přechod na elektromobilitu je zjevně nesmyslný, tak z pohledu automobilek svoji logiku má. Pokud nebude mít evropský spotřebitel na výběr a bude nucený se pohybovat v mezích “povoleného”, tak na tom výrobci aut ve finále vydělají. Ale je tohle férová soutěž a je to to, co chce spotřebitel?