Homopolibek v pohádce?

Obávám se, že všechno je jinak. A to se tedy týká i oné norské Popelky, remake našeho filmu “Tři oříšky pro Popelku”. A jsem přesvědčen, že onen silně diskutovaný “homopolibek” nevadí jako takový, ale vadí jeho kontext, respektive že vadí v daném kontextu.

Kontext pohádek

Uvádí se, a nevidím důvod tomu nevěřit, že řada pohádek více-méně reflektuje situaci, jaká zde byla za starověku, za časů Keltů. Tehdy totiž opravdu mohl Honza (či jeho keltský ekvivalent) přejít horu nebo projít lesem a ocitl se v jiném království. Respektive královstvíčku, zpravidla ne větším než bývalé okresy. Dokonce i ono potahování celého města tu černým tu červeným a tu zase bílým suknem má zcela jednoznačně keltský charakter.

Pochopitelně, další reálie pohádek jsou odvozeny od poměrů ve středověku, u některých se jedná až o, řekněme, přelom 18. a 19. století (např. “Princ, který měl o kolečko víc”).

Kontext homopolibku

Je jasné, že v uvedených dobách byla homosexualita přísně stíhána a, s výjimkou oné poslední doby, trestána smrtí, nejčastěji upálením zaživa. Teprve někdy v tom 18. století se začaly uplatňovat tresty mírnější, jako prosté oběšení či mnohaleté vězení.

Je tedy naprosto jasné, že v takovém prostředí v podstatě veřejně (polibkem) demonstrovaný homosexuální vztah byl prakticky poukázkou na popravu. Z tohoto důvodu do tohoto prostředí, byť po mnoha stránkách idealizovaného (vzpomeňme klasika, rozebírajícího Sněhurku od W. Disneye a vyčítajícího jejím tvůrcům, proč není ukázána i hladomorna princova, protože bez takového zařízení by těžko mohl žít životem feudálního playboye), prostě podobná scéna nepatří.

Hovadství progresivistů

Není to tak dávno, co bylo tvůrcům počítačové hry Kingdom Come, situované na Moravu a zasazené do období válek Moravských Lucemburků (tedy bratranců krále Václava IV), že se v této hře nevyskytují žádní černoši. Přitom je jasné, že jednak neměli jak se do našeho království dostat, jednak, pokud by se i sem nějaký dostal, tak by nejspíš velice rychle zemřel v souvislosti s klimatem a tehdy dosti řádící tuberkulózou. Takže opravdu je výskyt takové osoby na našem území a v uvedeném čase naprosto nereálný.

Paradoxně se mohli nějací černoši vyskytnout v římských legiích nebo pomocných sborech, které na naše území pronikly za časů Marka Aurelia a podle nejnovějších nálezů se zřejmě dostaly skrze Moravskou bránu až do Slezska. Dokonce možná až k Baltu. Mimochodem, ještě snad za toho Marka Aurelia se homosexualita u nřímských legionářů trestala ubičováním k smrti.

Nicméně progresivisté, většinou naprosto hloupí a nevzdělaní, se budou kálet do věcí, které jsou naprostou pitomostí. Mezi normálními lidmi, nikoli blby jako jsou oni, tím, pochopitelně, mnoho úspěchů nesklidí. Naopak, velice často je to právě v očích normálních lidí diskredituje. A oni sami jsou naprosto hloupí na to, aby pochopili skutečnou příčinu své neváženosti, a tak blekotají o “desinformačních”, či rovnou “ruských” webech.

Narušení kontextu

Onen polibek zapadá do kontextu pohádkového světa asi stejně, jako zapomenuté náramkové hodinky na ruce herce, hrajícího ve filmu, odehrávajícího se ve středověku nebo v době ještě dávnější. Případně jako onen známý trapný stín vrtulníku ve z ptačí perspektivy zabírané bitvě v americké verzi filmového zpracování Tolstého Vojny a míru. Takové věci jsou ovšem přiznaný fauxpas, pokud projdou až do finální verze, případně jsou nemilosrdně zrušeny a příslušná scéna přetočena tak, jak má být.

V případě té Popelky se ovšem jedná o násilně cpanou homoscénu někam, kde prostě nemá co dělat. Zcela jistě je snahou progresivistů “vychovávat” populaci i (či spíš právě proto, že na nic lepšího intelektuálně nemají) takovými debilitami a absurditami. A vrací se jim to jako bumerang.

I kdyby ta norská Popelka byla zlatá, tak právě z toho důvodu, že se mě snaží násilně “vychovávat” k ní mám předem odpor a patrně na ni nepůjdu. Ba ani nevidím důvod, proč si ji odněkud stahovat, byť by byla “pro velký úspěch” vystavena na webu zdarma. Jako jsem neměl důvod shlédnout, tak či onak, “vylepšeného” a “politicky korektního” Barbara Conana nebo Vinetoua.

Přitom jsem k LGBTQ+ osobám i komunitám tolerantní. Nemám problém ani s jejich “Pride pochody”. Jen jsem měl problém o poslední této akci, když tam měli “odpoledne pro děti”, kde vymývali dětské mozečky homosexuální propagandou (což je něco jiného než výchova). Stejné problémy, ač kuřáky toleruji a některé zákazy kouření považuji za naprosto nesmyslné, bych ovšem měl i s nějakým “kuřáckým odpolednem” pro děti.

Možná motivace

Je docela dobře možné, že tvůrci norského remake Popelky se snažili aspirovat na Oscara, který už je dávno v rukou (Americká filmová akademie) progresivistických idiotů. A že onen “homopolibek” je jakousi “úlitbou bohům”, jako některé prvky uměleckých děl (nebo dokonce celá díla) jak z dob socialismu, tak i dob nacistické 3. říše. Pak ovšem se nemohou soudruzi akademici divit, že jsou stavěni na roveň nacistických či socialistických “kulturtrégrů”, dohlížejících na to, aby umění, bez ohledu na kvalitu, bylo v souladu se státem či Stranou hlásanými idejemi.

A tvůrci samotného filmu mohou klidně časem dopadnout jako známá Leni Riefenstahlová, Hitlerova “dvorní filmařka”. Nebo jako umělecky impotentní (LR rozhodně tuto charakteristiku nesplňuje) tvůrci různých “budovatelských filmů” a podobných sraček.

Pokud u tvůrců norské Popelky tento důvod existoval, jen to ukazuje škodlivost onoho opatření mentálních degenerátů z Americké filmové akademie. A doporučuji všem čtenářům, aniž bych bojoval “za Kreml”, si místo norské Popelky pustit raději něco 18+, a dětem klasickou pohádku z toho, co je natočeno a nezprzněno.

Homopolibek v pohádce, zasazené (oblékáním, zbraněmi, chováním hrdinů atd.) do +- středověkého nebo raně novověkého období, kdy se “sodomský hřích” nemilosrdně trestal smrtí, podobně jako třeba čarodějnictví, je silně rušivým elementem, který tam v podstatě právě pro tento kontext nemá co dělat.

Jiná věc je, kdyby byla Popelka nějak zasazena do současné doby. Zejména v nějaké “alternativně žijící” čtvrti některé ze západních metropolí by něco takového zcela zapadlo do kontextu času a místa. Do takového kontextu by ovšem zapadl i homosexuální Popelák, zachraňující prince před vynuceným sňatkem se ženou, která je mu, vzhledem k jeho sexuální orientaci, odporná