Britský model a názor Jiřího Berana

ProfesorJiří Beran dostal tentokrát prostor i v tištěné verzi MfD ze dne 22.11.2021 v rubrice Názory na str. 9. Pod titulkem „Covid: řešení jen pro odvážné“ předkládá na několika málo řádcích své návrhy na řešení covidové pandemie. V zásadě tvrdí, že lockdown je jen odklad a navrhuje změnu systému testování a trasování s cílem zejména ochránit seniory. Navrhuje testovat pouze osoby s klinickými příznaky nemoci a u starších lidí s cílem zabránit zhoršení jejich zdravotního stavu zavést formu protokolu přednemocniční péče, která by sledovala komplikace při průběhu nemoci covid 19 – sledovat stav bíých krvinek, srážlivost krve a druhotný zápal plic. Doporučuji vřele se s názory profesora Berana seznámit přímo na stránkách MfD. Na základě návrhů profesora Berana se v dalším pokusím ukázat rozdíl ve vývoji pandemie ve státech s velmi odlišným přístupem k této nemoci.

Cílem tohoto článku je ukázat, jak se vyvíjí průběh pandemie ve státech s rozdílným přístupem k nemoci covid 19. Německo pokračuje v omezování a restrikcích společnosti, zatímco Spojené království (UK) od nich od poloviny července (19.7.) ustoupilo a platí tam opatření ve formě doporučení, která nejsou vymáhána pod pohrůžkou pokut či jiných sankcí. I UK uvažovalo o covidpasech, aby je posléze nepřijalo a nikde nejsou covidpasy vyžadovány jako vstupenka mezi lidi.

Všechny údaje jsou převzaty z webu ourworldindata.org . Provozovatelé webu výslovně uvádějí, že data jsou volně k dispozici k analýzám. Je nutné ještě upozornit na to, že v UK žije podle statistiků 66 milionů obyvatel, v Německu 84 milionů obyvatel.

Následující tabulky uvádějí základní informace o šíření epidemie, jejich důsledcích a o očkování populace.

Tabulka I Počty pozitivních záchytů podle testování populace

V obou zkoumaných státech je patrný významný rozdíl. Zatímco po uvolnění restrikcí v UK počty pozitivních výsledků kolísají mezi 30 až 40 tisíci případů denně, v Německu je patrný strmý nárůst pozitivních výsledků od konce října. K 20.listopadu již počet pozitivních případů v Německu překonal údaj z UK.

Po rozvolnění opatření v UK se očekával významný nárůst počtu pozitivity až ke 100 tisícům případů denně, k tomu nikdy nedošlo. Naopak, v přísně střeženém Německu s údajně disciplinovaným obyvatelstvem se epidemie naplno rozjela koncem října, a i přes další restrikce (Bavorský model) se počty pozitivních výsledků zvyšují a již přesáhly údaje z UK.

Nejzávažnějším důsledkem covidu jsou pacienti na JIP s tím, že se ne všechny pacienty na JIP daří zachránit. Následující tabulka zachycuje počty zemřelých na covid či s covidem podle platné metodiky v obou státech.

Tabulka II Počty zemřelých s covidem

Zatímco počty zemřelých v Německu byly až do konce září relativně nízké, s nástupem epidemie v říjnu a listopadu se počty zemřelých dostaly na úroveň UK. Od rozvolnění v polovině července zemřelo v UK přes 15 tisíc osob, v Německu přes sedm tisíc osob. V počtech zemřelých jsou údaje z UK horší než údaje z Německa, nicméně v současné době již v Německu i UK umírá denně přibližně stejný počet osob. Data nerozlišují úmrtí mezi očkovanými či neočkovanými. V UK však panuje již od počátku epidemie o něco větší úmrtnost na covid než v Německu, což se někdy dává do souvislosti s vyšší kvalitou lékařské péče v Německu.

O tom, jaká se situace v očkování svědčí další tabulka.

Tabulka III Počty očkovaných na celou populaci v %

Německu se podařilo zvýšit proočkovanost v období od 19.7. rychleji než v UK. Z počátečního rozdílu 8-procentních bodů je dnes rozdíl necelých 5-procentních bodů.

Z výše uvedeného platí několik důležitých závěrů:

1. V UK se po uvolnění z půlky července udržuje hodnota záchytu pozitivních případů infekce covid 19 na přibližně stejných hodnotách.
2. V Německu počty pozitivních případů významně rostou s nástupem října a listopadu a jsou dnes i vyšší než v UK
3. Úmrtnost s covidem byla v Německu oproti UK významně menší do října, v listopadu je již úmrtnost v Německu i UK přibližně stejná.
4. UK vykazuje o něco větší proočkovnaost populace než Německo, rozdíl se ale od poloviny července do současnosti snížil.
5. Z vývoje pandemie v UK a Německu lze vyčíst, že restrikce mají omezenou účinnost a s nástupem podzimu se zvyšují počty úmrtí velmi významně.

Britský model ukazuje, že lze udržet epidemii pod kontrolou i při očkovanosti populace jenom mezi 68 až 74 % a přitom zrušit prakticky všechny restrikce. Společnost tak není rozdělována na správné a špatné občany, či jak se u nás mluví o zodpovědných a nezodpovědných. Považuji proto britský přístup k epidemii za nejnadějnější systém k návratu do normálního života. Podobně se v Evropě ještě chová Norsko a Švédsko. Ve většině Evropy, resp. EU, ale panují restrikce, které zřejmě opět potrvají celou zimu. Data z UK a Německa ukazují, že restrikce nemají zásadní vliv na průběh pandemie a spíše to vypadá tak, že ve státech s restrikcemi se kumulují pacienti vyžadující lékařskou či dokonce nemocniční péči v kratším intervalu a dopady na vytíženost nemocnic a tím i personálu jsou větší.

Svět prostě není černobílý a nic na světě nefunguje na sto procent. Čím dříve si to uvědomíme, tím lépe pro nás pro všechny. Naprosto souhlasím s profesorem Beranem v tom, že je nutné změnit zásadně celý způsob „boje s covidem“. Místo boje musí nastoupit včasná diagnóza možných komplikací a jejich léčení tak, aby co nejméně pacientů končilo na kyslíku na JIP. Britský model považuji s názory profesora Berana za více než kompatibilní. Musí nám přeci jít i o to, abychom našli východiska i tam, kde se zdá, že žádná nejsou.