Elektromobilita? Jsem ohromen!

Představte si, že zainvestujete. Nejdříve do rodinného domu, pár mega. Protože na ulici před panelákem elektromobil opravdu nedobijete. A nedá se předpokládat, že by vám zaměstnavatel dovolil si u něj na firemním parkovišti dobíjet každý den auto až do úplného nabití.

Pak si zase připlatíte a nekoupíte si nové auto, diesláka, ale půjdete do toho a koupíte si elektroauto! Připlatíte si tak 2x tolik, ale co byste pro věc neudělali, viďte?

Vezměme domácího výrobce a model Škoda EnyaqIV. V nejlevnější variantě zaplatíte 1.059.900 Kč (pokud to číslo připadá někomu trochu dlouhé, tak pro zkrácení – něco přes mega) a za to dostanete elektrovůz s baterií 62 kWh a dojezdem 390 km.

Smíříte se s tím, že pokaždé, když přijedete domů, tak nevystoupíte z auta a nepůjdete do pelíšku, ale nejdřív hezky vytáhnete v garáži šňůru a auto připojíte. A nezapomeňte ji zase odpojit při každém odjezdu! Dnes a denně, celou životnost auta.

Když jste se tedy smířili se všemi těmito náklady a pracemi s nabíjením tak si představte, že přeci jen občas vyrazíte s rodinou na delší cestu a teď musíte vyřešit kde dobít proud. To není o tom, že prostě někde zastavíte u pumpy. Logistika velí, že musíte mít dopředu naplánováno, kde to bude, musíte se modlit, aby neměli z nějakého důvodu zavřeno, nebo poruchu (protože to by byla skutečně konečná) a musíte taky doufat, že tam nebude fronta více jak jednoho auta. Protože každé auto u stojanu minimálně půl hodiny postojí.

Řekněme, že naplánujete natankování na dálnici D5 u stojanu MOL. Zatím zdarma, ale až vás elektromobilistů bude víc, tak se začne platit, logicky.

Teď řekněme že máte to příslovečné štěstí a u stojanu není ani noha a rovnou se napojíte. Nebude to hotové za pět minut. Tedy zaplatit, koupit něco k pití a zase odjet. Svou zastávku budete protahovat, dáte si kafe. Děti budou prudit, když bude štěstí, budou u pumpy prolézačky (nesmí být zimní období), zakopete si s nimi třeba i míčem. Ale ať budete dělat co budete dělat, vymýšlet si aktivity, děti bavit, tak více jak 40 minut u té pumpy nevydržíte (McDonald u ní nestojí).

Teď řekněme, že skončilo promo období a začne se platit. Sice vám ta matematika moc nejde, když už jste se rozhodli k předchozím investicím, ale pojďme se podívat na provozní náklady.

Uvedená Škoda Enyaqiv má dojezd na 1kWh 6,3 km. Ona nabíjecí stanice MOL má nabíjecí výkon 50 kW (existují i rychlonabíječky o výkonu 150 kW, ale jsou zatím dvě v republice – na tu asi opravdu nenarazíte). Zaplatíte paušál 259 Kč (viz foto) a řekněme že pro jednoduchost vezmu 100% účinnost (musím těm elektromobilům přeci fandit) a za 40 minut si tak do baterky auta došťoucháte 33,3 kWh, s kterými ona Škoda EnyaqiV ujede 210 km. Jeden kilometr vás tak přijde na 1,23 Kč.

A teď si vezměme nějakého diesela s poměrně vysokou spotřebou 6 litrů (ty nejlepší dokáží jezdit i pod 5). Při ceně nafty 26 Kč za litr vás tak vyjde 1 kilometr na 1,56 koruny. Rozdíl tedy 33 haléřů.

Řekněme, že auto najezdí za dobu, než se ho zbavíte 150 000 km, tedy na naftě projezdíte o 49 500 Kč více. O to by mělo být elektroauto dražší, nikoliv dvojnásobně. A to neberu v úvahu všechny ty výše uvedené pakárny. Prostě mi to nějak nevychází.

Tak co s tím? Nemyslete si, že budete na naftu jezdit pořád. To bude velice jednoduché. Jednou se zvýší spotřební daň u nafty na několikanásobek a pokud nebudete chtít chodit po svých, tak rádi do elektroauta přesedláte. Všichni se můžeme těšit na příjemné zážitky!