9.10.2020
Kategorie: Ekonomika

ECB plánuje budoucnost peněz: Proč by všechno mohlo brzy zdražit?

Sdílejte článek:

TOMÁŠ PILAŘ

Federální rezervní systém USA ukázal cestu a ECB bude následovat. Ochránci měny euro v současné době revidují inflační cíl. „Budoucnost peněz“ je druhým významným projektem, na kterém se v současné době pracuje: příští týden mají být zahájeny interní testy digitálního eura.

Ve Frankfurtu se v současné době diskutuje o velkých věcech. Poprvé za 17 let mohli strážci zájmů Evropské centrální banky (ECB) změnit inflační cíl — a tak změnit výhled pro miliony střadatelů v celé Evropě. Nová prohlášení prezidentky Christine Lagardeové poukazují na měnovou politiku velmi podobnou americkému Federálnímu rezervnímu systému.

Federální rezervní systém, nebo zkráceně Fed, nedávno přijal „průměrný inflační cíl“. Jinými slovy, po fázích nízké inflace měnová politika zpočátku inflaci nezpomaluje — dokud inflace v průměru nestoupne na cílovou hodnotu. Mezi odborníky panuje shoda v tom, že to udrží měnovou politiku expanzivní po delší dobu. Zvláště výbušné je, že Fed nedefinoval období, které zvažoval pro rozhodování o úrokových sazbách. Dívá se jen na průměrných pět let za posledních pět let? Nebo delší nebo kratší? V každém případě se flexibilita zvýšila.

Lagarde kritizuje: inflace byla po léta příliš nízká

Podobně by brzy mohla jednat i ECB. „Musíme důkladně analyzovat síly, které dnes pohánějí dynamiku inflace, a zvážit, zda a jak bychom měli v reakci na to přizpůsobit naši strategii,“ uvedla Lagarde na nedávném setkání ve Frankfurtu. „Měli bychom mít inflační cíl, který je důvěryhodný a který veřejnost snadno pochopí,“ zdůraznila.

Lagarde navíc hovořila o novém časovém horizontu pro dosažení cíle. Francouzka, podle minulých čísel navrhuje určovat inflační cíle pro kratší časový horizont.

V posledních několika letech ECB svůj cíl minula prakticky trvale.

(Poznámka. Podstřelovala, inflačního cíle nebylo dosahováno.)

Sama Lagarde poukázala na to, že mezi srpnem 2008 a koncem roku 2019 byla inflace v průměru pouze 1,2 procenta ročně.

Cíle ECB dosud zahrnovaly roční míru inflace „pod, ale téměř na 2 procenta“. Neustálé nedosahování tohoto cíle však ovlivňuje inflační očekávání, což zase ovlivňuje rozhodnutí samotné ECB. Proto chce Lagarde dosáhnout cíle v kratším časovém horizontu, což by mělo znamenat, že ECB chce v budoucnu jednat energičtěji.

Šéfka ECB hovoří benevolentně o nové strategii Fedu

To vše již naznačuje, že se v ECB něco zásadně změní. To neznamená, že Lagarde, stejně jako její kolegové z Federálního rezervního systému USA, nechá také běžet inflaci.

Takové prohlášení vedoucí centrální banky vás přiměje se posadit a všímat si.

Pokud jde o novou strategii Fedu, Lagarde řekla, aniž by to pojmenovala: „Dnes je rozšířená debata o tom, zda se centrální banky chtějí zavázat k tomu, aby nahradily nedostatky v cíli, pokud zůstanou po delší dobu pod svými cíli. Taková strategie může posílit schopnost měnové politiky stabilizovat ekonomiku, když již nelze snižovat úrokové sazby.“

„Důvodem je to, že vyhlídka na překročení inflace zvyšuje inflační očekávání a snižuje tak reálné úrokové sazby,“ uvedl Lagarde. Stručně řečeno: ECB by mohla znovu následovat svůj americký příklad a přijmout průměrný inflační cíl.

Expert: Pokud ECB nepřijme inflační cíl Fedu, výsledek zůstane stejný

To není jisté. Hlavní ekonom Commerzbank Jörg Krämer například poznamenal, že Lagarde se omezila poukazem na to, že tato strategie funguje, pouze pokud je důvěryhodná. Lidé by pro tento přístup museli očekávat vyšší inflaci. Ale to není samozřejmost.

„Podle našeho výkladu se prezidentka ECB nijak nezavázala,“ uvedl Krämer v komentáři. Lagarde se pravděpodobně zmínil pouze o diskusi, která se vedla v rámci přezkumu strategie.

(Poznámka. Nejenom Commerzbank, ale mnohé další banky a fondy drtí mírně záporné sazby ECB. Ty jsou zase nutné, aby předlužené státy EU, nezačaly bankrotové domino.)

Expert Commerzbank proto zůstává skeptický, pokud jde o to, zda ECB rozhodne o průměrném inflačním cíli. Krämer se spíše domnívá, že ECB jednoduše stanoví svůj cíl na dvě procenta a také více zdůrazňuje symetrii, tj. Bude jednat rozhodně proti příliš nízké inflaci a proti příliš vysoké inflaci.

(Poznámka To by mě zajímal ten parametr, mezi 3 % a 5 %, by to bylo v pořádku nebo bude dovoleno až 7 %.)

Nakonec, stejně jako v USA, zůstane měnová politika po delší dobu expanzivní, předpovídal Krämer. Za to již mluví vysoká zadluženost jižní eurozóny. Kromě toho je laťka pro opuštění ultravolné měnové politiky vyšší, pokud je cíl stanoven přesně na dvě procenta místo těsně pod.

Všechno se zdraží a úspory zůstanou spalovačem kupní síly

To pro spořivé nevěstí nic dobrého. Už roky ztrácejí skutečné peníze kvůli politice nulových a nízkých úrokových sazeb. (Poznámka. Mírně záporných.) Protože i když je inflace daleko od cíle ECB, stále existuje, i když je inflace pouze půl procenta nebo jedno procento, střadatelé ztrácejí skutečnou kupní sílu, pokud úrokový výnos nebude vyšší.

(Poznámka. Jakákoliv inflace je se současnými zápornými úrokovými sazbami smrtící koktejl nejen pro důchodové fondy a peníze střadatelů.)

Nejbezpečnější investice s pevným výnosem to pravděpodobně nenabídnou. Současný výnos desetiletých státních dluhopisů je od konce dubna 2019 v záporném teritoriu, předtím se roky pohyboval mezi 0,25 a 0,50 procenta ročně. Při míře inflace, kterou Lagarde uvedla jako průměr, stojí dluhopisy peníze.

(Poznámka. Momentálně na nich proděláte, důchodové fondy prodělávají a výnos očištěný o inflaci je záporný.)

Trápení se nyní mohlo ještě zhoršit. Pokud chce ECB proti inflaci jednat rozhodněji, ale zároveň zvýší inflační cíl, mohla by přijít fáze měnové politiky, ve které bude inflace pomalu stoupat, ale ECB jí zatím nebrání vyššími úrokovými sazbami. To by neznamenalo nic víc než to, že ceny porostou, ale úsporám to nepomůže. Závěr je, že střadatelé jednoduše ztratí ještě více kupní síly svých úspor.

Pokud by ECB poté překvapivě přizpůsobila průměrný inflační cíl, byl by ještě větší: Potom by strážci úroků nechali inflaci dočasně překročit dvě procenta bez zvýšení úrokových sazeb, což by skutečnou ztrátu kupní síly pro střadatele ještě zvětšilo. Spořitelé však budou mít jistotu až v příštím roce. Z důvodu pandemie bude přezkum strategie dokončen až v polovině roku 2021.

Digitální euro: ECB připravuje první testy

ECB také pracuje na budoucnosti našich peněz na jiných frontách — což by nemělo nutně potěšit každého. Protože ECB pokračuje v práci na digitálním euru. Interní testy s digitální měnou mají začít v nadcházejících týdnech — současně s veřejným průzkumem mezi občany a odborníky z vědy a finančního sektoru na klady a zápory od 12. října. Zhruba v polovině roku 2021 pak centrální banka rozhodne o zahájení digitálního projektu eura. Ostatní centrální banky se již touto otázkou zabývají.

„Lidé v Evropě stále více platí, šetří a investují elektronicky.“ Naším úkolem je zajistit důvěru v naši měnu. Proto musíme zajistit, aby bylo euro připraveno na digitální věk, „vysvětlila plány minulý pátek Lagarde. „Měli bychom být připraveni zavést digitální euro, pokud to bude nutné.“

Digitální euro by bylo reakcí na iniciativy soukromého sektoru, jako je bitcoin nebo projekt Libra, který Facebook do značné míry podporuje. Velký rozdíl: Na rozdíl od jiných kryptoměn by digitální euro bylo pod dohledem centrální banky, která zajišťuje stabilitu měny.

„Zavedení digitálního eura může být nutné v různých scénářích, například když lidé již nechtějí platit v hotovosti, nebo v extrémních situacích, jako jsou přírodní katastrofy nebo pandemie, kdy již jiné běžné platební služby nefungují,“ dodal člen představenstva ECB Fabio Panetta .

S krizí se zdá, že měnové orgány mají závažný argument ve prospěch digitální měny. Ve skutečnosti se však trend k bezhotovostním platbám již před tím znatelně konsolidoval. V roce 2019 bylo bezhotovostně zpracováno 98 miliard plateb v 19 zemích eurozóny. Celková hodnota transakcí: 162 bilionů eur. To znamená, že bezhotovostní platby vzrostly oproti předchozímu roku o 8,1 procenta.

ECB slibuje, že hotovost zůstane

Podle ředitele ECB Panetty chce ECB také chránit občany eura před rizikem jiných platebních metod. „Digitální euro by nás ochránilo před státními nebo soukromými digitálními platebními prostředky, které pocházejí ze zemí mimo eurozónu nebo jsou z nich kontrolovány, což by do značné míry vytlačilo stávající platební prostředky,“ uvedl Panetta.

Finanční regulační orgány již vyjádřily obavy, že digitální měny, jako je Facebook Libra, by mohly usnadnit praní peněz, financování terorismu a daňové úniky. Facebook na druhé straně zdůraznil, že projekt by měl zjednodušit bezhotovostní platby, zejména v rozvíjejících se zemích, kde neexistuje celostátní bankovní systém.

Centrální banky se samozřejmě také chtějí svými iniciativami bránit monopol na peníze. Kromě ECB intenzivně pracují švédská centrální banka a centrální banka v Číně na digitálních variantách svých měn. Koneckonců: evropské měnové úřady také ujistily, že digitální euro bude doplňkem hotovosti a nikoli náhradou: „V každém případě bude Eurosystém vydávat hotovost i nadále,“ uvedl.

Zdroj: focus.de/…/christine-lagarde-gibt-wichtige-hinweise-ezb-plant-zukunft-des-geldes-wieso-bald-alles-teurer-werden-koennte

  • Tomáš Pilař, FCB
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 4,43 out of 5)
Loading...