27.8.2020
Kategorie: Společnost

Křesťan Ovčáček a antikomunista Pavel. Co je větší paradox?

Sdílejte článek:

JOSEF NOŽIČKA

Je větším paradoxem, když je dnes bývalý redaktor Haló novin jedním z nejpřesvědčenějších křesťanů, nebo když je dnes bývalý člen KSČ jedním z nejpřesvědčenějších antikomunistů?

Na sociální síti Twitter vzbudily v nedávné době pozornost veřejnosti dva zdánlivě nesouvisející příspěvky. Na jednom byla fotografie, zachycující prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka při modlitbě v kostele, na druhém pak vyjádření generála Petra Pavla k 52. výročí sovětské okupace z roku 1968.

OVCACAEKMOTLITBAOvčáčkovu fotografii na Twitteru zveřejnil (a zřejmě i tajně pořídil) člen Rady České televize Zdeněk Šarapatka, a navíc pod ni doplnil ironický text: „To jen v horách zajdete na nedělní bohoslužbu a vedle vás překypuje láskou k Bohu člověk, který psal pro komunisty hanlivé texty na církev a ještě včera pronášel zdravici srazu neofašistů, xenofobů a rasistů v Příčovech. A takovým buďte bratrem…“ (viz odkaz zde)

Není to poprvé, co je ironizován Ovčáčkův vřelý vztah ke katolické církvi (podobné komentáře se objevovaly například i ve spojení s aktivitami hradního mluvčího při nedávném umísťování mariánského sloupu zpět na Staroměstské náměstí) v souvislosti s tím, že v letech 2002-2004 pracoval jako redaktor komunistických Haló novin. I když Jiřího Ovčáčka opravdu nemusím, za některé své mediální výstupy bývá ironizován právem a to, že si ho Miloš Zeman vzal na Hrad jako svého tiskového mluvčího, považuji za jednu z největších Zemanových chyb za celé jeho prezidentském období, zde nemohu jinak, než počin pana Šarapatky odsoudit jakožto silně podpásový. Vztah kohokoliv k víře je záležitost citlivá a asi nejenom já znám dost lidí, kteří byli před rokem 1989 dokonce členy KSČ a po sametové revoluci začali chodit pravidelně na bohoslužby. Jejich důvody k tomuto kroku mohly být různé a je to především věc jejich svědomí Považuji však považuji za zcela nechutné, když někdo někoho v kostele potají fotí a pak ještě foto dává na sociální síť.

Co se týká armádního generála a svého času i předsedy vojenského výboru NATO Petra Pavla, ten při příležitosti smutného výročí 21. srpna napsal na Twitter: „Bylo mi 6 let. A vůbec jsem nerozuměl tomu, že nám s tanky a střelbou měli ‚pomoci‘ přátelé, kteří nás ve válce osvobodili. Na pochopení jsem si musel počkat. Asi nejcennějším poznáním byla hodnota svobody a nutnost ji chránit. A také podpora těm, kdo o ni dnes svůj boj svádí.“ (viz odkaz zde)

Byla by to velmi hezká a výstižná slova, pokud by je nepronesl člověk, který v roce 1985 vstoupil do KSČ. Petr Pavel svůj vstup do KSČ obvykle hájí tím, že tehdy věřil, že je komunismus reformovatelný a byl ovlivněn Michailem Gorbačovem. Což ovšem nekoreluje s tím, že svou žádost o vstup do KSČ podal již v roce 1983, kdy u nás Gorbačova ještě téměř nikdo neznal, a v éře Brežněva či Andropova na pozici generálních tajemníků ÚV KSSS asi sotva mohl snít o nějaké reformě, která by vyústila v nové Pražské jaro.

Petr Pavel jistě není jediný, kdo byl za minulého režimu členem KSČ, a rozhodně tímto neříkám, že by měl být dnes kvůli tomu vyloučen z politického života (včetně možnosti kandidovat na příštího prezidenta) a k srpnu 1968 by se neměl vůbec vyjadřovat. Jde pouze o to, že s ohledem na výše napsané nepůsobí dvakrát přesvědčivě, když v souvislosti s tímto výročím mluví o poznání hodnoty svobody a nutnosti ji chránit. Zrovna tak nepůsobí úplně nejvěrohodněji, když se zrovna pan Pavel snaží často vystupovat jako jeden z nejpřesvědčenějších antikomunistů…

Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading...
https://pravyprostor.net/wp-content/uploads/2022/05/JAROBANNER2.jpg