14.7.2020
Kategorie: Doporučujeme, Politika

Prohra Trumpa? To by byl konec civilizace!

Sdílejte článek:
ROZHOVOR/B. KURAS„Biden nic neumožní, je gaga a už ani ze sebe nedokáže vymáčknout srozumitelnou větu. Jestli vyhraje, bude jen kulisou, za níž to bude řídit klika obamovsko-clintonovsko-sandersovská, za pochodového zpěvu antikapitalistických, antiamerických, antibělošských a antisemitských chorálů,“ říká Ben Kuras.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása cituje ve svém blogu George Orwella a jeho slavný román 1984. „Všechny záznamy byly zničeny nebo zfalšovány, všechny knihy byly přepsány, každý obraz přemalován, každá socha, ulice, budova přejmenovány, každé datum změněno. A tenhle proces pokračuje den za dnem, minutu za minutou. Dějiny se zastavily. Neexistuje nic kromě nekonečné pitomosti, v níž má Strana vždycky pravdu.“ A Krása dodává: „Všechny podivné kampaně typu MeeToo, bezuhlíková společnost nebo Black Lives Matter v nás mají vyvolat pocit viny za útlak žen, za špatné životní prostředí a za diskriminaci černochů. Jsou pořádány hony na úspěšné osobnosti, vymýšleny nesmyslné projekty, které zničí hospodářství jednotlivých zemí a přepisují se dějiny, ničí sochy. Vše přesně v duchu Orwella.“ Jsme opravdu v orwellovské době?

Že se tímto směrem ubíráme — tedy přesněji řečeno ne ani tak my, jako Západ, do něhož jsme se tak nadšeně vraceli — jsem psal už v roce 2004 v útlé knížce „Sekl se Orwell o dvacet let?“ a v různých článcích v českých médiích už v roce 2000. Dlouho jsem na to pozorování orwellovských trendů byl sám a recenzenti mě označovali za paranoika, to v lepším případě, za blázna v horším. Tohle byl doslovný citát jednoho z tehdejších redaktorů Lidovek v reakci na moje články už v roce 2000. Snažil jsem se to vše podávat se špetkou ironie, takže si asi i mnozí, kdo mě znali spíš jako vtipálka než cvoka, mysleli, že si dělám srandu.

Vymyslel jsem na to termín „plíživá orwellizace“ a analyzoval jsem tucet oborů lidské činnosti, v nichž se plížila už tehdy. Ty hlavní části z knížky pak byly začleněny do pozdější tučnější knihy „Pohřbívání svobody“, která je teď běžně k dostání, a téma rozšiřuje a aktualizuje k roku 2017. V reakci na moje články z roku 2000, zaostřené specificky na demokratický deficit EU, si redaktor Lidovek tehdy neodpustil uzavřít svůj článek sarkastickým „Je Kuras snad jasnovidec?“

Takže teď otázka vám a čtenářům: Tak je, nebo není?

Václav Krása ve svém blogu také upozorňuje, že londýnský starosta Sadiq Khan navrhuje vytvoření komise, jejímž úkolem bude rozhodovat, které sochy neodrážejí rozmanitost města a budou muset být odstraněny. Co se to děje v Londýně?

Londýn, a hlavně jeho intelektuální vrstva, je už dlouho mentálně v rukách neomarxistických, politicky korektních a multikulturních klik, které Khana vynesly do primátorského křesla. Ovlivnily třebas i policii.

Možná si toho každý nevšiml, ale první nafilmované klekání před demonstranty Black Lives Matter předvedla skupinka policistů londýnských, ne amerických.

Návrhy na bourání soch, sundávání portrétů a „dekolonizaci“ univerzitních osnov taky začaly na univerzitách britských, už před dvěma či třemi roky. Jedna levicová novinářka v Guardianu dokonce navrhovala sundání admirála Nelsona na Trafalgarském náměstí a nahrazení sochou Mandely. Ale samozřejmě, i o tom jsem psal, v reálném čase. Asi se to zas pokládalo za dobrý (nebo možná blbý) fór.

Ale za to, co se viditelně změnilo v Londýně zvolením Khana, viním i konzervativní a pravicové spektrum. Konkrétně malé strany, které vedle skvělého konzervativního kandidáta Zaca Goldsmithe postavily vlastní kandidáty. Nebyla to jen UKIP, ale menší, málo známě straničky jako Britain First, LibertyGB a podobné. Ty dohromady sebraly Goldsmithovi skoro přesně tolik hlasů, o něž Khan vyhrál.

Jiří Čunek v rozhovoru pro Reflex upozorňuje, že ve všech společenských vrstvách porušujeme pravidla. „Místo toho, aby v zorném úhlu společnosti stála záchrana normálních rodin, jež mají děti, pozornost se upíná k marginálním menšinám. My bychom měli chtít, aby nebyly svobodné matky, aby fungovaly normální partnerské vztahy. Legislativu bychom měli přizpůsobit tak, abychom otce vedli k odpovědnosti za své konání, za děti,“ řekl. Co k tomu říci?

Sláva. Tohle se už v západní Evropě od politiků neslyší, tam se spíš pečuje o ty svobodné matky. Přesto se od českých rozvedených matek dozvídám, že otcovské neplatičství na děti je v Česku mimořádně rozšířené. Slyšel jsem číslice až prý 80 % neplatičů nebo máloplatičů.

Bývalý český prezident Václav Klaus uvedl v neděli na Primě k demonstracím v USA, že jde o levicovou kulturní revoluci, která začala v šedesátých letech, prosákla společností, nyní dosáhla vrcholu a útočí na západní hodnoty. Podobně mluvil v sobotním rozhovoru pro MF Dnes bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, který si myslí, že svět se zbláznil. „Konečně se zúročily investice do vymývání mozků dvou až tří generací. Probíhalo zejména na západních univerzitách, bylo tam přítomno ve školském systému. Je to vymývání mozků, které je velmi dobře financováno z nadací s různými otevřenými společnostmi.“ Vyústilo to dle něj do tří podvodů. Ekologického, genderového a rasového. Co si myslíte vy?

Panebože, opět: Píšu o tom všem přesně a podrobně ve svých snad už 3000 článcích a třicítce knížek. Těší mě, že to po mně převzali vámi jmenovaní giganti, od nichž to konečně dostává veřejnou váhu. Už dávno jim nezazlívám, že zapomněli připomenout, kde to poprvé četli, ale o copyright se přít nebudu. Pro spisovatele není větší pocta, než když se nějaký jeho nápad stane obecně šířeným folklórem.

Zajímavý je přístup a „objektivita“ v médiích v současných Spojených státech. Když byl o víkendu Donald Trump u pomníku čtyř prezidentů vytesaných do skály v Mount Rushmore, CNN, New York Times, Washington Post a další referovaly jako přes kopírák, že Mount Rushmore je nasáklý otrokářstvím a je to pomník rasismu a bílé nadvlády. A navíc stojí na místě ukradeném indiánům a sochař prý měl sympatie ke Ku Klux Klanu… Jenže když na toto místo dorazil někdo jiný, nic takového se nepsalo. A že tu za poslední desetiletí byl každý prezident včetně Obamy i řada kandidátů na prezidenta, například Hillary Clintonová či Bernie Sanders. Jak tohle okomentovat?

Ti tam možná byli už okouknout, jak by se to dalo vyhodit do povětří podle receptu Tálibánců a jejich explodovaného skalního Buddhy.

„Bohužel se nyní stalo normálním, že volání po rychlém a tvrdém trestu na základě domnělých přečinů jsou vyslyšena. Editoři jsou vyhazování ze zaměstnání kvůli vydávání kontroverzních úryvků, domněle nepravdivé knihy jsou stahovány z regálů, novinářům je zakazováno psát o určitých tématech, profesoři jsou káráni za citování závadné literatury, vědci jsou vyloučeni kvůli jejich studiím a šéfové firem jsou vyhnáni třeba i kvůli malé, nešikovné chybě,“ píše se v dopise, který podepsalo asi 150 významných osob, mimo jiné spisovatelé J. K. Rowlingová, Margaret Atwoodová, Salman Rushdie, ale i filozof Noam Chomsky či šachista Garri Kasparov. Varují v něm před takzvanou kulturou rušení — cancel culture. V podstatě jde o to, že se odstraňují umělci a předměty jejich duševního vlastnictví na základě jejich názorů, popřípadě závadného obsahu oněch předmětů. „Už nyní riskujeme odvrhnutí. Spisovatelé, umělci, žurnalisté se bojí o své živobytí. Stačí, aby se jen trochu odchýlili od společenského konsenzu nebo s ním dostatečně nesouhlasili,“ píše se v něm. Jak to vidíte vy?

Je v tom hezký kus ironie a přiznám se i k troše škodolibosti. Paní Rowlingová patří — nebo nedávno patřila — mezi významné protagonisty politické korektnosti. Stačí jednou uklouznout na menstruaci jako znaku ženství, a už se veze se všemi těmi reakcionáři, rasisty a transfoby. A profesor Chomsky? Ten už půl století systematicky brojí proti kapitalismu a stydí se za Ameriku. Vychoval už několik generací antikapitalistů a antiamerikanistů. Co mu na nich najednou vadí? Že by už chtěli cenzurovat i jeho?

V USA budou letos prezidentské volby. Podle Václava Klause ve výše zmiňovaném rozhovoru Donald Trump přes řadu nevhodných výroků uskutečňuje správnou politiku obhajoby národního státu proti globalistickým tendencím. „Jestli přijde Biden a umožní, aby kulturní revoluce dále pokračovala, to bych považoval za strašlivou prohru nás všech,“ uvedl. Co o tom soudíte vy?

Často si libuju, na co vše pan Klaus a já máme stejný názor. V tomto se možná jen rozcházíme v míře informovanosti. Biden nic neumožní, je gaga a už ani ze sebe nedokáže vymáčknout srozumitelnou větu. Jestli vyhraje, bude jen kulisou, za níž to bude řídit klika obamovsko-clintonovsko-sandersovská, za pochodového zpěvu antikapitalistických, antiamerických, antibělošských a antisemitských chorálů. To nebude jen prohra nás všech, to bude konec západní civilizace, která bez silné a zdravé Ameriky nemůže přežít.

Jak si všiml Vladimír Železný, rezistenci vůči tomuto vývoji vykazují země, které mají zkušenost s komunismem. Polsko, Maďarsko, Česko. Zvýší se na nás kvůli tomu tlak? Náznaky tu už jsou… Německo 1. července převzalo předsednictví v Evropské unii. Mezi priority má patřit řešení otázky migrace, ve které mají členské státy být solidárnější. Poslanec za AfD Petr Bystroň interpeloval německého ministra zahraničí Heiko Maase ve věci přerozdělování migrantů po celé Evropě. Připomínal mu odmítavý postoj států V4 a ptal se Maase, zda hodlá trvat na nátlakovém způsobu. „…členství v EU s sebou přináší jak práva, tak povinnosti. Mnozí v EU profitují v obrovském rozsahu z členství v EU, finančně, ale nejen finančně. Jsou ale i jiné věci, jiné základní hodnoty, ke kterým jsme se členstvím v EU zavázali. A proto uvnitř EU nelze využívat pouze práv, ale je nutné i plnit povinnosti, které jsou s tím spojené,“ kontroval Maas a doplnil, že půjde o prioritu německého předsednictví EU. Jak se k těmto slovům postavit?

A znovu: To, čeho si pan Železný všímá teď, jsem napsal, přesně tak jako to říká, ale podrobněji, v knížce „Poslední naděje civilizace“ z roku 2016. Co dnes říká, a hlavně hodlá udělat pan Maas, jsem předpověděl, spolu s mnoha jinými europrůsery už v roce 2011 v knížce „Jak zabít civilizaci“ a ještě předtím v roce 2005 v knížce „Evropa snů a skutečností“. Já vím, že to zní jako propagace vlastních knížek, ale hrozně nerad opakovaně cituju sám sebe. Možná je na čase, aby si je každý začal číst. A ověřit si, že i když se v nich najde dost humoru, nebyla to žádná sranda.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,22 out of 5)
Loading...