Pomůže bilionový program vlády české ekonomice?
LUKÁŠ KOVANDA
Objem programu však není vše. Bude záležet také na míře adresnosti podpůrného financování a na celkové koncepci programu. Ta by měla být taková, aby prostředky z něj proudily na jednotlivá užití v co možná v nejtěsnějším sepětí s podobou finančních toků, které by probíhaly na běžné, „přirozené“ tržní bázi, pokud by k žádnému šíření koronaviru ani k „vypnutí“ značné části ekonomiky nedocházelo.
Zároveň mezinárodní investoři přičítají vládě ČR jen velmi malé riziko platební neschopnosti. Pojištění proti platební neschopnosti (tzv. CDS spread) české vlády je podle dnešních dat Bloombergu šesté nejnižší na světě (viz graf níže). To znamená, že mezinárodní investoři přikládají možnosti platební neschopnosti ČR jen velmi malou pravděpodobnost. Nižší pravděpodobnost platební neschopnosti než ČR už mají jen Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Spojené státy a Nový Zéland.
To vše znamená, že Česká republika má poměrně výrazný fiskální prostor k dodatečnému zadlužení. Pokud se bude zadlužovat rozumně a prozíravě, tj. pokud bude dnes předložený program adresný a koncepčně dobře uchopený ve výše uvedeném smyslu, nemusí se ČR obávat jakkoli citelnějšího nárůstu nákladů obsluhy dluhu. Právě tyto náklady, pokud se vymknou kontrole, mohou zatížit i budoucí generaci, což bychom ani tváří v tvář boji s koronavirem neměli dopustit.