Žijeme v jiném světě než na začátku devadesátých let

Sdílejte článek:

KN/TOMÁŠ POJAR

Zaskočil Donald Trump svými požadavky a výhružkami Evropu? Dočkáme se tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu konečně příměří? Proč by měla pokračovat muniční iniciativa i po podzimních volbách, ať už bude vládnout jakákoliv vláda? A daří se českou armádu adaptovat na podmínky 21. století? Nejen na tyto otázky otevřeně odpovídá národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar v rozhovoru s Jiřím Š. Cieslarem, jehož zkrácenou verzi publikoval web CEVRO ARENA.

Nástup Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta rozbouřil mezinárodní vody. Jeho územní požadavky vůči spojencům, kdy nevyloučil ani použití síly, leckoho zaskočily. Je Evropa připravená na Donalda Trumpa? A neměli bychom být asertivnější v prosazování vlastních zájmů?

Mnohé Evropany kroky Donalda Trumpa opravdu zaskočily, ale to, co dělá, nepřišlo úplně z čistého nebe, protože se jedná o pokračování trendu, který začal již za jeho prvního funkčního období před osmi lety. Trump žádné území neobsazuje, ale buduje kolem Spojených států bezpečnostní zónu. Grónsko vždy bylo pro Spojené státy, a v době studené války to platilo dvojnásob, naprosto zásadním územím důležitým pro obranu a pro zastrašení sovětského nepřítele. Zároveň opakovaně upozorňuji, že Trumpa musíme brát vážně, ale ne doslovně. Je třeba se dívat, kam Trump směřuje a jaké chce dělat „dealy“. A my musíme být aktivní v tom, jakým způsobem zase „dealy“ chceme dělat my.

Dobře, ale nejsou požadavky Trumpa popřením dosavadních pravidel mezinárodního práva? Jsme svědky nástupu zájmů na úkor hodnot?

Mezinárodní právo se dlouhodobě, a to i v Evropě, velmi přeceňovalo. Mezinárodní právo není ani posvátná kráva, která vše řeší, ani nástroj zbytečný. V reálném světě má však velmi zásadní omezení. Je třeba si také uvědomit, že se svět změnil. My jsme v minulosti v dobré víře budovali nějaké dohody, které nakonec vedly k tomu, že jsme si ten demokratický svobodný svět svázali, ale na predátory to nemělo žádný dopad. A to musíme přehodnocovat.

Domnívám se, že třeba Mezinárodní trestní tribunál je takovým dobrým příkladem. Stejně tak Ottawská úmluva o zákazu nášlapných min nebo úmluvy o zákazu tříštivé munice. Podívejte se na to, jak to vypadá na Ukrajině. Kéž by Ukrajinci měli dostatek nášlapných min, které by mohli položit na frontovou linii, což by vedlo k tomu, že by se frontová linie možná dříve stabilizovala. Nášlapné miny na Ukrajině by mohly mít pozitivní dopad na počet obětí, včetně civilních, a na délku trvání konfliktu. Musíme si uvědomit, že žijeme v jiném světě, než do kterého jsme vstoupili na začátku devadesátých let, vzít tuto realitu na vědomí a podle toho se co nejlépe zachovat.

Ano, je to o zájmech, ale o těch to bylo i v minulosti. Půjde méně o vzývání a prosazování univerzálních hodnot. Ale zároveň bych varoval proti tomu, abychom opouštěli naše vlastní hodnoty. Naopak, v současném rozbouřeném světě musíme hodnoty svobodného světa, založené na židovsko-křesťanské civilizaci, o to více bránit a na nich naši obranu postavit.

Mnozí ale namítají, že to, co Trump například stran Grónska či Panamy dělá, byť jen rétoricky, je svým způsobem podobné tomu, co dělá Putin. Co byste jim odpověděl?

Nevšiml jsem si, že by američtí vojáci bombardovali Grónsko nebo Panamu. Donald Trump v prvním funkčním období byl velmi opatrný v používání síly a domnívám se, že tak tomu bude i v tom druhém. A když už ji použil, tak velmi omezeně. Nezapomínejme také, že američtí prezidenti mnohé chtěli před tím, než byli zvoleni, a pak jim domácí nebo mezinárodní situace jejich předsevzetí značně překopala a museli se chovat jinak, než s čím šli do voleb. George W. Bush nevěděl, že bude 11. září, Donald Trump nevěděl, že se jeho první prezidentování bude potýkat s covidem. Uvidíme, co přinesou léta následující.

Jsem přesvědčen o tom, že Trump bude používat americkou vojenskou sílu tak, aby budila respekt a nakonec ji nebylo třeba použít. Čím si nakonec získávají státy respekt, a to ještě v takto rozbouřené době? Respekt se musí postavit na síle ekonomické a síle vojenské. A kdo má ekonomickou sílu a zároveň vojenskou sílu, tak ten je respektovanou veličinou v mezinárodních vztazích. A kdo jednu nebo druhou nebo obě nemá, tak samozřejmě respekt nebudí. Trump chce používat ekonomickou i vojenskou sílu k tomu, aby ostatní přesvědčil, aby byli přátelštější vůči Americe, aby byli ochotni dělat pro Ameriku výhodné „dealy“. Vědomí síly a hrozby použití síly Trump používá k tomu, aby si nějakým způsobem vykolíkoval vyjednávací prostor.

A jak je na tom dle těchto měřítek Evropa?

Evropa se probouzí ze svého snu o tom, že svět funguje jinak. I když to jde pomalu. Evropa bude opět hodna respektu až ve chvíli, kdy bude chtít být skutečně konkurenceschopná, až omezí byrokracii a regulaci, sníží cenu energií a zvýší výkon ekonomiky a bude inovovat. Pokud chceme, aby Spojené státy ještě nějakou dobu dávaly Evropě garanci obrany, tak do vlastní obrany musíme výrazně více investovat.

Investuje dnes Evropa více do obrany než před deseti lety? Výrazně. Stačí to? Ne. Budeme muset dělat více a zároveň budeme muset investice do obrany pojímat způsobem, jakým to dělá každá rozumná země; solidní investice do obrany nejsou jen pro obranu, ale jsou zároveň důležité pro vlastní ekonomiku a konkurenceschopnost. Vždy platilo, že zbrojní průmysl přicházel s neuvěřitelnými inovacemi, které se postupně přelily i do civilní sféry.

Zbrojní byznys zaměstnává spoustu lidí a přináší bohatství těm ekonomikám, které to dělají dobře. Evropa se na to bude muset dívat také s ohledem na konkurenceschopnost, zaměstnanost, inovace. Musíme investovat prostředky do obrany maximálně rozumně, ale zároveň robustně, jinak obranyschopní nebudeme.

Myslím si, že k tomu máme jako Češi dobře nakročeno i díky tomu, co jsme dělali poslední tři roky v době ruské invaze na Ukrajinu. Pevně doufám, že vztahy, které jsme vybudovali a vazby, které si vybudovaly firmy, včetně peněz, které sem přitekly z Dánska, z Nizozemska a dalších západních zemí nepromrháme a naopak na tom budeme stavět. Nakonec je to dobře jak pro naše bohatství, tak pro naše bezpečí.

Překvapilo mě, že po tom, co Trump vyhlásil, že evropské země by měly vydávat na obranu pět procent svého HDP, v podstatě nikdo příliš neprotestoval. To je docela změna oproti minulosti. Směřujeme ke třem procentům?

Evropa ví, že musí dávat víc. Spojené státy nyní vydávají zhruba 3,2 %, dokonce ta trajektorie šla dolů. Ale také si uvědomují, že to budou muset zvrátit a že budou muset dávat více přinejmenším s ohledem na své vlastní schopnosti a soupeření s Čínou. To v USA spojuje republikány a demokraty. Evropa by z mého pohledu měla směřovat na stejnou úroveň, kde budou Spojené státy, protože pak USA nebudou moci říkat, že jsme černými pasažéry.

Mimochodem, v logice transakčního přístupu se dá Trumpovi argumentovat tak, že my budeme dávat více a zároveň z těch výdajů část půjde do americké ekonomiky. Takže to, že vy platíte něco na obranu Evropy, vám bude kompenzováno tím, že americká ekonomika dostane část peněz zpět. A na to, si myslím, Trump uslyší.

Američané mají pravdu, když říkají, vždyť máte v Evropě největší válku od druhé světové války a kolektivně jste sotva došli na dvě procenta. Podívejme se na to, jaké byly výdaje na obranu za studené války. Jenom pro připomenutí, Československo v osmdesátých letech vydávalo téměř 6 % HDP na obranu, což tvořilo 20 % tehdejšího rozpočtu. Na Západě to bylo o něco méně, ale pořád rozhodně více než to, co děláme dnes.

Dle strategických dokumentů by AČR chtěla mít do roku 2030 třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivní zálohy. Sám náčelník AČR genpor. Karel Řehka přiznává, že se to úplně nedaří a navíc, že ani dosavadní cílové číslo nebude stačit. Co s tím?

Nakonec je to o vůli ke změně systému tak, abychom se na ta čísla dostali. Ano, potýkáme se s tím stejně tak, jako celá řada dalších zemí. Nejsem odborník na to, abych dokázal říct, co by se mělo dělat jinak. V posledních letech došlo k určitým změnám a chystají se další tak, aby se proces náboru zjednodušil a zlepšil, ale problém to bude dál a musíme stále vymýšlet, jak celý systém dlouhodobě zlepšovat. Jediné, co vím, je, že armáda a ministerstvo obrany potřebují maximální podporu v tom, aby se situace zlepšila a že zároveň naše novodobá armáda nakonec i s ohledem na trh práce musí být daleko prostupnější a propojenější s potřebami moderního byznysu. Armáda nyní potřebuje mezi vlastními vojáky daleko více IT odborníků a dalších vysokoškolsky vzdělaných lidí a specialistů, než tomu bylo v minulosti. A armáda zároveň těmto lidem může nabídnout dobré startovní prostředí pro budoucí uplatnění ve špičkových firmách po odsloužení vojenské služby.

Vždy je dobré se podívat na země typu Izrael, a zdaleka to neplatí jen o Izraeli, kde když člověk slouží u elitních jednotek, u letectva, u IT jednotek, tak se poté velmi dobře uplatní v civilu a rozhodně si nemůže stěžovat na svůj plat. Domnívám se, že garance, že armáda připraví lidi na svět high-tech, že se více propojí civilní a vojenský svět, je něco, s čím by se mělo důkladněji pracovat. Je to všestranně výhodné a kdo to zvládne, bude silnější.

Mantrou poslední doby je, že obranyschopnost státu je úkolem celé společnosti, nikoli jen armády. Přesto to někdy vypadá, že armáda se většímu propojení s civilní a občanskou sférou úplně neotevírá.

V armádě jsou lidé, kteří si to uvědomují a vidí, že musí dojít ke změně myšlení. Částečně k tomu již došlo, ale zároveň je to velmi pomalé. Armáda je z podstaty konzervativní instituce, kde změny nejdou úplně rychle a její setrvačnost je obrovská. To ale neznamená, že se s tím nemá nic dělat. Naopak se s tím musí něco dělat. Celý problém je podle mě širší. My Češi jsme, a to mluvím do vlastních řad, národ tak trochu fach idiotů. Skupiny, kde se pohybujeme, máme zapouzdřené. Zatím se úplně nedaří, aby státní správa fungovala s byznysem a byznys s vysokými školami a bezpečnostní složky s byznysem a s univerzitami navzájem… Jinými slovy, bylo by žádoucí, aby tady vzniklo horizontální propojení mezi jednotlivými sférami a byla daleko větší prostupnost.

Což by podle mnohých jistě přineslo podhoubí pro korupci…

Ano, máme z toho bohužel obsesi, která nás strašlivým způsobem svazuje. Domníváme se, že když uděláme další zákon, další regulaci, další omezení, že to něco podstatného vyřeší. A ono to spíše spoustu věcí omezí. Bojíme se jít do jakéhokoli rizika.

Nejlepší omezení korupce při stavbě dálnic je, že se žádné dálnice stavět nebudou. To ale přece není řešení, to by vedlo jen k zaostávání. Člověk prostě do nějakého rizika vždycky musí jít, aby se vůbec něco udělalo, povedlo. Zkušenosti lidí, kteří prošli státní správou a byznysem a zároveň třeba i akademickou sférou, kteří se dokáží podívat na ten svět z různých úhlů, je neskutečně cenná.

Chápu, většina lidí chce být celý život v jednom sektoru, v jedné sféře, s tím nemám problém. Je ale zároveň potřeba také mít dostatečné množství lidí, kteří jsou schopni se pohybovat napříč. A dodržovat samozřejmě standardní etická i právně zakotvená pravidla. Společnosti, kde je prostupnost větší, jsou většinou společnosti, které fungují lépe, inovativněji a jsou nakonec i bohatší. Bohužel, u nás je rigidita o něco větší než jinde a ten horizontální pohled nemáme, nepěstujeme a nepodporujeme. A potom ten celek trochu drhne a divíme se, že nedokážeme dohnat ty nejlepší.

Konzervativní noviny

About
Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Včelka 1000,- Kč, Alexandra Wernerová 1200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Kvasnička 1000,- Kč, Táňa Shcherban 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 959,34 Kč

Vybráno 37.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.