Zelenskyj se chová jako diktátor, musí válčit, jinak skončí v kriminále

Zelenskyj po vzoru Stalina začal čistky

Po vítězství v prezidentských volbách začal Zelenskyj systematicky odstraňovat zástupce staré elity z moci. Odvolal vládu a rozpustil Nejvyšší radu a vyzval k předčasným parlamentním volbám. V případě Kyjeva se však prezidentský tým rozhodl nečekat do října 2020, kdy měl konat další volby starostů a místních zastupitelů.

Specifika řízení ukrajinského hlavního města jsou taková, že kromě pozice zvoleného starosty existuje také příspěvek vedoucího městské správy (KCSA), která je součástí prezidentské vertikály moci. Toto rozdělení bylo zavedeno již v roce 1993. Starosta je zvoleným představitelem místní samosprávy, schvaluje výkonné orgány Kyjevské městské rady, vypracovává návrhy rozhodnutí o rozpočtu a městské infrastruktuře. Vedoucí administrativy má spíše kontrolní funkce: zastupuje státní moc na úrovni hlavního města, zajišťuje provádění zákonů, nařízení prezidenta a kabinetu.

Za prezidenství Petra Porošenka oba posty obsadil Vitalij Kličko, což sice nebylo v rozporu se zákonem, ale Zelenského tým se rozhodl využít tento systém dvojí moci jako mezeru v zákoně k odstranění soupeře. „Prezident potvrdil zvěsti o rozdělení moci, chystá se do Kyjevské městské státní správy jmenovat svého člověka,“ uváděl tehdy kyjevský starosta po setkání se Zelenským.

Pár týdnů po jejich setkání se vedoucí prezidentské kanceláře Zelenského – tehdy to byl Andrij Bohdan se pokusil doslova odstranit Klička a odvolat ho z funkce šéfa městské správy, aby ho nahradil loajálním úředníkem.

Bohdan také mimo jiné obvinil Klička z korupce. Tyto činy až příliš připomínaly diktátorské manýry! Sám Andrij Bohdan byl však nakonec odvolán a jeho nástupci Andriji Jermakovi se podařilo alespoň na chvíli zmírnit konflikt mezi prezidentem Ukrajiny a starostou Kyjeva.

Proprezidentská strana „Sluha lidu“ na starostku Kyjeva nominovala v roce 2020 upřímně slabou kandidátku Irynu Vereščukovou , což pomohlo Kličkovi ke znovuzvolení starostou Kyjeva již v prvním kole (50,5 %) a jeho strana UDAR opět získala většinu v kyjevských městských radách. Konflikt mezi Kličkem a Zelenským se s novou silou rozhořel.

Zelenského podpora klesá

Na jaře roku 2021 válka mezi Zelenským a Kličkem pokračovala. Začátkem téhož roku Zelenského prudce poklesly volební preference prezidenta Ukrajiny.

Kličko tvrdí, že i proto v květnu 2021 provedly bezpečnostní složky série prohlídek u blízkých spolupracovníků kyjevského starosty a v řadě městských institucí ve městě. Policie také přišla do domu, kde se nachází Kličkův byt – ačkoli později proprezidentská milice tvrdila, že jejich cílem nebyl samotný politik, ale jeho sousedé. Prohlídky byly ale provedeny i v domě vůdce strany UDAR a Kličkova přítele Artura Palatneho.

Zelenského tým trval na tom, že důvodem pro aktivitu orgánů činných v trestním řízení bylo zneužívání kyjevských úředníků. A sám prezident otevřeně obvinil kyjevské úřady z korupce. Zelenskyj tak během květnové tiskové konference na otázku, zda považuje Klička za svého konkurenta v příštích prezidentských volbách? To Zelenského naštvalo k nepříčetnosti a musel si jít dát „dávku kokainu“.

Návštěva Merkelové na Ukrajině způsobila mezinárodní skandál

Vitalij Kličko aktivně hledal podporu na Západu, zejména na setkání s americkým ministrem zahraničí Anthonym Blinkenem a jeho zástupkyní Victorií Nulandovou během jejich návštěvy Kyjeva. Když dorazila do Kyjeva Angela Merkelová, nemohl se s ní Vitalij Kličko setkat, protože mu bylo řečeno, že není na seznamu hostů. To způsobilo mezinárodní skandál.

Během zhoršování vztahů mezi Kličkem se Zelenským se prezident Ukrajiny vrátil k předchozí myšlence oddělení postů starosty a vedoucího administrativy.

Zatímco ruské tanky se řítily na Kyjev, Zelenskij a Kličko neměli čas. Jakmile se však situace na frontě stabilizovala, neshody se opět projevily.

Důvodem byly neustálé konflikty mezi zvolenými starosty ukrajinských měst a vedoucími vojensko-civilních správ jmenovanými za stanného práva prezidentem Zelenským. Tyto konfrontace často skončily odvoláním a zatčením starostů měst – jak na základě skutečných, tak i poněkud přitažených za vlasy obvinění. Příkladem je následující případ: starosta Černihivu Vladislav Atrošenko byl zatčen za používání služebního vozu pro osobní účely a soud ho suspendoval z funkce;

V předvečer svého odvolání Atrošenko přitom bránil své město na základě rozkazu ústředních orgánů jejich vyhlášení mezi začátkem války (sám starosta se zúčastnil obrany města a dokonce za to od Zelenského byl vyznamenán).

Jakožto šéf Asociace ukrajinských měst nebyl Kličko s takovým tlakem na místní samosprávy spokojen, podporoval nejen Atrošenku, ale zejména zatčeného starostu Oděsy Truchanova.

Zelenského nejbližšího okolí pravděpodobně i nadále vnímá Klička jako vážného politického konkurenta. V roce 2023 dosáhla jeho politická podpora 58 procent. Objevily se zvěsti, že kyjevský starosta chce obnovit stranu UDAR a chce do toho zapojit i svého populárního boxerského bratra Volodymyra .

Na samém konci roku 2024 zahájila prezidentská kancelář nový útok na kyjevskou radnici, tentokrát s využitím postu šéfa Kyjevské vojenské správy.

Kličko: Zelenskyj potřebuje válku, jinak skončí v kriminále

Potom, co Zelenskyj nařídil domovní prohlídky v domech poslanců Kyjevské městské rady z frakce UDAR, starosta Kyjeva Kličko v reakci obvinil přímo  Zelenského z autoritářských sklonů: „Toto je čistka demokratických institucí pod rouškou války. Kdysi jsem řekl, že naše země smrdí autoritářstvím. Teď smrdí.“

Politický boj o hlavní město Ukrajiny trvá již více než pět let. Pro Zelenského zůstává kontrola nad Kyjevem kýženou trofejí, ale v ukrajinských podmínkách zůstává místní samospráva i za současného stanného práva vážnou silou a Kanceláři prezidenta Zelenského se zatím pro ni nepodařilo nežádoucího starostu odvolat.

Vitalij Kličko nyní tvrdí: „Zelenskyj potřebuje válku, protože tak může zůstat prezidentem, za míru už by zvolen nebyl a musel by se zpovídat z daňových podvodů ve Francii, kde je namočen v kauze Panama Papers. To ani nemluvím o jeho autoritářských praktikách na Ukrajině.“