Zdravotní systém v zajetí pharma byznysu po nás chce jenom jediné. Zaplať nebo zemři!

Např.: Minulý týden jsem si kupovala Acylpyrin za 79 Kč.
Výrobce Herbacos Recordati s.r.o., Pardubice.

Původně byla společnost HERBACOS spol. s r.o. založena v roce 1991 s podnikatelským záměrem výroby fytoterapeutik – léčiv rostlinného původu. V roce 1997 získala společnost povolení k výrobě a distribuci léčiv. Od roku 1998 vstoupila společnost na trh s registrovanými farmaceutickými surovinami již jako součást skupiny Bochemie Group. Pod novým obchodním jménem, HERBACOS-BOFARMA, s.r.o., se stala společnost jedničkou na trhu s farmaceutickými surovinami s více než 50% podílem.

První klíčový moment pro společnost HERBACOS-BOFARMA, s.r.o. byl rok 2004 a převzetí portfolia velmi dobře etablovaných brandů VALETOL®, ACYLPYRIN®, VERAL®, a dalších, které jsou i nyní klíčovými produkty, které společnost nabízí jak na českém, tak na slovenském trhu.

Druhý klíčový moment se odehrál v roce 2010, kdy došlo k akvizici italskou originální rodinnou společností RECORDATI S.p.A.

RECORDATI S.p.A. je moderní a dynamická mezinárodní farmaceutická skupina se sídlem v Miláně v Itálii, která vyrábí a propaguje inovativní léky na celém světě, a to jak pro přípravky primární péče, tak pro léčbu vzácných onemocnění.

Pro trh v České republice a na Slovensku tak vznikla společnost Herbacos Recordati s.r.o., která je postavena na základech vysokého standardu kvality produktů a inovativního přístupu jak k samotnému portfoliu, tak ke klientům a pacientům, díky svému portfoliu volně prodejných léčiv, či léků na předpis, přičemž tyto nároky jsou kladeny i na další bohaté portfolio společnosti – farmaceutické suroviny, zdravotnické prostředky, doplňky stravy, nebo kosmetické přípravky.

Dnes se společnost Herbacos Recordati s.r.o. řadí mezi velmi rychle rostoucí farmaceutické společnosti s portfoliem originálních preskripčních léčivých přípravků v klíčových oblastech kardiologie, urologie a onko-urologie. Díky svému podnikání a zavedeným schopnostem svého managementu úspěšně funguje společnost Herbacos Recordati s.r.o. na trhu v neustálém vývoji a identifikuje potřeby své a pacientů s cílem zvyšovat kvalitu života napříč celé společnosti.

Proč nemůžeme si sami třeba ve státní společnosti vyrábět léky?

Být doktorem se považovalo dřive nejen za prestižní povolání, ale hlavně poslání, lékař požíval krom úcty také pověst člověka který je morálním majákem vždy připraven být nápomocen a postarat se o své ovečky ve svém dosahu.
Dnes je lékař hlavně obchodníkem, podnikatelem a úředníkem řídícím se trhem a penězi, méně už citem a pokorou.
Kde jsou ty ĉasy domácích lékařů, kteří po nocích objížděli své pacienty, když celý den ordinovali ve své ambulanci.Přijeli třeba o půlnoci, vyšetřili, nasadili léky, které povětšinou měli v kufru ssebou, případně i sami odvezli pacienta do nemocnice, pokud byl jeho stav vážný, což jsem jako dítě sám zažil.No doba se hodně změnila, prý k lepšímu, tyto věci jsou prý přežité, stejně jsko krámek a hospoda v každé vesničce, vytopené čekárny na vlak taktéž a spousty dalších přežitků socialismu, na té naší pokrokové cestě na západ, která z nás udělala rozkradenou a mentálně prohnilou zemi mířící tak maximálně ke svaté válce s Ruskem.

Destrukce zločinného systému krok za krokem

(Zdravotnictví je jenom část těchto problémů navršených zločinci. Pokud chceme ozdravit společnost, musíme udělat celkovou inventuru v klíčových oblastech ovlivňujících zdraví naší společnosti. Jedná se o obnovení její funkčnosti, postaveném na vývoji a logice).

Měl jsem výborného kamaráda, který byl v aktivním životě kriminalistou. Měl titul JUDr. z trestního práva. Úspěšně uzavřel všechny případy, které se mu dostaly do rukou. Se mnou relaxoval a vyprávěl mi o svých zážitcích při pivu v hospodě i na své chatě pod pergolou. Jmenoval se Miroslav Müller a měl hodnost majora. Inteligentní člověk, který se v hovoru okamžitě přizpůsobil a dokázal diskutovat o všem, co ho zajímalo a nepovažoval to za blbost.

Řeč se stočila i na případy, které páchají tzv. geniální zločinci. Při vysokém IQ pachatele bylo třeba pracovat vylučovací metodou, kdy do vyšetřování je zapojen vysoký počet kriminalistů z jednotlivých krajských ústředen. Pachatel s vysokým IQ má vždy připraven únikový plán, scénář, s jehož pomocí se snaží vyklouznout svému trestu, zpochybnit obvinění i ovlivnit vyšetřovatele. S tím se dá bojovat pouze praxí s bohatými zkušenostmi.

Co předcházelo stavu, v jakém se dnes nacházíme?
Byla to přetahovaná mezi policisty a zločinci, jíž zločinci vyhráli. Podařilo se jim rozprášit policejní útvary sloužící k rozkrývání především v oblasti hospodářské kriminality. Schopní policisté byli „pro nadbytečnost“ propuštěni z policejních složek a tyto útvary byly sloučeny. Dostaly se pod vedení těch, kteří s kriminalitou nedovedli zatočit. Byli etablováni na svých současných postech a tak měli zločinci možnost beztrestně rozkrádat náš stát. Tito kriminálníci pak snadno odstranili z veřejného prostoru všechny, kdo jim stáli v cestě. Křivě obvinili všechny ty, co rozkrádání státních prostředků chtěli zabránit. Protože bylo všechno, co provozovali naši zločinci rozkradeno do poslední koruny (banky, kampeličky, fondy), nastoupila bankovní šlechta tvořená mezinárodním židovstvem. Pan Salzman ještě stačil udělat v českém bankovnictví 50 miliardovou škodu. Za ni pak dostal vyplaceno 7 milionů korun jako odškodné. Tím saldem vše odstartovalo. Pak jsme se dostali do rukou těm, kdo nás jen finančně ždímají a převádějí si svůj zisk do svých mateřských bank v zahraničí. Celkově nám v současnosti uniká ročně až 500 miliard korun. Tragédií na tom je, že policejní útvary jsou k takovému odlivu peněz zcela mimo hru, protože tyto zlodějské zisky jsou právně zlegalizovány.
Následuje pokračování.
Mějte se hezky.

S českým zdravotnictvím mám bohužel dvacetileté zkušenosti a jsou tedy opravdu výživné. Z posledních měsíců mě například pobavil hysterický záchvat doktora, když jsem odmítl jeho agresivní léčbu. Na mé oznámení, že se budu léčit sám alternativním přírodním způsobem, mi okamžitě začal vyhrožovat, že okamžitě zemřu a podobnbé nesmysly. A když vidíte, jak ten samý ústav zachází se seniory, tak si řeknete, že je to snad ještě horší, než jak s nimi zacházejí jejich vlastní děti a vnuci. Občan je jen číslo. Jsme konzumenti, slepě přijímající doporučené a často experimenrtální chemikálie, které však přinášejí užitek jen tomu, kdo je prodává. A co se týká těch „nadstandardů“, opravdu bych chtěl mít tu možnost připlatit si za soukromý pokoj v nemocnici. Moc bych chtěl.

Pane Jiří Přibile.
i kdyby snad někdy byla vůle obsadit rozhodující posty řízení a vedenívšech rezortů srdcaři je tu vcelku nepatrný problém
Nejsou lidi.
V režimu ve kterém jsou dětí jeho-daňových poplatníků občanů svými učiteli,aktivistickými vůdci ,politickými prostitutkami zemských škůdců a presstititskými medii cíleně vedeni k pohrdání a odporu ke všemu co obnáší činorodá práce mozku a rukou?

Pokud snad někde skromě dožívá jedinec těžce přežívající díky výsledkům své práce, vynakládá mnou výše jmenované pakáž posílena tisícovkami svých bezcenných cizopasníků a příživníků ,nepřerušované úsilí jištěné osobními zárukami,aby jej co nejrychleji
zahnala do krachu či pod důtky mediálního lynče

Jak se jmenoval ten italský seriál ? Chobotnice ?

Inu socialistické zdravotnictví v rozkladu. Za rudochů byla péče pravda v těch dvou režimech:
– normální socka měla co na ni vyšlo, občak jackpot, občas zbytečně futrál
– kdo měl konexe a zdroje na úplatky, ten měl péči slušnou a v dobrých termínech.
Dnes to není jiné, pořád najdete lidi, kteří dokážou předběhnout jakýkoliv pořadník a najdete nemocnice, které standardní péči vůbec neposkytují.

Problém je v tom, že jsme do systému nepustili trh. O cenách výkonů a léčiv rozhoduje pětičlenná komise na ministerstvu – pět lidí si koupí kdekdo. Hlídač kasy nesmí generovat zisk, takže je mu hospodářský výsledek celkem šumák a i kdyby nebyl, tak mu stát nařídí nové nesmyslné platby za v lepším případě nepřínosné věci.

Systém je nastaven tak, že lidi padají na hubu, doktoři nesmí své pacienty léčit tak, jak považují za nejlepší, ale tak, jak nařizují vylobované tabulky. A vidí, že peníze, které mohly zlepšit výplatu končí v černých děrách, které ke zdraví nikomu neprospívají. Takže z těch dobrých tu zůstavají jen svatí, kteří to berou jako své poslání a odmítají opustit vlast. Ale normální doktor to na pár let zkusí a jde do němec, rakous nebo i dál; totéž zdravotní sestry. Lempl, kterej ví, že v němcích by nesl větší odpovědnost za svá rozhodnutí, ten tu zůstane jako beztrestný játro – trable způsobené lékařem se označují jako jatrogenní :)