13.4.2025
Redakce
7
Kategorie: Ze světa

Západ se sám zničil … a svět se dívá s potlačovaným šklebem

Sdílejte článek:

PAVEL J. HEJÁTKO

O osmdesát let později po porážce nacismu sledujeme pomalé, ale jisté rozložení liberálního Západu – kdysi sebevědomého společenství hodnot a kolektivní bezpečnosti. Řeči o „mezinárodním řádu založeném na pravidlech“, jak je papouškovaly vlády G7 posledních několik dekád, působí dnes na zbytek světa jako cynická fraška. Kdo ta pravidla vlastně stanovuje? V čím zájmu? Kdo si přisvojuje právo udělovat výjimky a trestat ostatní? Od JAR po Brazílii padaly tyto otázky dávno před tím, než Západ rozjel svou selektivní morální paniku po 7. říjnu 2023. Pokrytectví Západu bylo vždy očividné, ale nyní je zcela nahé – protože už ani nehraje divadlo.

Jakmile zahraniční politiku USA opět převzal Donald Trump, zanikla i poslední iluze. Ve svém druhém prezidentském období se zbavil všech zábran a naplno se přihlásil k bezostyšné imperiální politice, jak vystřižené z 19. století. V lednové inauguraci roku 2025 oživil rétoriku „Manifest Destiny“, hovořil o „expanzi území“ a dal najevo, že Spojené státy se přestaly stydět za své imperiální ambice. Inspiraci čerpal u prezidenta McKinleyho, který bez skrupulí kolonizoval Filipíny. Ve stejném projevu Trump oznámil americký nárok na kontrolu Panamského průplavu. V dalších měsících navrhl připojení Grónska k USA – a pohrozil Dánsku silou. Ekonomickým vydíráním pak přinutil Kanadu stát se 51. státem americké federace.

V únoru 2025, během setkání s izraelským premiérem Netanjahuem, Trump bezostyšně oznámil plán na „etnické vyčištění“ Gazy a přeměnu pásma v americké území, které by prý mohlo sloužit jako „středomořská Riviéra“. Na rozdíl od Putina, který se ještě v roce 2014 obtěžoval maskovat anexi Krymu právními argumenty, Trump se již neobtěžuje s jakýmikoli výmluvami. USA prý jednají, protože mohou – a protože to vyhovuje jejich zájmům. Nic víc, nic míň.

Tím definitivně padl závoj, který halil tzv. „měkkou hegemonii“ USA – iluzi, že americká moc je altruistickým garantem mezinárodního řádu, který poskytuje veřejné statky skrze multilaterální struktury a diplomatické nástroje. Tato iluze mohla někdy přesvědčit Evropu – ale nikdy ji nesdílela Latinská Amerika. Dnešní trumpovská „predátorská hegemonie“ už ale nikoho neoklame, a právě Evropa, která desítky let profitovala z amerického „impéria na pozvání“ (jak to výstižně popsal Geir Lundestad), se teď ocitá v roli opuštěného a zneužitého partnera.

Trump současně demontuje všechny nástroje americké měkké síly – od humanitární pomoci USAID až po podporu demokracie skrze National Endowment for Democracy. Výsledek? Kolaps humanitárních struktur a masivní vakuum, které okamžitě využily Moskva a Peking. Zatímco americký ministr zahraničí Marco Rubio trucovitě ignoruje globální fóra typu G20, Čína se prezentuje jako jediný zodpovědný aktér – což výmluvně demonstrovala na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2025.

Západ jako aliance liberálních demokracií – zejména transatlantické partnerství mezi USA a Evropou – de facto přestal existovat. Místo něj vzniká nový Západ, jehož základy tvoří autoritářství, nacionalismus a kulturní války. Americký viceprezident J.D. Vance to na bezpečnostním fóru vyjádřil bez obalu. Spojené státy pod Trumpem budují alianci s krajně pravicovými režimy, jako je Orbánovo Maďarsko či Netanjahuův Izrael. Ten sám se stylizuje do role ochránce „civilizace proti barbarství“, a pokud se mu do cesty postaví Mezinárodní trestní soud, okamžitě ho označí za antisemitskou instituci, která si zaslouží sankce.

Evropa, která se roky opájela morálním pohodlím pod americkým deštníkem, dnes zjišťuje, že je v něm úplně sama – a že Spojené státy se proměnily z ochránce v hrozbu. Vance a jeho spojenci z technologického sektoru (včetně Elona Muska) aktivně podporují krajní pravici v Německu a Francii s cílem rozbít Evropskou unii jako regulační hráz proti americkému ekonomickému predátorství. Americké záruky bezpečnosti se stávají podmíněnými – výměnou za ideologickou kapitulaci evropských vlád.

Na Mnichovské konferenci sice byly přítomny zbytky staré, hodnotově orientované Ameriky – ale i ti, kdo si zachovali zdravý rozum, mluvili jen šeptem. Reálná protiváha vůči nové americké linii zatím neexistuje.

Evropské demokracie si za svou slabost mohou samy. Systematicky zanedbávaly vlastní obranu, podceňovaly hrozbu vnitřního autoritářství a staly se závislými na hegemonovi, který už se jich nechce zastávat. Vize „vlády práva namísto vlády síly“, jež stála u jádra německé zahraniční politiky od 90. let, se ukázala jako závislá na jediné podmínce: že Spojené státy budou hrát fér. To už ale neplatí – a nikdo jiný takovou roli převzít nedokáže.

Trump, Putin i Si Ťin-pching chtějí svět rozdělený do sfér vlivu – svět, kde vítězí ten silnější. A Evropa? Ta se náhle ocitá bez ochrany, naivně věřící, že pravidla přežijí i bez těch, kdo je garantují.

Je načase probudit se. Evropské státy musí vytvořit realistický plán na obranu vlastních zájmů. Nečekat spásu od globálního Jihu – ten už dávno prohlédl evropské moralizování. Když si jeden evropský diplomat posteskl nad koncem pravidel, indický ministr Jaishankar suše odvětil: „Raději se pohybuji v džungli bez zákona, než v zahradě, kde zákony určují ostatní pro své pohodlí.“ A měl pravdu. Mnoho států globálního Jihu považuje Evropu za arogantní, sebestřednou a dvojakou. A konec její morální nadřazenosti nebude oplakáván – naopak.

Německo musí opustit naivní idealismus a začít budovat partnerství tam, kde je to účelné – bez ohledu na politické zřízení druhé strany. Kanada, Japonsko, ale i pragmatické země globálního Jihu se mohou stát spojenci v boji o stabilitu a zachování aspoň základního rámce mezinárodních dohod.

Zároveň se Evropa musí přestat tvářit, že ona sama vždy ctí pravidla. Finsko zrušilo azylové právo na hranici s Ruskem, protože Putin zneužívá migraci jako zbraň. Pobaltské státy, Polsko a Finsko vystoupily z Ottawské úmluvy, protože protipěchotní miny považují za nutnou obranu. Pravidla v časech míru neobstojí ve válce.

Totéž platí pro ekonomii: WTO nebyla nikdy připravena na Čínu, která využívá otevřený trh, aniž by sama hrála podle jeho pravidel. Berlín musí konečně pochopit, že čínská nekalá konkurence ohrožuje samu existenci německého průmyslu. „China Shock 2.0“ se blíží a heslem musí být: „Pokud to jde v rámci WTO, skvěle. A pokud ne – tak i mimo ni.“

Evropa se ocitla mezi mlýnskými kameny světa, kde USA hrají jen na sebe a Čína tvrdě sleduje své zájmy. Jedinou odpovědí může být větší strategická autonomie – a to ne pouze v bezpečnosti, ale i v ekonomice a technologiích. Proto musí být technologická a ekonomická bezpečnost jádrem nové německé bezpečnostní politiky – jak slibuje Friedrich Merz, pravděpodobný budoucí kancléř.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 3,56 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

7 komentářů
  1. Kuki 18:55:12 Odpovědět

    Nápady jsou to dobré, ale jak to s porodní bábou v čele navlíknout?

  2. L. Vylíčil 18:55:25 Odpovědět

    Tak tohle je jako „vůdcovy“ bláboly o konečném vítězství v dubnu 1945….

    Evropa je v p… no třeba v pytli. Pomůže jen to, co ve slepé uličce – obrat a zpět na křižovatku, kde jsme blbě odbočili. A to je k EHS, hodně před Maastricht.
    Do té doby – každý sám za sebe. Hrát to se všemi, na všechny strany a nasra t , nasr at na ideologie. Jediné, co je důležité, je náš zájem, dobro našeho kmene. Howgh.

  3. Rudy 19:22:19 Odpovědět

    Levicove Hejatko, co je na tom spatneho srovnat Gazu se zemi a vyhnat odtud teroristy s parazity, protoze nikdo jiny tam nezije. Alespon bude mnohem vetsi sance na mir , to ti vadi?

  4. Správce chudobince Postřelmov 21:30:02 Odpovědět

    rudy,
    ty seš cocot.

  5. balíkR27122024CZ 22:25:00 Odpovědět

    to je už diagnóza F23.3

  6. standa 09:22:41 Odpovědět

    je vidět, že dějiny jsou jen to, co si prosadí ti, kteří jsou u moci. Děkuji pane Hejátko za informace o kterých jsem nikde nečetl a ani je neznám.

  7. Správce chudobince Postřelmov 10:06:00 Odpovědět

    balíkR27122024CZ
    nechápu, kdo má tu diagnózu? Proč nenapíšeš, ke komu to patří přiřadit?
    To je výkřik ala Jolana.

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)