Vůbec nejde o ochranu životního prostředí nebo klimatu, ale o spoustu peněz

Jistá školka plánuje přestat podávat kravské mléko v mateřské škole. Jako důvod uvádí, že „mléčné výrobky jsou velkou zátěží pro životní prostředí a klima“ a „měly by být posuzovány kriticky z etického hlediska“. Reinhard Jung, sám chovatel krav a politický činitel Svobodných zemědělců Německa (Freie Bauern), taková tvrzení důrazně odmítá. Krávy nejsou škodlivé ani pro klima, ani pro životní prostředí. Ba naopak.

Zrušení chovu zvířat není řešením

Každý, kdo tvrdí, že chov zvířat – ať už dojnic, hovězího dobytka nebo jiných hospodářských zvířat – je škodlivý pro klima a neudržitelný, že je možné od něj upustit a místo něj pěstovat více obilí pro lidskou spotřebu, tomu dá Jung doučování v oblastech oběhového hospodářství a fotosyntézy. Stejně jako všichni zemědělci má mnoho zkušeností s hospodařením s přírodou. Na jeho farmě o rozloze 32 hektarů se nachází 15 červeně zbarvených krav a jejich potomků, tedy „celkem asi 50 kusů skotu“, jak říká.

Osmapadesátiletý Jung vysvětluje, že dobře koordinované střídání plodin je důležitým základním kamenem pro vysoce výnosné hospodaření na orné půdě. Už jen z tohoto důvodu nelze pěstovat výhradně rostliny, které slouží lidské výživě. Proč? Střídání plodin vyžaduje chronologický sled různých plodin na stejné půdě.

Například pšenici se nemůže dařit na stejném poli v každém roce, jinak by se půda vyčerpala. Pro dosažení dobré kvality půdy je třeba pěstovat také plodiny, jako je ječmen, kukuřice, oves, fazole a jetel, které po sklizni slouží jako krmivo.

„Čím zdravější je střídání plodin, tím více se vyprodukuje krmiva pro zvířata,“ uvádí Jung. V žádném případě tedy nejde o to, že by zvířata brala lidem potravu, jak se dnes někdy tvrdí.

Neúroda se stává krmivem pro zvířata

I když počasí nepřeje – jak jsme mohli vidět letos v létě v Německu v důsledku silných dešťů – lze vyprodukovat více krmiva, vysvětluje dále Jung. „Letos se část sklizeného obilí nehodí ani na pečení. Kvalita části pšenice je příliš špatná, takže ji nelze použít jako pšenici na chleba.“ Krmí se jí také zvířata – jedná se o přirozený koloběh.

„Ze tří čtvrtin plodin pěstovaných na orné půdě se nejméně polovina produkuje jako krmivo pro zvířata. S tím se nic jiného dělat nedá!“ pokračuje farmář. „Takže pokud chceme nakrmit lidi, potřebujeme zvířata. Jinak bychom plýtvali spoustou potravin, které se vyprodukují normálním zemědělstvím. Nic takového jako veganské nebo vegetariánské zemědělství neexistuje.“

Navíc by se podle něj nemělo zapomínat na to, že organické hnojivo získané od zvířat se zase rozmetá na pole, aby se zajistil lepší růst rostlin. „Živočišná a rostlinná produkce jsou tedy na sobě vzájemně závislé,“ říká Jung.

Žádná zvýšená produkce oxidu uhličitého

Tvrzení, že krávy vypouštějí více oxidu uhličitého, je podle něj také jednoduše chybné.

„Rostliny, které jsme my zemědělci vypěstovali, vázaly oxid uhličitý ze vzduchu a přeměnily ho na biomasu. Když lidé a zvířata rostliny sní, tyto oxidy uhlíku se opět uvolňují, a to ve formě zplodin a dýchání. Zvířata nemohou uvolnit více oxidu uhličitého, než je obsaženo v krmných rostlinách,“ říká Jung o „zásadní chybě v myšlení“ v debatě, v níž jsou krávy z ideologických důvodů označovány za „zabijáky klimatu“.

„Mikroskopický“ přínos z hlediska klimatické politiky

Ačkoli se Svobodní zemědělci zavázali k energetické transformaci a úsporám fosilních paliv nebo jejich nahrazení obnovitelnými zdroji energie, přínos, který může zemědělství k „ochraně klimatu“ poskytnout, je podle profesní organizace „mikroskopický“. Jak tomu rozumět?

„Abychom nakrmili jednoho člověka na rok, potřebujeme ekvivalent 50 litrů nafty, to je jen jedna nádrž,“ vysvětluje Jung. Mnohem účinnější by bylo zastavit plýtvání energií v jiných oblastech života, například v dopravě.

Z tohoto důvodu se Svobodní zemědělci také odmítají účastnit „vypočítavých her o srovnávací klimatické bilanci“ plodin nebo způsobů pěstování.

Jung navíc upozorňuje: „Místo opatření proti chovu krav by se dalo zakázat také mnoho psů a koček, kteří také konzumují maso. Zejména kravský bachor je u majitelů psů nesmírně oblíbený jako velmi zdravá potrava pro domácí mazlíčky.“ Kam však mají takové myšlenkové hry vést?

„Myslím, že celá diskuse o kravském mléce a údajně škodlivých kravách je naprosto šílená. Společnost se stále více vzdaluje od vlastního živobytí. Uvidíme, co z toho nakonec vyleze. Každopádně my zemědělci budeme pokračovat dál. Nenecháme se jimi rozhodit,” řekl Jung.

Školní program EU propaguje mléko a mléčné výrobky

Debata o školce, která chce v budoucnu přestat nabízet dětem kravské mléko, je pochybná i z dalších hledisek. Nejenže instituce zasahuje do důležitých otázek výchovy, které jsou v kompetenci rodičů. Působí také v rozporu s dotačním programem Evropské unie.

Německé Spolkové ministerstvo pro výživu a zemědělství (BMEL) poskytuje od školního roku 2023/24 na mléko a mléčné výrobky více než 90,1 milionu eur (přes 2 miliardy Kč,-) ročně v rámci školského programu Evropské unie, jehož cílem je zvýšit akceptaci těchto potravin.

A tak zatímco se ministerstvo snaží naučit žáky konzumovat mléko ve školách, pilotní projekt zatrhává kravské mléko dětem v mateřských školách. Jak to jde dohromady? Epoch Times požádaly německé ministerstvo zemědělství o vyjádření.

Mluvčí odpověděla: „V zásadě platí, že o stravování v zařízeních pro veřejnost, jako jsou mateřské školy, rozhodují jejich zřizovatelé samostatně. Proto se k tomu nemůžeme vyjádřit.“

Německý svaz zemědělců se k této otázce rovněž odmítl vyjádřit. Uvedl, že se k případu mateřské školy, který vyvolává diskusi na sociálních sítích, nechce vyjadřovat.