![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Vše nelze přepočítávat na peníze
URZA
Námitka, že vše nelze přepočítávat na peníze, je poměrně logickou odpovědí na snahy některých lidí ignorovat nepeněžní užitek nejrůznějších statků a uvažovat pouze jejich finanční přínos či poměr cena/výkon; naopak se však vůbec nejedná o logickou odpověď na závěry rakouské ekonomické školy, která též někdy přepočítává leccos na peníze, ale nikdy ne bez zahrnutí nepeněžního užitku a to s ohledem na veškerou subjektivitu hodnoty pro každého jedince.
Jak tedy rakouská ekonomická škola převádí statky na peníze? Inu, cena čehokoliv se rovná vyšší z následujících dvou hodnot: První je nejvyšší nabídka, kolik je za ten statek někdo ochoten dát, druhá je pak nejnižší nabídka, za kterou je daný statek jeho majitel ochoten prodat; z toho pochopitelně mimo jiné plyne, že mohou existovat (a existují) věci, jejichž cena vyjádřená v penězích je nekonečná, což jsou však pouze ty, které někdo vlastní a neprodá.
Vlastní-li tedy někdo něco, co prostě není za žádných okolností ochoten prodat, je to v danou chvíli za peníze nesměnitelné; na druhou stranu všechny ostatní věci, se kterými je někdo obchodovat ochoten, na peníze „přepočítat“ lze a to velmi smysluplně: Cena statku je nejvyšší nabídka od možných kupců, případně nejnižší nabídka, za kterou vlastník prodá (vyšší z obou hodnot). Jedná se o volnotržní cenu a je do ní zahrnuto naprosto všechno – hodnota umělecká, emocionální, památeční, charitativní, prostě vše; jak je to možné? Inu, když někdo něco prodává či kupuje, zahrnuje do ceny své znalosti, emoce, lidskost, intuici a vůbec vše, čeho je schopen; a právě z toho důvodu nedává smysl argumentovat proti volnotržní ekonomice tím, že „některé věci nelze přepočítávat na peníze“ – jednající lidé na trhu „přepočítají“ na peníze právě to a pouze to, co lze, a to tak, aby zahrnuli i všechny nefinanční aspekty.
Autor: Urza