Vilniuský summit NATO … katastrofa na obzoru?

COM/HSP

Evropě došly peníze a náboje a nechce eskalovat dodávkami vzdušných sil, které Ukrajina podle svých slov potřebuje k vítězství ve válce, píše Stephen Bryen pro Asia Times.

Jakékoliv rozhodnutí o členství v NATO je na 31 spojencích a kandidátské zemi. A tak v tomto případě, pokud jde o Ukrajinu, diskutujeme s našimi spojenci v NATO a Ukrajinou o tom, jak můžeme společně podpořit snahu Ukrajiny o euroatlantickou integraci.

Ukrajina by před vstupem do NATO musela provést reformy, aby splňovala stejné normy jako kterákoli jiná země NATO. Prezident Biden si myslí, že to Ukrajina dokáže.

Americký prezident Joe Biden stráví tři dny v Evropě na summitu NATO ve Vilniusu, který je naplánován na 11. a 12. července. Hlavním tématem bude Ukrajina a další postup.

Ukrajina prosazuje buď okamžité členství v NATO, nebo konkrétní bezpečnostní záruky ze strany NATO. Pozici Ukrajiny však podkopává neúspěch protiofenzivy proti Rusku a neúspěch jejích pokusů – prostřednictvím sabotáží, atentátů a smrtících dronů namířených na Kreml – destabilizovat vládu prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina nyní tvrdí, že potřebuje leteckou sílu NATO, aby mohla vyhrát svoji válku.

Bude velmi obtížné dosáhnout konsensu NATO o dalším postupu, bez ohledu na to, jak moc bude Washington kroutit rukama svých evropských partnerů.

Evropa je již nyní v recesi díky katastrofě v Covidu, sankcím na ruskou energetiku a obrovské míře nezaměstnanosti, která má vliv na nedávné přistěhovalce. Výsledkem toho všeho jsou sociální nepokoje v celé Evropě. Francie už zažívá vážnou vzpouru, a přestože se situace ve Francii v posledních dnech zmírnila, vrátí se zpět.

Německá vládní koalice mezitím neustále ztrácí podporu veřejnosti a AfD, německá pravicová strana, je v současnosti druhou nejpopulárnější stranou v zemi. Kanceláře Olaf Scholz a jeho koaliční partneři nevědí, co mají dělat: Možná se pokusí AfD zakázat jako poslední možnost.

Itálie také zdaleka není z této šlamastiky venku. Země má konzervativní vedení, ale sužují ji bezprecedentní vlny přistěhovalců přicházejících z Blízkého východu.

Evropě došly peníze a náboje. Nemá náladu dát Ukrajině bianko šek nebo riskovat větší válku, která by se mohla rozšířit do Evropy. Prezident Biden se bude těžko snažit vynutit si od Evropanů více.

Biden ví, že bez leteckých základen a zásobovacích center v Evropě nemůže jednostranně použít americké síly, zejména letectvo. Momentálně má Washington volnou ruku, protože americká vojenská letadla nebombardují ruské pozice na Ukrajině. Jejich bombardování by si však vynutilo silnou evropskou reakci a rozbilo by NATO.

Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj tlačí na Washington, aby získal moderní bojová letadla, a tvrdí, že letecká síla by umožnila Ukrajině zvítězit. Jedinou praktickou možností, jak s tím v příštím roce pohnout, je však operovat ze základen mimo Ukrajinu s využitím amerických a případně dalších letadel NATO.

To by určitě znamenalo válku v Evropě a v současnosti vládnoucí vlády v Evropě by buď musely říci ne, nebo by musely být odstraněny silou. Je to tedy nepravděpodobný, i když velmi nebezpečný scénář.

Washington už signalizoval, že se mu nepodařilo přesvědčit své partnery o členství Ukrajiny v NATO. Je pravděpodobné, že v zákulisí se Washington snaží vytvořit nějakou bezpečnostní záruku pro Ukrajinu, ale jakákoli smysluplná záruka je pravděpodobně příliš vzdálená.

Rusko je také neklidné po pokusu o státní převrat pod vedením Jevgenije Prigožina. Putin si přeje brzké vojenské vítězství, stejně jako ruská armáda, kterou Prigožinova obvinění velmi zatížila.

Udržení linie proti ukrajinské protiofenzivě není pro Rusy skutečným vítězstvím, protože jejich obraz doma zůstává pošramocený. Dá se proto očekávat, že když ukrajinské ztráty v následujících týdnech narostou dostatečně vysoko, ruská armáda podnikne dramatické ofenzivní kroky proti Ukrajině.

Velkou neznámou je, co ruská armáda udělá: Začne velký útok na Kyjev, Charkov nebo Oděsu? Pokud po Vilniusu Moskva uvidí Zelenského bez očekávání, že ho přijde zachránit NATO, velmi rychle využije situace.

Součástí západního základu ukrajinské ofenzívy bylo zavedení moderní techniky na bojiště, kterou reprezentuje zejména příchod tanku Leopard. Naneštěstí pro NATO, tanky Leopard Ukrajinu nezachránily.

Dosud bylo na bojišti vyřazeno 16 až 20 Leopardů spolu s řadou dalších obrněných vozidel dodávaných NATO včetně bojových vozidel pěchoty, jako je americký Bradley, a odminovacích systémů, jako je finský Leopard 2R HMBV a německý Wisent 1.

Leopard a americký hlavní bojový tank Abrams tvoří pancéřovou kostru pozemní obrany NATO.

USA a jejich spojenci sice disponují vynikající leteckou silou, ale jejich protivzdušná obrana je řídká a nedostatečná v porovnání s tím, co může nabídnout Rusko. To znamená, že pozemní obrana musí kromě dělostřelectva čelit i ruským útočným vrtulníkům vyzbrojeným raketami, smrtícími drony a minami odpalovanými ze vzduchu.

Neúspěch Leopardu na Ukrajině představuje pro NATO obrovskou výzvu a signalizuje, že současná strategie NATO „tripwire“ nemusí fungovat.

Podle paradigmatu „tripwire“ jde o to, že počáteční ruský útok (s největší pravděpodobností v pobaltských státech, protože ruské síly jsou velmi blízko Estonska a Lotyšska) lze zadržet na několik dní, než USA vyšlou do Evropy těžké síly. Pokud je však trojitý drát iluzorní, pak je NATO v případě útoku vystaveno rychlému ruskému postupu v Evropě.

V konečném důsledku je třeba přehodnotit strategii NATO, případně je třeba, aby Evropané a Rusové vypracovali vzájemně přijatelnou bezpečnostní dohodu. Právě takové uspořádání navrhlo Rusko NATO v prosinci 2021. Bylo odmítnuto bez diskuse.

Nyní je muniční skříň prázdná, dokonce i ve Spojených státech. Rusové se učí, jak čelit pokročilým západním systémům, což je negativní vývoj pro bezpečnost NATO. Nemůže být horší čas riskovat bezpečnost Evropy na základě schopnosti zastavit ruský útok.

Pro britské politiky může být snadné křičet, že chtějí, aby NATO bojovalo na Ukrajině, ale ne Londýn je pravděpodobně prvním cílem ruských raket. Trhliny v alianci se objevují rychleji, než se předpokládalo, a slabé evropské vlády mají problémy.

Bude zajímavé sledovat, jak dopadne Vilnius. Určitě to bude propagandistická show, ale je velká šance, že Vilnius bude propadák.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Včelka 1000,- Kč, Alexandra Wernerová 1200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Kvasnička 1000,- Kč, Táňa Shcherban 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 109,34 Kč

Vybráno 35.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• V Německu žije cca pět a půl miliónu muslimů s úzkými vazbami na Turecko, kteří se postupně radikalizují, organizují a cvičí v guerillovém boji. Co nám hrozí? - 12.3.2025
• Do posledního Ukrajince. Západ zešílel, chce ruský majetek - 12.3.2025
• Nový strategický obchodní plán pošty. Zhoršovat své služby - 12.3.2025

(8 votes, average: 4,75 out of 5)

Loading...