![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Večer u České televize
EVA HRINDOVÁ
Ano, dívala jsem se na zprávy na ČT. Je to zážitek, který nemusí každý zvládnout. Myslím, že by zfanatizovali i docela umírněného člověka. To, co předvádí ohledně koronaviru už s informováním nemá nic společného. Minimum faktů, které by mohly člověku pomoci se zorientovat, jen strašení a manipulace.
Nejsou nikým v tomto duchu řízeni, jsou prostě jen hloupí a neprofesionální. Česká televize ohrožuje společnost a kdo to nevidí, nerozumí tomu, jak má vypadat informace.
Pak jsem se dívala na Českého lva. Byl to můj oblíbený pořad, protože miluju filmy. V minulosti jsem většinu oceňovaných filmů viděla a všechny jsem znala. Dnes mnoho filmů ani neznám, většinu jsem neviděla a co je horší – ani nemám chuť je vidět. Obávám se, že v tom nejsem sama. Nebetyčně drahé projekty (placené většinou z veřejných peněz – ze státního fondu kinematografie, z České televize) tak zajímají jen nemnoho lidí, jejich návštěvnost v kinech je mizivá. Když už na nějaký český film chodí lidé, je to většinou nějaká plytká komedie, obsazená oblíbenými herci.
Z filmařů a herců se stala taková uzavřená skupina, která si žije ve svém světě, mají svá pravidla a jsou oblouzeni iluzí, jak jsou slavní a důležití. Popularitu si získávají na seriálech, kterými pohrdají a jejich „skutečné“ umění nikoho nezajímá. Kde jsou ty časy, kdy na opravdu hluboké a krásné filmy lidi proudili do kina v davech…
Celý večer jsem zvládla jen díky hudbě Tatabojs, kterou miluju. Moderátor byl přiměřeně vtipný a držel večer na slušné úrovni. Dokonce ani nezaznělo moc politických apelů, což byla jediná dobrá zpráva večera. Ale věřte – na Nabarvené ptáče se fakt nepodívám. Předraženou snobárnu fakt vidět nemusím…
Bylo by fajn, kdyby celá ta pražská kohorta, která obklopuje Českou televizi, byla rozprášena (tím, že se omezí penězovod z ČT). Aby zase umělci a novináři byli přinuceni vnímat realitu. Požírají sami sebe a nejvíce škodí právě sami sobě.