Tuplem zamrzlý konflikt

Tenkrát jsme to hodnotili tak, že Rusku vyhovuje zamrzlý konflikt. Že cílem není obsadit Ukrajinu a pak se o ní starat a sypat tam peníze jak do oligarchické černé díry. Pro Putina je lepší, když je na Ukrajině poloviční válka, díky čemuž dosáhl odkladu jejích ambicí vstupu do NATO i EU. Dosáhl toho, že Ukrajina musí krmit armádu místo pozvedání průmyslu. Zamrzlý konflikt tehdejší ruskou situaci docela dobře řešil.

Od té doby se tam osm let tak trochu střílelo, tak trochu umírali civilisté i vojáci, Rusko tak trochu pomáhalo Opolčencům, NATO tak trochu pomáhalo Ukrajině, nalilo se tam hodně moc betonu do opevnění, nedodržovaly se dohody z Minsku, vyhrožovalo se zastavením plynu, atd, atd. Nebylo to vyřešené, naopak to bylo jako podebraná hnisající rána, ale po dlouhých osm let se Rusko mohlo připravovat na dnešní situaci a Ukrajina nebyla v NATO. Po dlouhých osm let se nepředpokládalo žádné řešení na bojišti, Ukrajina si nedodržováním Minských dohod sama udržovala rozšklebenou ránu.

Není to teď vlastně podobné? Už delší dobu tady spekulujeme nad prostým faktem, že nevidíme žádný blickríg. Žádné velkolepé operace. Tedy… kromě jihu, tam Rusové během několika dní dosáhli Mariupolu, odřízli Ukrajinu od Azovského moře a pak už jen čistili rajón. Od začátku všichni analytici ukazovali v mapkách šipky, kterak bude Donbas odříznut od severu i jihu ve velké obkličovací operaci, ale ve skutečnosti se žádná velká operace nekoná a pokud se Rusové snaží obklíčit ukrajinské jednotky, tak to dělají pomocí lokálních akciček, které na celkové mapě vlastně skoro nejsou vidět. Ruská propaganda nám musí naservírovat výrazně zvětšené mapy, abychom tam ty postupy od jedné Zlámané Lhoty ke druhé vůbec viděli. Tím neříkám, že nepostupují a neobkličují.

Zároveň je možné ze spousty detailů usoudit, že Rusové bojují na půl plynu. Postupně tuto domněnku sdílejí i různí západní analytici. Běžně se můžete dočíst v majnstrýmu, že se Rusové chystají na dlouhou válku. Minulý týden dávala Marie Divišová zajímavý obrázek o koncentraci ruských mobilů na Ukrajině. Podle nich se v podstatě výrazněji bojuje u Kramatorsku (Izjumu) a u Nikolajeva. Všude jinde je to jen obrana. Pokud Ukrajinci „vyhnali“ ruské vojáky od Charkova, tak s tím skutečně neměli moc práce, protože tam moc ruských vojáků ani není. Rusové prostě ustoupili, zničili za sebou mosty a zarovnalifrontu s vědomím, že je úplně jedno, jestli jsou od Charkova dvacet nebo padesát kilometrů.

Co když Putin žádné řešení na bojišti vlastně ani nečeká? Malý zamrzlý konflikt už nestačil, Ukrajina se už cítila dost silná na ofenzívu, Zelenský oznámil, že chtějí dosáhnout jaderného statusu, armáda byla vyzbrojená po zuby, hrozilo, že opolčenecké jednotky už situaci neudrží. A tak, podle vzoru – EU selhává, řešením je více EU, udělal i Putin podobné rozhodnutí. Malý zamrzlý konflikt nestačí, uděláme mnohem větší zamrzlý konflikt. Samozřejmě takový, aby se to dalo prodat jako vítězství. Chersonskou oblast už mají, předmostí za Dněprem už mají, Pozemní koridor na Krym už mají a chybí „osvobodit“ pár kousků doněcké a luhanské oblasti. V příznivé situaci by se to mohlo podařit až k tomu Podněstří. A i kdyby ne, už to vlastně ničemu nevadí.

Zkrátka – pokud tady tvrdíme, že Rusko bojuje na půl plynu a máme spoustu dobrých důvodů si to myslet, tak musíme říci i to druhé – Rusko v takovém případě počítá s tím, že tento konflikt se nerozhodne na bitevním poli. Pokud je válka pokračováním politiky jinými prostředky, tak v tomto případě bude politika pokračováním války jinými prostředky. Zamrzlý konflikt byl zvětšen na novou úroveň, ale o Ukrajině se nerozhodne silou zbraní, ale silou ekonomik, tichou válkou důkazů o biologických laboratořích, tichým jednáním o bývalých kanadských generálech a britských zajatcích, rozhovory o dodávkách plynu, protože když je po zimě, tak je před zimou… prostě takovým trochu Mnichovem – o Ukrajině bez Ukrajiny.

A aby na tyto věci byl čas, máme tu mnohem větší zamrzlý konflikt než předtím. Ještě ten Kramatorsk a Slavjansk a už to vlastně bude.

Tomu by odpovídalo to postupné uzavírání dodávek plynu i dalších surovin do Evropy. Postupné – naše ééélity mají šanci to ještě pochopit. Zároveň je třeba budit zdání práva a dodržování smluv pro nové ropné a plynové zákazníky v Asii. Rozhodnutí prostě nebude na bojišti, ale až v zimě. Až budou ceny plynu neskutečně vysoké, až bude benzín na příděl, až se Němci budou rozhodovat, jestli mají zachraňovat domácnosti nebo průmysl, pak bude EU mnohem vstřícnější.

Zároveň si prosím povšimněte, že sice můžeme polemizovat, jestli Rusko válčí naplno nebo na leháro, ale Ukrajina rozhodně válčí naplno. Tak moc naplno, že je tamní ekonomika totálně v háji a Ukrajina potřebuje mnoho miliard dolarů měsíčně, aby vůbec udržela v chodu nějaký život i mimo frontu. Světová banka (=USA) prý platí ukrajinské státní zaměstnance, protože Ukrajina už na to nemá. Američanům možná nedojdou peníze ani zbraně, ale dříve nebo později jim dojde trpělivost. Svým způsobem je to nový level amerických intervencí. Amerika vůbec neválčí, ale denně je to stojí víc, než je stála denní zábava v Afghanistánu. Zásobují zbraněmi nejen Ukrajinu, ale i černý trh a v korupci si Zelenský zřejmě nezadá s Gháním. Ukrajina žádá miliardy měsíčně na důchody a sociální programy, o válčení ani nemluvě… A Rusové stále pomalu postupují. Vyhnat je, to by byla úplně jiná liga.

A dodávejte to všechno přes Atlantik na obrovsky dlouhých logistických trasách. Rusové to mají vlakem kousek. A Čínu za zády… Přičtěte si k tomu velkou polskou chuť na Lvov a celou Volyň… vlastně bohatě stačí to, co se děje a Putin už nemusí nic víc.