Trumpova válka s Íránem ukončuje Si Ťin-pchingův ‚čínský sen‘

Americké a izraelské údery výrazně oslabily schopnost Íránu vést válku.

Možná ještě důležitější ale je, že tyto údery ukončují Si Ťin-pchingův oblíbený „čínský sen“ o národní obrodě a dominanci. V Pekingu dnes téměř všichni vědí, že se čínský vůdce ve věci dlouhodobého směru vývoje Spojených států mýlil.

Si Ťin-pching byl přesvědčen o tom, že světu bude po zbytek tohoto století dominovat Čína, a neváhal to říci nahlas. Vladimiru Putinovi čínský vůdce při jejich 40. setkání v Moskvě v březnu 2023 řekl: „Blíží se změna, jaká tu nebyla už 100 let. A my na této změně pracujeme společně.“

Tento názor souzněl i se Si Ťin-pchingovou oblíbenou větou: „Východ vzkvétá a Západ upadá.“

Mnoho lidí z politických kruhů ve Washingtonu a New Yorku v této věci se Si Ťin-pchingem v podstatě souhlasilo a narativ o řízeném úpadku Ameriky přijalo.

Nikoliv však prezident Donald Trump. Pomocí velmi působivé vojenské operace 3. ledna 2026 USA zadržely venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a nyní se chystají svrhnout íránskou teokracii.

Tyto americké vojenské akce účinně ukončují čínský vliv, a to jak v přímo dotčených zemích, tak i jinde – částečně proto, že Si Ťin-pching nebyl schopen tyto americké vojenské akce zastavit. Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa rovněž vedly k přehodnocení americké moci Pekingem.

Hongkongský deník South China Morning Post, který často odráží postoje Pekingu, uvedl, že likvidace íránského vedení v prvních okamžicích války „zdůrazňuje převahu americké vojenské moci a je v rozporu s názorem rozšířeným v Číně, že moc Spojených států slábne.“

Čínští analytici nyní přehodnocují své názory. Například čínský politolog a poradce čínské vlády Čeng Jung-nien v rozhovoru zveřejněném na webu čínského Ústavu mezinárodních vztahů (Institute of International Affairs) řekl: „Navzdory četným problémům v politické a sociální sféře nesmíme schopnosti Ameriky v žádném případě podceňovat.“

Čínským státem a Komunistickou stranou Číny ovládaná média zintenzivnila své útoky proti USA na začátku globální recese v roce 2008.

Čínská média svoji propagandu v poslední době dost přitvrdila a vykreslovala Spojené státy jako zemi na pokraji krachu. Například loni se v čínských sociálních médiích stal populární virální mem „kill line„ ukazující, že Američané jsou uvěznění v nezvratné sestupné spirále. Mediální obraz trápících se Američanů byl možná obrannou reakcí na všudypřítomnou úzkost a pesimismus v čínské společnosti, ale v každém případě odrážel Si Ťin-pchingův světový názor.

Trumpovy údery ve Venezuele a Íránu se časově sešly se zprávami o chaosu v Pekingu. Zmatek je nejviditelnější v Čínské lidové osvobozenecké armádě, která se prostřednictvím své Ústřední vojenské komise zodpovídá přímo Komunistické straně Číny, nikoliv ústřední vládě.

Pekingem nyní kolují zvěsti o absenci mnoha armádních důstojníků na právě skončených „dvou zasedáních“ – zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců a Čínského lidového politického poradního shromáždění.

Charles Burton z think tanku Sinopsis Gatestonu řekl: „Ohromující ukázka moderní výzbroje americké armády a bezchybná operační koordinace pod vedením vrchního velitele prezidenta Trumpa je v ostrém kontrastu s vnitřními nepokoji sužujícími Si Ťin-pchingovu Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu.“ „V poslední době se obětí čistek stalo více než sto vysokých armádních důstojníků a jejich absence byla na velkých shromážděních v Pekingu tento měsíc nápadná.“

Pozornost však nepřitáhla jen jejich nepřítomnost. Bývalý kanadský diplomat v Pekingu a autor knihy The Beaver and the Dragon: How China Out-Maneuvered Canada’s Diplomacy, Security, and Sovereignty (Bobr a drak: Jak Čína přelstila kanadskou diplomacii, bezpečnost a suverenitu) dále řekl: „Si Ťin-pchingův projev k armádě, v němž naléhavě žádal o neochvějné dodržování ‚závazků k předsedovi Ústřední vojenské komise‘ – čímž v podstatě požadoval loajalitu k němu samotnému – vyzařoval nezaměnitelnou atmosféru naléhavosti a zoufalství.“

Si Ťin-pching odvolává generály již více než deset let, ale přesto se mu stále nepodařilo vytvořit jemu loajální důstojnický sbor.

Ústřední vojenská komise má po Si Ťin-pchingových čistkách jen dva členy z původních sedmi. Jsou jimi sám Si a politický komisař generál Čang Šeng-min. Stručně řečeno, v komisi nezůstali žádní operační důstojníci a tím byla fakticky přerušena velitelská struktura. V čele armády nezůstali žádní skuteční bojovníci.

Si Ťin-pchingovy neustálé čistky a vyšetřování v tuto chvíli čínské armádě znemožňují zahájit velké vojenské operace, jako například invazi na Tchaj-wan.

„Si Ťin-pchingovy grandiózní vize o nadvládě Číny, která zastíní dominanci USA,“ říká Burton, „nyní vypadají ještě prázdněji.“

Gordon G. Chang je autor knihy Plan Red: China’s Project to Destroy America (Rudý plán: Čínský projekt, jak zničit Ameriku) a významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.