7.4.2025
Redakce
0
Kategorie: Ze světa

Trump uskutečňuje to, co měl v plánu už Obama

Sdílejte článek:

PAVEL ŠIK

Trump uskutečňuje to, co měl už Obama v plánu, ale po zvolení neudělal aneb ještě jednou americká cla z amerického pohledu a trocha spekulace na cestě do hlavy amerického ministra financí Bessenta…

Včera jsem se už ke clům vyjadřoval, nicméně poté jsem viděl pár posměšných komentářů o tom, jak americká burza padá od takových expertů jako Zdechovský, Ludwig nebo Dvořák a proto to Trumpova administrativa dělá špatně. Tak tady napíšu pár ekonomických úvah, proč to není náhoda, nýbrž záměr.

Cla jsou podle mého pouze začátek nebo jakýsi start celkového plánovaného přerodu americké ekonomiky. Je dobré vědět, že v roce 2025 musí federální vláda dle zdrojů refinancovat až 25,2 % celkového amerického dluhu v gigantické výši ca 36,5 bilionu dolarů tj. nějakých ca 9 biliónů a drobné. V případě, že dluhopisy USA zlevní o 1 bazický bod, federální vláda by ušetřila přibližně 1 miliardu dolarů ročně. Pokles o 0,5 % by tedy během deseti let ušetřil ca 500 miliard dolarů.

Jak docílíte snížení úroků na dluhopisech? Potřebujete, aby se do dluhopisů přelila likvidita, tj. zvýšila se poptávka. Odkud se ty peníze do dluhopisů mohou přelít? Z akciového trhu. Jenže jak dostanete investory z akciových trhů na dluhopisový trh? Vyděsíte trhy třeba cly, znejistíte investory tím, že hodnota akcií může klesnout (a klesne) a ti pak budou více poptávat jistější dluhopisy pro zachování hodnoty jejich peněz, čímž můžete docílit snížení úroku. Tak sice snížíte náklady na refinancování dluhu, ale jdete proti celé Wall Street a proto tolik křiku.

Ale to není vše. Spojené státy jsou nyní rozjetý Titanik, který svým rostoucím dluhem míří na ledovec a všichni to ví, všichni o tom mluví, ale doposud nikdo kormidlem ani o kousek nepohnul. Jak jsem psal včera, cílem Bessenta je snížení rozpočtového schodku na 3 procenta ročně. Je dobré si připomenout, že za vlády Bidena se výdaje na placení dluhu staly největší položkou celkových výdajů federální vlády USA. Federální vláda v průměru vydává ca 1,9 biliónu dolarů více, než přijímá na daních, což je ca 6,2 procenta. Bessent tedy chce snížit rozpočtový schodek na polovic.

Proto paralelně nastoupil Musk s jeho DOGE a škrtá, kde se dá. Škrtá nejen uvnitř USA, ale škrtá i veškeré náklady spojené s dosavadní masivní propagandou Spojených států po celém světě a náklady spojené s tzv. vývozem demokracie. Takže americká administrativa nejde pouze proti celé Wall Street, ale i proti všem přisátým tlampačům pravdy a lásky na celém světě, kteří si zvykly na pravidelné příjmy z nepřehledné pavučiny amerických agentur.

Jak víme, Trumpova administrativa chce snížit výdaje na armádu a i když to zapadlo jako jedna ze zpráv, nový americký ministr obrany Pete Hegseth zmínil, že cílem je snížit výdaje na obranu o osm procent každý rok po dobu příštích pěti let. Takže Trumpova administrativa nejde jen proti Wall Street, prodavačům demokracie, pravdy a lásky, ale i proti Pentagonu a zbrojařům.

To jsou výdaje a mohl bych uvést další, ale pojďme k příjmům.

Co se týká cel, doposud příjmy federální vlády z cel a poplatků tvořily ca 80 miliard dolarů ročně. Trump sice mluvil něco o tom, že by cla mohla nahradit příjmy rozpočtu v takové míře, že nahradí úplně příjmy z daní fyzických osob a ty by se poté mohly zrušit, ale pragmaticky se pohybujeme u odhadů ve výši 450–700 miliard USD ročně, optimisti mluví o biliónu. Je to ovšem určitě několikanásobek dosavadních příjmů. Jenže tím se řady křičících odpůrců dále rozšiřují, v řadě už stojí Wall Street, prodavači demokracie pravdy a lásky, Pentagon a zbrojaři a nově se přidávají všichni zahraniční výrobci a američtí importéři.

Největší položka příjmů americké federální vlády jsou daně fyzických osob, které tvoří ca polovinu příjmů. Další v pořadí jsou daně přímo se zaměstnaností spojené tzv Payroll Taxes (soc zabezpečení atd.) ve výši ca 33 procent. Trumpova administrativa by si mohla jako český Fiala vymyslet nějakou novou daň nebo zvýšení těch stávajících daní, oni to ale chtějí udělat jinak, i když jsou do velkého rizika.

I když je Trumpovi a Bessentovi podle mého jasné, že cla mohou způsobit inflaci, zvýšit výdaje domácností a tím snížit příjmy Američanů, jejich cílem je dostat pracovní místa (a především dobře placená místa ve výrobě) zpět do USA, což by přineslo nejen spokojené voliče, ale i vyšší výběr daní do federální pokladny.

Zároveň podle mého mimo mediální pozornost pracují asi nějací obchodní ambasadoři Trumpovo administrativy, kteří dost aktivně jednají s výrobci, což by mě docela zajímalo. Protože dle různých oznámení na tiskových konferencích a oficiálních prohlášeních Bílého domu od března do začátku dubna 2025 bylo oznámeno, že různé firmy plánují investice v USA v celkové hodnotě ca 2 biliónů dolarů a vytvoření ca 180 tisíc nových pracovních míst (mj. Taiwan Semiconductor Manufacturing Company, Apple, CMA CGM, Johnson and Johnson, Siemens, ABB atd.) Také výrobci aut jako Stellantis, Honda, Hundai, WV atd. oznámili přemístění výroby z Kanady a Mexika do USA.

Cla tedy nejsou konečným cílem, ale jakýmsi startovacím výstřelem k naprostému přebudování nejen americké, ale i světové ekonomiky. Rizika jsou ale obrovská, protože Trump mění celé status quo.

Továrny se nevrátí během týdne, to je Trumpovo administrativě jasné a proto se v obou komorách projednává snižování daní, aby se kompenzovaly přechodné vyšší výdaje občanů.

Jak jsem již napsal, v řadě odpůrců stojí Wall Street, prodavači demokracie pravdy a lásky jak uvnitř tak vně USA, Pentagon a zbrojaři, zahraniční výrobci exportující na americký trh a američtí importéři. Jelikož jsou jeho kroky popisovány jako obchodní válka, přijdou odvetná opatření v cly postižených zemích a ty země zavedou opačná cla, takže do fronty odpůrců Trumpovy administrativy se postaví i američtí exportéři.

Na vnitřním americkém trhu budou z jeho kroků profitovat odvětví jako ocelářství, automobilový nebo textilní průmysl a ty tvoří Trumpovu politickou základnu. Naopak to může tvrdě zasáhnout odvětví jako technologie, maloobchod nebo stavebnictví, které jsou závislé na importu. Takže si můžeme rozšířit zástup křičících – Wall Street, prodavači demokracie pravdy a lásky jak uvnitř tak vně USA, Pentagon a zbrojaři, zahraniční výrobci exportující na americký trh a američtí importéři, američtí exportéři – a nově i o technologické koncerny, americké retailové obchodníky nebo stavební firmy.

Ale nejen to, pokud se Trumpovo administrativě nepodaří oživení domácího průmyslu dostatečně rychle (pokud američtí výrobci nenahradí dovážené zboží v dohledné době) mohla by vzrůst inflace a FED by musel zakročit zvýšeními sazbami, což by byl problém pro snížení nákladů na federální dluh. Proto očekávejme v nejbližší době i téma osoby ve funkci předsedy Federálního rezervního systému (FED), kterou nyní vykonává Jerome Powell. Není tajemstvím, že Trump ho dlouhodobě kritizuje a nazval ho hlupákem a nepřítelem. Již po nástupu do úřadu v lednu 2025 Trump na Truth Social napsal: „FED by měl snižovat sazby, aby usnadnil přechod ekonomiky na cla. Udělejte správnou věc.“ Pokud Powell půjde proti plánům administrativy, je možné, že se rozhoří bitva o jeho výměnu a možná i o reformy FEDu, včetně většího vlivu prezidenta na jeho vedení.

Co se týká geopolitiky, Trump signalizoval s tím spojený reset globálního uspořádání. Trumpova administrativa potřebuje levné energie, takže je nutná těsnější spolupráce s exportéry energie, k nimž samozřejmě patří kromě Saudské Arábie i třeba Rusko. Snížení cel se bude týkat zemí, které nabídnou strategické ústupky v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo průmyslové politiky. Ve fokusu je Čína, která již není nějakou chudou zemí, ale bohatým státem s obrovskou kapacitou, který zaplavuje trhy vývozem na základě své uměle levné měny. Tlak Trumpa proto může jít i tím směrem, že Čína bude muset po desetiletích konečně zhodnotit svou měnu na realistickou úroveň.

Pokud se tedy pracovní místa v klíčových státech vrátí dostatečně rychle a inflace zůstane pod kontrolou, mohou se cla jevit jako odvážný, ale účinný krok.

Pokud však dojde k prudkému nárůstu cen a tvorba pracovních míst bude zaostávat, může se tato strategie do listopadu 2026 vymstít. Je to rozvrat s obrovskými sázkami. Trump má 18 měsíců do příštích voleb a dle mého je Ukrajina naprosto vedlejší problém. Pokud se v nejbližší době nevyřeší, bude vyřazen z fokusu, o čemž svědčí i to, že ministr obrany Hegseth se nezúčastní schůzky ohledně vojenské podpory Ukrajiny v Bruselu 11. dubna. Už tím, že se Trump pustil do jednání o míru v nesmyslné válce, se do něj pustil dav šílených aktivistů a evropských politiků, co si kariéru založili na fandění jedné straně. A teď si představme, co se stane, až téma opustí.

Takže si shrneme frontu jeho odpůrců – Wall Street, prodavači demokracie pravdy a lásky jak uvnitř tak vně USA, Pentagon a zbrojaři, zahraniční výrobci exportující na americký trh a američtí importéři, američtí exportéři, technologické koncerny, američtí retailoví obchodníci, americké stavební firmy, Čína a celá Asie, Mexiko, Kanada, Jižní Amerika, dav neschopných evropských politiků s ocasem aktivistických fandů, Ukrajina a to si už do funkce přinesl veškeré woke a genderové aktivisty.. nerad bych na někoho zapomněl.

Promiňte, že je to tak dlouhé, ale chtěl jsem jen zdůraznit jaké má Trump „koule“, když se do téhle bitvy pustí. Co je na tom celém nejabsurdnější? Že tyhle reformy dělá tzv. „pravičák“, kterému by mohlo být jedno, když nějaký „redneck“ ztratil práci kvůli přesunu výroby do Mexika a který by mohl popíjet s burziány z Wall Street po večerech drahý bourbon.

Vlastně to měli dělat demokrati. A ne že to třeba Obama neměl v plánu i když aktuálně s Harrisovou kritizuje „kroky v oblasti imigrace, cel či zastrašování zpravodajských médií.“

Přikládám přeložené video s tím, co Obama povídal a sliboval, než se stal prezidentem. Odmítal dohody o volném obchodu, označoval je za „obrovský problém“, který „zavírá továrny“ a „devastuje celá americká města“. Po získání úřadu ale rychle změnil svůj postoj i rétoriku a prosazoval třeba Trans-pacifické partnerství výhodné pro velké koncerny.

Trump vlastně uskutečňuje přesně to, za co demokraté Obamu v roce 2008 oslavovali a na co se potom vykašlal.

 

fb

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)