![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Svět už nikdy nebude stejný. Trumpův telefonát s Putinem nadobro změnil vztahy USA a Evropy
LIBOR NOVÁK
Spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou vstupuje do nové éry, která bude formována zásadními geopolitickými změnami. Ve středu se odehrály dvě události, které podle CNN naznačují, že transatlantická spolupráce již nikdy nebude jako dřív.
Donald Trump vedl telefonický rozhovor s Vladimirem Putinem, při němž se ruský vůdce vrátil na světovou scénu, a oba lídři se dohodli na vzájemných návštěvách i na nových jednáních o ukončení války na Ukrajině. Zároveň americký ministr obrany Pete Hegseth v Bruselu ostře apeloval na evropské spojence, aby převzali odpovědnost za vlastní bezpečnost a zvýšili výdaje na obranu.
Tyto kroky reflektují Trumpovu doktrínu „Amerika na prvním místě“, která vnímá mezinárodní vztahy jako ekonomickou bilanci spíše než tradiční spojenectví. Tento přístup také zdůrazňuje jeho nezávislost na zahraničněpolitickém establishmentu, který podle něj bránil jeho plánům během prvního funkčního období. Přestože Hegseth zopakoval závazek USA vůči NATO, je zřejmé, že americký přístup k Evropě se zásadně proměnil.
Spojené státy sehrály klíčovou roli ve dvou světových válkách i ve studené válce, kdy zajišťovaly bezpečnost Evropy proti sovětskému bloku. Nyní se však Washington stále častěji ptá, proč by měl být nadále hlavním garantem evropské bezpečnosti. Trump během kampaně prohlásil, že by mohl odmítnout vojensky chránit členské státy NATO, pokud nebudou dostatečně investovat do vlastní obrany. Nynější události ukazují, že tato rétorika není jen předvolební výhrůžkou, ale konkrétní strategií.
Hegseth na setkání s evropskými spojenci jasně formuloval požadavek, aby členské země NATO zvýšily své výdaje na obranu na 5 % HDP. Připomněl, že Spojené státy už nebudou tolerovat „nerovnovážný vztah, který podporuje závislost“ Evropy na americké vojenské síle. Tento přístup zasáhne zejména státy, které dlouhodobě upřednostňují sociální výdaje před vojenskými investicemi. Generální tajemník NATO Mark Rutte už v lednu varoval, že pokud Evropa nebude investovat do obrany, měla by se připravit na důsledky.
Americký posun v zahraniční politice nespočívá jen v požadavcích na vyšší výdaje evropských států. Trump systematicky oslabuje multilateralismus a preferuje bilaterální dohody s mocnými hráči, jako jsou Rusko a Čína. Tento přístup se projevil i v jeho postoji k válce na Ukrajině.
Trump po telefonátu s Putinem oznámil, že mírová jednání o Ukrajině začnou „okamžitě“. Největší obavy vzbuzuje skutečnost, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebyl součástí těchto rozhovorů. Ačkoli Trump Zelenského později kontaktoval, je zřejmé, že americký prezident zvažuje řešení, která by mohla vyhovovat především Rusku.
Hegseth mezitím nastínil jasné podmínky USA pro jakoukoli mírovou dohodu: Ukrajina nemůže očekávat návrat ke svým hranicím z roku 2014, nemůže se stát členem NATO a Spojené státy neposkytnou žádné vojenské záruky pro budoucí bezpečnostní uspořádání. Jakékoli mírové síly v oblasti by měly být evropské nebo z jiných zemí, ale nespadaly by pod článek 5 NATO, což znamená, že by USA nezasahovaly v případě konfliktu s Ruskem.
Tento přístup může mít pro Evropu zásadní důsledky. Francie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko, Evropská unie a Velká Británie vydaly společné prohlášení, v němž varovaly, že „Ukrajina a Evropa musí být součástí jakýchkoli jednání“. Evropské vlády nyní čelí tvrdé realitě – americká podpora je nejistá a Evropa musí rychle přehodnotit svou strategii.
Někteří evropští politici přirovnávají Trumpův přístup k politice appeasementu před druhou světovou válkou. Bývalý švédský premiér Carl Bildt varoval, že dohoda mezi Trumpem a Putinem připomíná Mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy západní mocnosti obětovaly Československo ve snaze zabránit válce s Hitlerem. Podle Bildta se Trump a Putin snaží dohodnout „nad hlavami“ Ukrajiny a Evropy, což vyvolává obavy o budoucí stabilitu kontinentu.
Trumpova motivace je však odlišná od tradiční geopolitiky. Jeho cílem není vytvořit stabilní bezpečnostní architekturu, ale minimalizovat americkou angažovanost a přesměrovat zdroje jinam, zejména k soupeření s Čínou. Tím se zásadně mění role Spojených států v globální politice – místo garanta stability se stávají pragmatickým aktérem, který preferuje individuální dohody před širokými aliančními závazky.
Největší otázkou nyní je, jak Evropa zareaguje. Trumpova administrativa signalizovala, že pokud Evropa nechce přijmout větší odpovědnost za svou bezpečnost, bude muset akceptovat nové geopolitické uspořádání, kde USA již nebudou hrát klíčovou roli.
Scénář, který se rýsuje, připomíná situaci po druhé světové válce – ale tentokrát v opačném gardu. Místo rozdělení Německa by mohlo dojít k rozdělení Ukrajiny na západní část, která se připojí k Evropské unii, a východní část, která zůstane pod ruskou kontrolou. Spojené státy v tomto uspořádání nebudou hrát roli vojenského garanta, což znamená, že evropské státy budou muset hledat nové bezpečnostní mechanismy.
Americká podpora Ukrajině už není samozřejmostí a její budoucnost nyní závisí na evropské jednotě a schopnosti čelit ruskému tlaku. Evropští lídři si musí odpovědět na klíčovou otázku: jsou připraveni investovat do vlastní obrany a zaujmout aktivnější roli, nebo se smíří s realitou, kde o jejich osudu rozhodují jiní?
EUROZPRAVY.CZ
- Projev J. D. Vance v Mnichově: Šok pro europapaláše - 14.2.2025
- Současná totalita skrytá za pláštíkem demokracie s hrdým názvem Liberální progresivismus - 14.2.2025
- Trumpův ministr obrany v Bruselu prohlásil, že návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a členství země v NATO je nereálné - 14.2.2025
Ten človíček se zbláznil:
🇩🇪 Německý kancléř Scholz vyzývá parlament, aby vyhlásil výjimečný stav kvůli „událostem posledních 24 hodin a prohlášením vlády USA“ ohledně Ukrajiny.
@BRICSNews
Otázkou není, jak Evropa zareaguje. Evropa nikoho nezajímá. Bývalý ruský prezident a předseda vlády Dmitrij Medveděv ocenil rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem o mírových jednáních. Řekl přitom, že Evropa nikoho nezajímá, její čas skončil a je jen slabá a ošklivá „stará panna“. Zůstala na ocet – a je to jen její vlastní vina: oslabila a zošklivěla se sama. Jediný, kdo o ni stojí, jsou snědí chirurgové – dokud nevysosají všechny dávky.
Západní část tj. banderovci rád Putin nechá připojit k EU a bude mít klid. V podstatě o to šlo. A my blbci budeme mít zase problémy.
„Bývalý švédský premiér Carl Bildt varoval, že dohoda mezi Trumpem a Putinem připomíná Mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy západní mocnosti obětovaly Československo ve snaze zabránit válce s Hitlerem.“
Jo? A co jste pro Československo udělali vy, Švéďáci, abyste se ho zastali? Nic, nehnuli jste brvou, že? Tak držte pec i teď.
Trump může elegantně ukončit válku na Ukrajině:
Stačí zavřít penězovod z USA! Pak se ovšem hospodářství a armáda UA zhroutí. Ukrajina by padla do 2-3 měsíců.Teď jde o to, zda Rusko přistoupí na nějaké pro něj rozumné řešení.
Zájmy Ameriky jsou totiž na Blízkém východě a Izraeli!
No to je právě to, o čem ti dva velcí hráči jednají, ten bargain. Ukrajina se samozřejmě zhroutí a Putin si vezme, co chce. Teď jde o to, kolik z toho dostane Trump, však už se hlásil, že USA chce své peníze zpět, a chce je ve vzácných nerostech. Sranda ovšem je, že Ukrajina je nevlastní, vlastní je oligarchové – a Black Rock (mimo těch, které už drží Rusko). Myslím, že Trump lohne Black Rock s rozkoší.
America first! Prvni osoba – Ja! Trump uz nechce byt chuvou Evropy, a proc by mel byt?
Největší obavy vzbuzuje skutečnost, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebyl součástí těchto rozhovorů.
u KOHO se vzbuzují největší obavy ? pisálku banderovskej
A zase jsme zůstali jako kůl v plotě. Nemluví s námi Rusové ani Američané a ten upocený a prolhaný blb z Brna bude akorát jezdit do Bruselu pro pokyny.
Krištof Dreschler
„Myslím, že Trump lohne Black Rock s rozkoší.“
Tomu nevěřte, Trump dělá prosionistickou politiku a Izrael a sionisté jeden spolek jsou. Nakonec Izrael pomohli právě Rothschildovové ustanovit. Viz třeba Balfourova deklarace. No a BlackRock je v pazourech Rothschildů a Rockefellerů.
Tady je potřeba pochopit, jak a kdo tam hraje své hry je to velmi složité a nepřehledné to zmapovat. Určitě však Trump chce z ukrajinské velmi drahé anabáze vycouvat a i neztratit tvář před světem, aby se říkalo, že Putin jim (USA) to nandal. Nyní je pro USA, které ovládají sionisté, priorita Izrael! A vo tom to je!
Stare ceske prislovi: nechod vasku s pany na led…..
Zelenka uveril medivejm recickam zapadnich politiku, ktere mnohe mezitim odval cas (tak dobri s tak oblibeni byli) a uveril na pohadku o statecnem a ochranitelskem zapadu. To byla ale chyba. Zapadu nikdy neslo o nejake ukrajince, odi chteli jen destabilizovat rusa a pripadne ba tom i neco trhnout. Zapad ale mezitim ovladli jini pani a zacali uklizet ten bordel. Americani uz evidentne nejsou na nejakou ua zvedavi a nehodlaji do ni vrazet prachy. Trumpa zelenkuv knukot neobmekci, naopak ho s chuti zarizne. Beztak je zelenka jen produktem konkurencnich demokratu a jejich po celem svete natazenych siti.
Ted to vyresej velci kluci po svem. Demograti na to meli 3 roky a dokazali prd. Ted se budou divit a jejich nohsledi v EU taky.
Nutela to ještě nepochopil a dál bude šířit signály, že Rusko schlamstne celou Evropu. Komu není rady, tomu není pomoci. Bude souzen podle vlastního paragrafu Činnost pro cizí moc. A také být Vetchým, tak mi cukají půlky a v noci nespím.
Fantomas
Souhlas.
Akce Okrajina začala z vůle USA, zinscenovaným, zrealizovaným a zaplaceným zločineckým převratem, při kterém bylo zavražděno cca 100 lidí, a svržen legální a demokraticky zvolený prezident Janukovyč.
Následně dosazená vojenská junta, banda banderovských zločinců, dle pokynů USA, začala pronásledovat a diskriminovat ruskou menšinu, čímž vyvolala rekci, kdy se etničtí Rusové ve svých domovech začali bránit, načež na ně junta poslala pravidelnou armádu.
Rusku hrozilo, že přijde o strategicky důležitý poloostrov Krym, kde mělo svou vojenskou základnu v Černém moři, ve prospěch USA.
To nemohlo Rusko ze sebezáchovných důvodů připustit.
Rovněž, aby si udrželo prestiž velmoci, nemohlo připustit, aby v sousedním státě dosazená zločinecká vláda vraždila civilisty, občany Okrajiny, ruského etnika.
Rusko tak bylo donuceno, aby zabránilo vstupu Okrajiny do NATO, zahájit vojenskou akci na Okrajině.
USA zapřáhly Evropu do své hegemonistické snahy podrobit si Rusko, prostřednictvím okrajinské banderovské junty, což se jim, ani přes ohromnou vojenskou i ekonomickou převahu nepodařilo.
A tak se naplnilo to stále opakované, že „Rusko rozumí jen síle“, ale v opačném gardu, totiž, že USA rozumí jen síle.
A odsere to naplno evropské stádo mopslíků, kdy USA už mopslíky nepotřebuje, a Rusko, jako vítěz, snad bude shovívavé ke zbabělým evropským sráčům.
Možná, že nakonec Evropané pochopí, že se nemají nechat v zájmu USA štvát proti Rusku, ale právě naopak, snažit se o co nejlepší vztahy s Ruskem, to JEDINÉ může zachránit degenerovanou Evropu.