Svéráz ministra Chovance: Ať o vině hejtmana Rozbořila rozhodne veřejnost a strana
ROBERT MALECKÝ 21|10|2015
Ministr vnitra Milan Chovanec v kauze olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila obviněného z úplatkářství přišel s několika návrhy, které u odborníků na trestní právo vyvolávají údiv. Navrhl například to, aby případ ještě před soudem mohla posoudit veřejnost a členové ČSSD.
Hejtman by tak podle Chovance mohl očistit své jméno, pokud se cítí nevinen. Plán je to jistě dobrý, naráží ale na nikoli nepodstatnou maličkost – trestní řízení se v Česku stále ještě vede před soudem, který také provádí důkazy a má výlučné právo rozhodovat o vině a trestu.
[ad#velkadolni]
To, aby se obviněný hejtman Jiří Rozbořil dohodl se státním zástupcem a zveřejnil o své kauze víc informací, navrhl Chovanec v neděli v diskusním pořadu Partie TV Prima. “Jediný člověk, který pravdu může osvětlit, je Rozbořil. Doufám, že se domluví se státním zástupcem … Pokud se cítí nevinen, jediná šance, jak to veřejnosti a členům strany ukázat, je víc informací a jít touto cestou,” uvedl Chovanec.
Lidový soud? Nebo stranický?
Jak přesně by v případě, že by Rozbořil nějaké informace nakonec zveřejnil, vypadalo veřejné nebo stranické posuzování jeho viny či neviny, Chovanec neupřesnil. Ani nemusel, protože nic takového nepřipadá v právním státě v úvahu.
Právě na rozpor se základními právními principy upozorňuje vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek. “Základním právem obviněného je osobně se účastnit projednání své věci v řízení před soudem. O vině se rozhoduje v řízení před soudem. Tam se mají provádět důkazy,” říká Jelínek.
Dovedeno ad absurdum. Politik není před zákonem nijak privilegován, stejně jako Rozbořil by podle Chovancova schématu mohly o zveřejnění spisu žalobce žádat tisíce lidí. Třeba se zdůvodněním, že potřebují dokázat nevinu před svou manželkou nebo že na tom trvají chlapi v hospodě. Z hlediska zákona má nápad Milana Chovance naprosto stejný základ.
Jako v 50. letech
Jelínek připomněl i další překážky, například fakt, že trestní spisy nejsou veřejně přístupné. “Není to tak, jako třeba v 50. letech, že se trestní spisy nejprve probíraly na nějakém grémiu, které teprve usoudilo, zda trestní stíhání je účelné, nebo nikoli,” říká prof. Jelínek.
Podle něho nic nebrání tomu, aby hejtman zveřejnil například usnesení o zahájení trestního stíhání s anonymizovanými údaji ostatních osob, k tomu ale žádný souhlas státního zástupce nepotřebuje.
Chovanec v neděli řekl, že se obviněný hejtman může sám ukrátit na procesních právech a po dohodě se státním zástupcem informace už nyní poskytnout. O této možnosti by mělo diskutovat i vedení sociální demokracie, a pokud na tom najde shodu, vyzve Rozbořila, aby se touto cestou vydal.
[ad#velkadolni]
Podle vedení strany by měl Rozbořil na svou funkci rezignovat a vrátit se případně až po svém očištění. Hejtman rezignovat odmítl, podpořil ho v tom i krajský výbor strany.
Rovněž další vyjádření ministra vnitra kolidují se zvyklostmi typickými pro právní stát. Například vyzval vyšetřovatele, aby postupovali rychle a případ do čtyř či šesti měsíců dostali před soud.
Skutečnost, že trestní řízení běží bez průtahů, je přitom dalším z práv, která stojí na straně jeho účastníků. Ministři vnitra obvykle vyšetřujícím orgánům pokyny ohledně délky trestního řízení neudělují.
ZDROJ: Robert Malecký, hlidacipes.org