Strategie Západu pro sebezničení: Je to záměrné?

Mezi způsobem, jakým se toho snaží docílit v USA či Kanadě a jak v Evropě, existují jisté rozdíly, nicméně cíle jsou velmi podobné. Článek, který situaci poměrně trefně popisuje, lze v mnohém podepsat.

Nicméně jsou zde určité drobnosti, které bych dodala či upravila, neboť článek se soustřeďuje především na situaci v USA. Otázka také je, jak dalece jde o politiku marxistickou, jak předpokládá autor.

Spíše zde vidím jasné znaky takzvaného „neomarxismu,“ který je definován jako „diktatura menšin,“ zatímco marxismus  je definován jako „diktatura proletariátu.“

Vládnoucí ideologie dává na piedestal právě menšiny (LGBTQ, rasové), což je neomarxismus jak vyšitý.

Aktuálně je většina evropských zemí, ale i USA či Kanada, v situaci, kdy je původní obyvatelstvo nahrazováno jedinci z nekompatibilních kultur, což zřejmě dřív či později povede k občanským válkám (což je také cíl).

V USA a koloniálních západních mocnostech cílí také na rasovou kartu, kdy je bílé obyvatelstvo ponižováno a perzekuováno, zatímco je prosazována takzvaná „kritická rasová teorie.“

Článek níže odkrývá agendu ze 70. let, která je nyní velmi aktivně prováděna – a to i díky podpoře politiků a korporátních médií. Najdete v něm však především důkazy toho, co zde opakovaně zdůrazňuji: jde o agendu plánovanou a řízenou.

A prosazována může být jen díky tomu, že drtivá většina společnosti to netuší a slepě věří těm, kteří celou agendu řídí nebo jejich loutkám, bez kterých by nikdy nemohla být tato agenda realizována…

Západní civilizace stojí na kritické křižovatce. Někteří tvrdí, že pokračující masová invaze, monetární bezohlednost a nekontrolovaný byrokratický růst nejsou náhodné – jsou součástí záměrného plánu na demontáž západní společnosti zevnitř.

Komentátor Charlie Kirk tento názor formuluje a naznačuje, že Severní Amerika a západní Evropa aktivně používají strategie zakořeněné v radikálních myšlenkách marxistických politických filozofů.

Cloward-Pivenova strategie: Plán pro kolaps

V 70. letech marxističtí učenci Richard Cloward a Frances Fox Piven navrhli strategii k přemožení a destabilizaci americké vlády vytvořením krizí. Jejich cílem bylo zbankrotovat sociální systém a vynutit si socialistickou revoluci.

Jak však vysvětluje Charlie Kirk, jejich vize se neomezovala pouze na sociální blahobyt; nastínili širší strategii demontáže západní společnosti prostřednictvím tří hlavních cest:

• Ekonomický kolaps: Tištěním bilionů dolarů bez omezení by byla hodnota měny erodována, což by destabilizovalo ekonomiku a vyvolalo finanční krizi, která by vyžadovala drastickou vládní intervenci.
• Tyranie Deep State: Vytvoření masivního administrativního státu – nebo „Deep State“ – by posloužilo jako nástroj k útlaku občanů. Místo aby tato byrokracie chránila lidi, zaměřila by se na politické disidenty, pohltila by soukromý sektor a rozdrtila opozici.
• Masová imigrace: Otevření hranic milionům migrantů by zahltilo veřejné služby, rozředilo národní identitu a destabilizovalo politickou scénu. To je nejviditelnější aspekt Cloward-Pivenovy strategie, zaměřené na rozbití jednoty společnosti.

Podle Kirka nejsou politiky, kterých jsme dnes svědky – nekontrolovaná migrace, byrokratické překračování pravomocí a bezohledné tištění peněz – náhodné.

To jsou přímé projevy Cloward-Pivenovy vize. Jednotlivci prosazující tuto politiku nejsou jen nekompetentní; uskutečňují vypočítavý plán na erozi základů západní civilizace.

Cloward-Pivenova cena

Příkladem této destruktivní vize v akci je Cloward-Pivenova cena, udělovaná každoročně sekcí kritické politologie Americké asociace pro politické vědy. Použití termínu „kritický“ v tomto kontextu je přímým odkazem na marxistickou teorii.

Ať už se jedná o kritickou rasovou teorii nebo kritickou genderovou teorii, cíl je stejný: destabilizovat instituce pomocí rozdělení založeného na identitě jako nástrojů společenského rozvratu.

• Kritická rasová teorie: Používá rasu jako prostředek k rozdělení a destabilizaci americké kultury a institucí.
• Kritická genderová teorie: Pohání radikální trans hnutí a všechny ostatní linie operací proti sexuální identitě.
• Kritická teorie imigrace: Je destruktivní síla zaměřená na přemožení a destabilizaci přijímajícího národa manipulací imigrační politiky.

„Kritický“ je v podstatě marxistická taktika určená k útoku na specifické aspekty společnosti. Podstatné jméno, které následuje – ať už rasa, pohlaví nebo přistěhovalectví – představuje vektor útoku.

Poznání zkázy

Příjemci Cloward-Piven Award jsou organizace, které k této ideologické strategii aktivně přispěly. Zde je několik minulých vítězů:

• 2022: Hoodstock, Montreal
• 2021: Familias Unidas por la Justicia, Burlington, Washington
• 2020: East Side Arts Alliance and Cultural Center, Oakland, Kalifornie
• Rok 2019: Black Lives Matter, DC
• 2018: Mladí abolicionisté, Boston
• 2017: LeftRoots, San Francisco
• Rok 2016: Urban Tree Connection, Filadelfie

Organizace jako Black Lives Matter (BLM) jsou ukázkovými příklady tohoto přístupu. Zatímco BLM je často prezentováno jako hnutí za zlepšení života černochů, bylo odhaleno jako marxistická iniciativa zakořeněná v kritické rasové teorii.

Její skutečná agenda nikdy nespočívala v povznesení komunit, ale v prosazování radikální marxistické agendy, jejímž cílem bylo narušit západní instituce.

Program, který stojí za oceněním

Cloward-Pivenova cena není uznáním pozitivní společenské změny – je to oslava neomarxistických snah destabilizovat západní civilizaci. Stejně jako kritická rasová teorie rozděluje na základě rasy a kritická genderová teorie rozděluje na základě identity, kritická teorie imigrace je používána k rozbití sociální struktury národů tím, že je zahltí migranty.

Jak ukazují příjemci této ceny, skutečná agenda není o spravedlnosti nebo rovnosti – je o vypočítavé destrukci západních institucí prostřednictvím rozdělení a chaosu.

Tolik článek, který se věnuje zejména situaci v USA, nicméně například ve Velké Británii, Francii či Německu je politika velmi podobná.

Jak jsem uvedla výše, tak základem současné ideologie je spíše neomarxismus, který vznikl až ve 20. letech minulého století a zdá se, že se jej postupně podařilo plně prosadit.

A díky EU je prosazován také u nás.

I když nejsme hlavním cílem invaze, tak také u nás se implementuje ničivý Green Deal (další součást destrukce, která není v článku výše zmíněna), prosazuje LGBTQ agenda a lze očekávat, že časem díky povinnému přerozdělování dojde i u nás k podobnému obohacování jako na západ od našich hranic…