Štáfek ve stopách svazáků všech režimů

Herec Jakub Štáfek prohlásil: „Když slyším někoho říkat, že máme novou totalitu, napálil bych ho.“ Máme novou totalitu? A sluší se za to někomu napalovat?

Je už skoro evergreenem samozvaných demokratů a lepších lidí, kteří přeceňují sebe a své souvěrce a podceňují názorové oponenty, že svou jedinou pravdu a víru rádi šíří ostrými slovy, agresivitou a netolerancí. Samozřejmě to vše oděné do prefabrikovaných frází o pravdě, lásce, sametu, demokracii atd., jejichž samotnou původní podstatu těchto pojmů dávno vykořenili. A Štáfek ve stopách svazáků všech režimů tak trochu vyjádřil názor ve smyslu: Kdo nejde s námi, jde proti nám, nebo: V demokracii máš výsostné právo na svůj názor, ale běda, jak je jiný, než ten náš.

A z druhé strany, poslanec SPD Jaroslav Foldyna tvrdí, že ČR je zbytková demokracie s fašistickými prvky. Má on pravdu?

Můj názor je v tomto ohledu rozhodně bližší Jaroslavu Foldynovi. Zejména v čase koronafašistické pseudo-pandemie se nepokrytě ukázalo, jak snadno a s jakou chutí politruci všech národů převezmou otěže moci do svých rukou a s fašistickou vervou a bez skrupulí šikanují plebs, na němž v tom nejhorším slova smyslu parazitují.

Petr Ludwig, známý z dob covidu propagací roušek, se vrhl na dezinformace. A doporučuje další praktiku ve stylu videa Přemluv bábu. Tedy aby lidé dali svým rodičům na facebooku sledování jistých zpravodajsko-propagandistických kanálů, aby byli neustále „očkováni proti dezinformacím“. Jak byste se cítil, kdyby vám někdo jen tak dal na socky sledování něčeho takového?

Všichni tihle samozvaní experti a odborníci na politická školení mužstva svých spoluobčanů, potažmo svých rodin, by od svých rodičů a prarodičů zasloužili lepana za ucho, aby se probrali ze své nadřazenosti. Jakkoliv teď může vypadat, že si protiřečím s tím, co jsem psal u Štáfka, jde o to, že tihle dva a další jejich typu by potřebovali ochutnat svou hořce jedovatou medicínu.

Velký ohlas vzbudila kauza matky zastřelené studentky. Lenka Šimůnková si vzala život skokem do Macochy. Její smrti předcházelo odstranění billboardu, na kterém tvrdila, že ministr vnitra Rakušan a další policejní pohlaváři mají na rukou krev, když lžou. Vít Rakušan si trvá na svém, že všechno bylo v pořádku. V retrospektu, měl se Rakušan k matce, která chtěla zjistit pravdu o policejním zásahu, chovat sdílněji?

Že toho mnoho nebylo v pořádku snad už tuší i jedinci typu převlékače uniforem Pepy Stosedmičky či postrachu králikáren Drahoše. Namátkou zmíním minimálně zarážející souběh s právě probíhajícím policejním cvičením v blízkém okolí na podobnou událost, nebo podivuhodnou přítomnost a účinkování na místě činu v osobě bůhví na koho všeho napojeného Formana kryjícího se pod záštitou novináře či čeho.

Rakušan a další pohlaváři se měli zcela jednoznačně chovat sdílněji a otevřeněji ke všem pozůstalým a ke všem občanům, kterým mají sloužit a nikoliv je uzurpovat. Zatajují-li se dostupné informace, pak zcela logicky dochází ke spekulacím, skepticismu a nástinu nejrůznějších možných variant a teorií. A jak řekl někdo chytřejší než já: V demokracii se proti dezinformacím bojuje informovaností, v totalitě cenzurou. Nechť si každý udělá sám obrázek, kde se už několik let… nebo možná od prvopočátku věků… nacházíme.

Němečtí učitelé mají prý podle manuálu při útoku utéct a následně napadení hlásit. V případech mírnějších incidentů, například lehkého ublížení na zdraví, poškození majetku nebo urážek navrhuje příručka zdrženlivost a raději nic nehlásit, uvádějí Novinky. Co se podle vás stane se zemí, kde se rezignuje na naprosté základy schopnosti vymáhat právo jako v Německu?

Rozloží se a způsobí kritické problémy i v zemích okolo sebe. Bohužel tyto destrukční tendence vidíme takřka po celé Evropě. A záměrně říkám destrukční a ne sebedestrukční. Protože ti, kteří se na destrukci veřejně podílejí, jsou přesvědčeni, že nedestruují sebe – vyvolené. Že jich se to netýká a že oni budou svými zákulisními chlebodárci za své služby odměněni a ušetřeni. Nicméně jak nám i historie ukazuje, není tomu tak příliš často a užiteční idioti jsou časem rovněž odklizeni a nahrazeni jinými. Stejně ambiciózními, perverznímí, stejně zkorumpovanými, hloupými, vydíratelnými či kombinací právě zmíněných atributů. A mluvím o politrucích na klíčových postech napříč stranami, zeměmi i pohlavími…  a napříč gendry, abych nezapomněl na skříně, fíkusy či okna.

Premiér Fiala má dle zjištění novinářů kromě premiérského křesla i částečný úvazek na Masarykově univerzitě, stále za něj bere plat, 12 140 Kč měsíčně. Za to by měl odsloužit pro univerzitu 8 hodin měsíčně. Myslíte, že je pravda, že skutečně tolik hodin odslouží? Nebo je to jen „trafika“, kterou si Fiala pro jistotu drží vzhledem k blížícím se volbám?

Samozřejmě že jde o trafiku. Na trafiky jsou samozvané elity všech dob, režimů a zemí skutečnými machry. A nejčastěji, jak víme, právě ti nejslušnější a „nejlépe“ naondulovaní. Ne podle slov, ale podle činů poznáte je… Nebo možná lépe: Ne podle slov, ale podle činů poznáme se. Neb když budu volně interpretovat po hříchu opomíjeného a mého milovaného českého spisovatele a politika Jana Procházku: Nejlepší způsob, jak začít s nápravou, je u první osoby jednotného čísla. Přeji požehnané Velikonoce všem čtenářům, příznivcům i oponentům a děkuji za pravidelné či nepravidelné čtení, zamyšlení a komentáře všeho druhu – v rámci možností slušného.