Šéf zahraniční politiky EU klade rovnítko mezi Hamás a Izrael a obviňuje obě strany z „masakrů“

Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell vyvozuje paralely mezi Izraelem a Hamásem, odsuzuje obě strany za „masakry“ a zdůrazňuje, že je třeba kritizovat izraelské akce, aniž by byl obviňován z antisemitismu.

Šéf zahraniční politiky EU ve středu položil morální rovnítko mezi Izrael a teroristickou organizaci Hamás, přičemž obě strany obvinil z provádění „masakrů“ a zároveň zdůraznil, že je možné kritizovat izraelské akce, „aniž bychom byli obviňováni z toho, že nemáme rádi Židy“.

Josep Borrell – vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku – ve svém projevu v Evropském parlamentu označil pogrom Hamásu v jižním Izraeli ze 7. října, při němž bylo zavražděno více než 1 200 lidí, za „největší masakr“ Židů od druhé světové války. Dodal však, že blokáda pásma Gazy ze strany Izraele představuje „jiný druh masakru způsobeného člověkem“.

Při reflexi cesty do regionu minulý týden Borrell – bývalý španělský ministr zahraničí, který od prosince 2019 stojí v čele zahraniční politiky EU – tvrdil, že emoce na obou stranách konfliktu maří politické řešení.

„Mělo by být možné vést debatu o tom, co se tam děje, bez emocí,“ řekl Borrell. „Mělo by být možné uznat právo Izraele na obranu, ale zároveň se rozhořčovat nad tím, co se v Gaze děje civilistům. Mělo by být možné kritizovat politiku Izraele, protože politiku zemí lze kritizovat, aniž bychom byli obviňováni z toho, že nemáme rádi Židy. Nepleťme věci dohromady.“

Borrell se rovněž zabýval mezinárodním selháním při prosazování tolik opěvovaného dvoustátního řešení jako konečného řešení konfliktu, který zuří již více než sto let.

„V posledních 30 letech, od dohod z Osla, opakujeme – dvoustátní řešení, řešením jsou dva státy,“ řekl. „Ale pro jeho uskutečnění jsme udělali velmi málo nebo vůbec nic.“

Borrell poté tvrdil, že údajná izraelská neochota uznat palestinská národní práva je stejným problémem jako palestinský odmítavý postoj.

„Mysleli jsme si, že problém lze rozdělit, protože jedna strana již byla mírumilovná a druhá ne,“ prohlásil. „Ale toto drama, které propuklo, nám ukázalo, že je třeba míru nejen mezi Palestinou a Izraelem, ale také mezi Izraelem a Palestinou.“

Borrell uznal, že mezi 27 členskými státy EU panují v této otázce rozdíly, a uvedl, že jeho úkolem je dosáhnout v rámci bloku co největšího konsensu. Zdůraznil, že pokud jde o Gazu, EU bude mít námitky proti jakémukoli řešení, které by zahrnovalo nucené vysídlení civilního obyvatelstva z Gazy, změny na hranicích Gazy a pokusy oddělit Gazu od širší palestinské otázky. Borrell dodal, že v budoucnu by v Gaze měla vládnout Palestinská samospráva se sídlem v Ramalláhu, které by měly pomáhat arabské země a EU.

Borrellův projev následoval po jeho návštěvě regionu minulý týden. Během pobytu v Izraeli přednesl zprávu, kterou španělský deník El Pais označil za „dosud nejkritičtější poselství, které od zástupce Evropské unie zaznělo v souvislosti s reakcí Izraele na útok Hamásu ze 7. října“.

„Nedaleko odtud je Gaza. Jedna hrůza neospravedlňuje druhou,“ prohlásil Borrell na společné tiskové konferenci s izraelským ministrem zahraničí Elim Cohenem po jejich prohlídce kibucu Be’eri, kde teroristé Hamásu zavraždili nejméně 130 lidí a desítky dalších unesli.

„Chápu váš hněv,“ řekl Borrell svým izraelským hostitelům. „Ale dovolte mi, abych vás požádal, abyste se nenechali pohltit vztekem. Myslím, že právě to vám mohou říci nejlepší přátelé Izraele, protože to, co dělá rozdíl mezi civilizovanou společností a teroristickou skupinou, je úcta k lidskému životu. Všechny lidské životy mají stejnou hodnotu.“

Borrell uvedl, že vítá ve středu oznámenou dohodu, podle níž bude 50 izraelských rukojmích zajatých Hamásem vyměněno za 150 palestinských vězňů v izraelských věznicích.

„Po sedmi týdnech utrpení se konečně shledají se svými rodinami,“ řekl Borrell a poté zopakoval výzvu k „okamžitému propuštění všech rukojmích zadržovaných Hamásem“.