Rovnováha
VERITAS
Lidé již vyzkoušeli všechny způsoby vládnutí. Žádný nedosáhl rovnováhy – stability a vždy selhal. Problém však není ve způsobu vlády, ani jeho následné realizaci. Problém je čistý fakt toho, že lidé chtějí, aby jim někdo vládl. Odevzdání osobní zodpovědnosti a své moci druhým.
Tímto je pojmenován problém, jehož řešení dokáže napravit pouze jediná všemocná veličina.
Pravda.
Pouze ona dokáže v každém člověku otevřít jeho vnitřní potenciál. Jen a pouze s ní dokáže úspěšně projít touto pozemskou zkouškou a zvítězit. Získat vnitřní i vnější stabilitu potřebnou k tomu, aby si dokázal udržet svou čest. Odolal každodenním útokům na svou osobu v rovině fyzické, psychické i méněhmotné.
Jakýkoli extrém je odchylka od rovnováhy – tedy slabost. Člověk potřebuje mít stabilní všechny své stránky. Jakmile některá z nich selhává, stává se zranitelný – tedy nestabilním. Tím je oslabena jeho moc a to ho vrací zpět k otázce pravdy.
Pravda je nepřítel číslo jedna jakéhokoli systému vládnutí. Tedy rozdělení na vládnoucí a ovládané. Člověk ji nesoucí prohlášen za teroristu ohrožujícího systém. Nepřítele státu. Tvrdě omezován a napadán na každém kroku a v každém možném okamžiku.
Proč? Protože je nositelem naděje. Síly, lásky a moci. Svobody. Je v souladu se Stvořením a není možné ho zničit. Přimět k dobrovolnému podvolení – přijmutí hry na vládnoucí a ovládané.
Každý člověk si zde na zemi může dobrovolně zvolit, kterou cestou chce jít. Cesta pravdy je však jediná vedoucí ke skutečné vnitřní i vnější stabilitě. Všechny ostatní jsou mnohem snazší, vedou však pouze k nekonečnému kruhu utrpení.
Jak má člověk poznat mezi nimi rozdíl? Jeho dušička si je musí vyzkoušet všechny!
Hru na banditu i drápa. Požitkáře i asketu. Vojáka i mnicha. Pána a sluhu. To samotné není nic výjimečného. Rozdíl činí opětovné vzpomenutí si na to. Zhodnocení a následné vnitřní vyrovnání.
Vtip je v překonání strachu, společenských tabu a vnitřním sáhnutí si na vše. Na vše. Vynesení na světlo odporných zlosynů stejným dílem, jako pomatených sluníčkářů. Konfrontování brutálních válečníků se zbabělými pacifisty a objetí všech stejným dílem.
Jejich přijetí, má dvojí zcela fascinující efekt a současně jeden obtížný. Zaprvé zmizí vnitřní konflikt z celé situace popření. Zadruhé zaplní doposud prázdná místa v osobních možnostech. Obojí dohromady uvolní energii potřebnou k udržení konfliktu a přemění ji na osobní moc. Stabilitu.
Stabilita je ona věc na tomto procesu obtížná. Člověk je při něm vláčen z jednoho extrému do druhého. Skáče od stínu ke světlu a snaží se dát dohromady protiklady, které mimo naši dualitu vůbec neexistují. To je velmi obtížný i vyčerpávající proces, odměna je však nekonečně lákavá.
Část ztracené celistvosti. Osobní moci potřebné k prosazení pravdy nejen u sebe uvnitř, ale i všude venku.
Mnozí byli povoláni, pouhý zlomek však toto volání uposlechl. Každý sám si vybral svou cestu a tou půjde až tam, kde končí.