Reportáž z Ukrajiny, kterou nám ČT nikdy nenabídne

Můžete  namítnout, že  na  našem slavném kolektivním západě  to asi sotva  bude,  ohledně  Ukrajiny a veřejnoprávních televizí jinak. přiznávám, že  ještě  před pár  dny  bych  s  vámi souhlasil a  ani se nepokusil vám tenhle názor  vyvracet. Jenže  opět zapracovala shoda  náhod a  já se dostal na  stránky  belgické frankofonní  veřejnoprávní  RBBF.   A konkrétně na jednu reportáž, kterou její  intervjůci natočili přímo na Ukrajině.  Ve výcvikovém  středisku pro nově mobilizované.  A nestačil  se  divit.  Tohle  odvysílala  belgická  RBBF  pro SVÉ  diváky!! Něco, co  naše/vše  Česká televize  NIKDY nenatočí, natož , aby  to pustila  do éteru. Jen jsem nevěřícně  zíral a pak se rozhodl  to  převzít pro  vás na Kosu!

Vše naleznete  , ve  francouzské originále  pod titulkem:

„Battez-vous!“ : en Ukraine, les soldats volontaires sont „tous morts ou blessés“, les nouvelles recrues n’ont pas choisi d’être là

podle překladače, který  má s francouzštinou bohužel evidentní problém

„Porazit vás“ : na Ukrajině jsou dobrovolní vojáci „všichni mrtví nebo ranění“, noví rekruti se tam nechtěli

V pohasínající tmě časného rána se mezi stromy líně vynořují vojáci, divokými  pohledy pronásledují neviditelné Rusy, ústa napodobují palbu ze samopalů. Pro tyto ukrajinské brance určené pro  frontu začíná další den výcviku.

Tito nováčci už týden cvičí ve 49. útočném praporu „ Karpatská Síč “ na východě země. Nikdo se z nich se dobrovolně nerozhodl tam být.

Ukrajina v květnu přijala zákon o mobilizaci desítek, ba stovek tisíc rekrutů, které potřebuje k doplnění řad armády zdecimované dva a půl lety bojů proti Rusům, početnějších  a lépe vyzbrojených.

Od té doby byli mladí lidé předvoláváni nebo zatýkáni k odeslání do mobilizačních center.

Velitelé brigády, jako je Vasilina Nakonečna, komunikační důstojnice 49. praporu , pak procházejí tato kasárna, aby našli „ novou krev “, nejzdatnější a nejmotivovanější muže.

„ Rekruti jsou nezbytní k udržení linií a zahájení útoků ,“ poznamenává tato  modrooká  třicetiletá mladice, „ ale konkurence je mezi brigádami nelítostná, kdo dřív přijde, je dřív na řadě .

Ne za zády svých přátel

Říká, že na začátku ruské invaze v únoru 2022 byla její jednotka složena výhradně z dobrovolníků. Dnes jsou „všichni mrtví nebo zranění “, uklouzlo jí  a sledovala, jak se nováčci  pomalu pohybují lesem.

„ Nejdříve vybereme nejmladší, pak se jich zeptáme, jestli nejsou nemocní a co mohou dělat,“ vysvětluje. „Přímo z jejich očích poznáme ty, kteří chtějí jít na frontu .“

Vojáky trápí instruktor, který vypadá jako Viking. “ Nemiřte svou zbraní na záda svých přátel !“, křičí.

“ Výcvik, který absolvují v mobilizačním středisku, je naprosto k ničemu ,“ tvrdí Vasilina a vysvětluje, že její jednotka jim proto uložila nový počáteční výcvik, navzdory “ nedostatku zbraní a času .“

Instruktoři, váleční veteráni, kterým není ani třicet let, jsou už všichni postižení nějakým  traumatem.

Jeden z nich, Ares, dobrovolník z cizí země, žije s kulkou zaraženou v noze, mnohočetnými otřesy mozku a trpí posttraumatickou poruchou.

“ Jsem unavený ,“ zašeptá. “ Všichni starší jsou mrtví, zranění nebo na konci sil, jako já . “

Tváří v tvář nedostatku dobrovolníků ztrácí nervy. “ Předveď , že máš koule a bojuj! (…) Nebo nám jasně řekni, že je ti to fuk, a necháme zemi Rusům!“ .

Zatímco v dálce rezonuje dělostřelectvo rozmístěné na velmi reálné frontě, noví rekruti se pohybují mezi zahradními trpaslíky poblíž zničeného domu, který by mohl být klidně ten jejich.

Vasilina hořce  lituje, že mnozí nemají potřebnou motivaci. “ Chápeme, že někteří lidé nechtějí. Měli život, rodinu. Téměř tři roky války jsou vyčerpávající. “

Hudebník, kuchař, zedník, vězeň… Tito vojáci ve výcviku nyní stojí ve frontě v lese ukrývajícím jejich tábor, aby dostali misku pohankové kaše.

Rekrut s červeným plnovousem a přezdívkou „ Chemik “ říká, že byl mobilizován náhodně při kontrole totožnosti na ulici: „Jako každé ráno jsem odcházel do práce, ale ještě téhož večera jsem byl náhle na cestě do tábora . “ vysvětluje se smutným úsměvem.

Potom normální život

Ke 49. praporu nastoupil v polovině července. Tento 32letý parťák  nečekal, že bude muset přes noc popadnout kalašnikov a ocitne se daleko od své rodiny,  je  nyní velmi  rozrušený. “ Je válka, oni moc dobře vědí, jaké to je ztratit milovanou osobu .“

Takový Oleg si myslel, že dělá správnou věc, když si jde aktualizovat své vojenské dokumenty do náborového střediska. “ Ale řekli mi, že jsem způsobilý k boji ,“ říká bývalý poštovní pracovník ze západní Ukrajiny znepokojeně.

Sa svými velkými brýlemi se 24letý mladík, s obličejem poznamenaným akné, neměl být  vůbec  mobilizován, nesplňoval zákonný věk, ten  je stanoven na 25 let.

„ Abych byl upřímný, zpočátku jsem byl trochu ztracený, nechápal jsem, co se to se mnou děje, žena, která měla na starosti mobilizaci, mi nic nevysvětlila ,“ říká a drží se za ruce se skvrnami od olee na zbraně.

Stojíc pod stromy, kolena potřísněná blátem, obklopený druhy, uvádí věci na pravou míru: “ Víte, ať už je to teď, nebo za sedm měsíců, cokoli… Skončilo by tak, že by  mě tam stejně poslali .“

Při pohledu na tyto horečné nové příslušníky jednotky Vasilina soudí, že mobilizaci je třeba organizovat jinak, protože ten, kdo nechce bojovat, je „ zbytečný“ .

“ Myslím, že se věci změní, “ vysvětluje, úřady “ začínají chápat, že motivace je klíčová.“

Názor je  sdílený i  Farikem, trenérem a veteránem: „ Ne každý je stvořen pro boj ,“ trvá na svém a hraje si s bajonetem, „ proč nutit lidi, aby bojovali, kteří nechtějí “ ?

“ Chemik “ říká, že přijal svou sudbu. Dnes ho neděsí smrt, ale trauma: „ Chci poté žít normální život ,“ uzavírá. On, Oleg a jejich soudruzi se budou muset Rusům poprvé postavit do konce července.

******

Tak  tohle  natočili  veřejnoprávní  Belgičané!!!  Zkuste  si představit  něco  podobného z Kavek?  Že tak  velkou  fantazii  nemáte?  Já také  ne!

Ale  o  naši  fantazii nejde.  Nýbrž  o to, co se  na Ukrajině doopravdy  děje. O to, co si myslí  řadový  Ukrajinec. Ne  Zelenský, Jermak  a  další  kyjevští  bossové!!!  Oni nekrvácí, oni nesedí v  zákopech, oni nepodnikají protiútoky, oni neprolévají  krev, oni  neumírají.  Přesto  okupují  české obrazovky. Ti  z ukrajinských zákopů a  výcvikových  středisek nikoliv. Nebo jen tehdy,  když  je  lze prodat  jako  nesmrtelné a neporazitelné  kyborgy!

Jenže  dnes mobilizovaný  / velmi často násilně a  ještě  častěji nedobrovolně/ Ukrajinec, to podle  veřejnoprávních  Belgičanů vidí zatraceně  jinak.  Jak dlouho by  asi takhle  nesmyslná  válka trvala, kdyby  to bylo na něm?

Tuhle  otázku posílám  psáči Krupkovi a válečnému štváči Šafrovi  do  Fora24.cz