Putinova soukromá armáda „Wagnerova skupina“ spáchala válečné zločiny na třech kontinentech

Soukromá armáda ruského prezidenta Vladimira Putina, tzv. Wagnerova skupina, byla obviněna experty Rady OSN pro lidská práva a nezávislými vyšetřovateli z páchání válečných zločinů a vraždění civilistů. Wagnerova skupina je ruská žoldnéřská armáda, která nabízí své služby „pro delikátní mise v zahraničí“ výměnou za přístup k přírodnímu bohatství hostitelské země.

Wagnerova skupina hrála určitou roli v Sýrii a na Ukrajině, ale její vměšování do domácích záležitostí a porušování lidských práv se projevilo nejvíce v Africe. V Mali se údajně podílela na masakru 300 civilistů ve městě Moura jen několik měsíců po svém příjezdu do země. Wagnerovci spolu s malijskými vojáky údajně chodili od domu k domu, zatýkali muže a hned je popravovali. „Nesnažili se zjistit, kdo je povstalec a kdo je pokojný civilista. Chtěli jen vraždit,“ napsal britský deník The Sun.

Wagnerovu skupinu založil podplukovník Dmitrij Utkin, který dříve sloužil ve speciálních silách vojenské rozvědky GRU a který má tetování s viditelnými nacistickými symboly. Současný vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin je bohatým oligarchou a Putinovým důvěrníkem. Wagnerovi žoldnéři mají na svědomí zvěrstva na třech kontinentech – v Sýrii, v několika zemích Afriky a nedávno i na Ukrajině. Wagnerova skupina má na svém kontě poskytování pomoci hlavně diktátorským režimům, které samy páchají zločiny proti lidskosti. Wagnerovci mají také rozsáhlý „rejstřík“ běžné trestné činnosti, jako jsou loupeže, znásilnění a únosy. Wagnerovci jsou běžně nasazeni na místech, kde se nachází nerostné bohatství hostitelské země, jako jsou ropné vrty, naleziště zemního plynu a důlní podniky. V důsledku toho mají jejich příslušníci často možnost nezákonně profitovat ze svých polovojenských aktivit.

Na podzim roku 2015 byly stovky bojovníků Wagnerovy skupiny nasazeny v Sýrii na podporu režimu syrského diktátora Bašára al-Asada. Vyšetřovatelé OSN mají k dispozici videozáznamy, na nichž žoldnéři Wagnerovy skupiny vraždí údajného dezertéra ze syrské armády, kterého tato ruská organizace podezřívala z toho, že je teroristou Islámského státu (ISIS).

V Libyi se Wagnerovi bojovníci jako „nájemní pistolníci“ na jaře 2019 spojili s vojevůdcem z Tobruku generálem Chalífou Haftarem, který si Wagnerovu skupinu najal, aby mu pomohla v jeho úsilí svrhnout libyjskou vládu sídlící v Tripolisu, uznanou OSN. Libyjská vláda obvinila příslušníky Wagnerovy skupiny z válečných zločinů a tvrdila, že se bojovníci Wagnerovy skupiny běžně zaměřují na civilní čtvrti kladením nášlapných min.

Wagnerovi ozbrojenci v současnosti také pomáhají udržovat u moci několik režimů v subsaharské Africe. Wagnerovu skupinu si například najal bývalý dlouholetý súdánský diktátor Umar al-Bašír, aby mu pomohla potlačit protirežimní protesty. Wagnerovi žoldnéři se v Súdánu cítili jako doma, neboť zločiny proti lidskosti a genocidu vlastních občanů tam páchal i sám al-Bašír. Al-Bašír je zodpovědný za vyvraždění statisíců Súdánců v oblasti Dárfúru. Po svržení al-Bašíra civilní opoziční koalicí v roce 2019 a následném vojenském převratu v říjnu 2021 uzavřela smlouvu s Wagnerovou skupinou i nová vojenská junta, aby udržela rozzuřené obyvatelstvo na uzdě. Wagnerovi žoldnéři jsou režimem za své služby kompenzováni koncesovaným přístupem k súdánským zlatým ložiskům.

Páchání trestné činnosti v Africe Wagnerově skupině usnadňuje její schopnost organizovat sítě krycích společností (skořápkových firem), které maskují její značný průnik do vnitřních záležitostí hostitelských zemí.

Wagnerova skupina rychle zaplnila bezpečnostní vakuum, které vzniklo poté, co Francie na podzim 2021 stáhla své protiteroristické kontingenty z Mali v důsledku zhoršení vztahů mezi Bamakem a Paříží. Wagnerovy polovojenské jednotky začaly do Mali přijíždět mezi zářím a prosincem roku 2021. Krátce po nasazení bojovníků Wagnerovy skupiny v Mali výrazně vzrostl počet vražd civilistů a porušování lidských práv. Veterán Wagnerovy skupiny, který tři roky bojoval v Sýrii, koncem května 2022 v americké rozhlasové stanici National Public Radio (NPR) prohlásil, že Wagnerova skupina disponuje specialisty na dezinformace, kteří pomáhají maskovat vlastní zvěrstva v Mali a snaží se z vražd civilistů obvinit Francii tím, že hned po spáchání masových vražd zinscenují falešné akce.

Ozbrojenci Wagnerovy skupiny se nyní snaží eliminovat teroristické sítě napojené na al-Káidu, jako je například skupina Jama’a Nusrat ul-Islam wa al-Muslimin‘ (Skupina na podporu islámu a muslimů).

Zatím není jasné, zda je Wagnerova skupina jako protiteroristická síla více nebo méně účinná v porovnání s francouzskými vojenskými poradci v Africe všeobecně, nebo konktrétně v Mali. Během působení v Mali Wagnerovi žoldnéři rychle odhalili své sklony ke krutosti, když se údajně dopustili několika zvěrstev vůči stovkám malijským civilistů. Vyšetřovatelé OSN a organizace Human Rights Watch tvrdí, že mají detailní důkazy o válečných zločinech členů Wagnerovy skupiny. K dalšímu hanebně proslulému incidentu došlo v Niono ve východní části centrálního Mali, kde bylo nalezeno asi 30 ohořelých lidských těl nesoucích známky toho, že byly oběti před svojí smrtí mučeny.

Přítomnost Wagnerovy skupiny ve Středoafrické republice je spojena se snahou prezidenta Faustina Touadery udržet se u moci. Touadera se stal vůdcem Středoafrické republiky po vítězství své strany v náboženské občanské válce mezi křesťany a muslimy. Ve Středoafrické republice povraždili žoldnéři Wagnerovy skupiny více než deset věřících v mešitě Al-Taqwa v Bambari.

Wagnerovi žoldnéři si nevedli dobře v Mosambiku, kde byli nasazeni proti džihádistům napojeným na Islámský stát v regionu Cabo Delgado bohatém na ropu a zemní plyn. Ve dvou střetech s odnoží ISIS al-Šabáb ztratila Wagnerova skupina v boji sedm žoldnéřů a protože údajně neměla na takový boj žaludek, tak se z Mosambiku stáhla. Rusy možná překvapila účinná taktika, zkušenosti a moderní výzbroj islamistických povstalců. Vypadá to, že Wagnerova skupina nezůstala v Mosambiku dostatečně dlouho na to, aby se tam dopustila zvěrstev vůči civilistům.

Putinova soukromá banda zabijáků, která v roce 2014 působila na Krymu, byla v posledních osmi letech nasazena v ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti a nyní je cíleně nasazena na východě Ukrajiny. Je jen málo pravděpodobné, že tato tlupa žoldáků bude mít na úspěšný vývoj ruské invaze na Ukrajinu velký pozitivní vliv, protože ukrajinské jednotky jsou pro bojovníky Wagnerovy skupiny více než rovnocenným soupeřem. Koncem května ukrajinské síly zničily velkou základnu bojovníků Wagnerovy skupiny, což mělo na pravidelné ruské jednotky v regionu demoralizující vliv.

Žoldnéři Wagnerovy skupiny měli velký úspěch při vraždění neozbrojených civilistů všude, kde byli nasazeni. Dva příslušníci Wagnerovy skupiny z Běloruska byli obviněni z vražd civilistů poblíž Kyjeva ukrajinskými prokurátory, kteří zveřejnili jejich fotografie, což by mohlo pomoci při případných procesech s nimi jako válečnými zločinci. Na vrub Wagnerovy skupiny bylo připsáno i masové zavraždění stovek neozbrojených civilistů v ukrajinském městě Buča. Její členové také údajně provozovali zajatecký tábor v Motyžinu nedaleko Kyjeva, kde sadistické mučení nepřežil téměř nikdo.