Problémy na německých koupalištích

Německo čelí vlně potyček a konfliktů na svých veřejných koupalištích. V Berlíně na koupališti Columbiabad ve čtvrti Neukölln již zaměstnancům došla trpělivost a rozhodli se popsat některé z útoků, jimž čelí na denní bázi.

Zaměstnanci jsou nuceni čelit nadávkám, šikaně a plivání. Řád koupaliště je ignorován. Když se ptali jedné patnáctileté dívky, proč plive na zaměstnance koupaliště, tak odpověděla, že si zaměstnanci zaslouží, aby se na ně plivalo a aby byli zmlácení. Hygiena je v otřesném stavu. Lidé házejí odpadky mimo koš. Konají svou potřebu včetně velké do křoví. Byl zaznamenán i sexuální útok v podobě strženého vrchního dílu plavek. Jeden zaměstnanec byl fyzicky napaden, a proto pracovníci koupaliště požadují přítomnost policie, vstupenky by se měly kupovat pouze on-line. Dále by se mělo zlepšit oplocení koupaliště a obecně posílit ostrahu a bezpečnost.

Nutno dodat, že koupaliště je od předminulého víkendu zavřené a neví se, co bude dál. Toto není ojedinělý případ. S těmito problémy se potýkají mnohá další koupaliště nejen v Berlíně, ale po celém Německu. Problémy hlásí i sousední Nizozemsko. Jsou hlášeny i hromadné bitky s noži a holemi.

Zde vidíme výsledek nezodpovědné imigrační politiky západních zemí. S přílivem obrovského množství migrantů nepřišly jen intelektuálové a pracovití dělníci, ale hlavně lidé, kteří nejsou ochotni se integrovat, nemají žádnou kvalifikace, ani ochotu se učit novým věcem. Přišli za štědrým sociálním systémem, za tzv. lepším životem. Jenže nepochopili, že je potřeba pro to něco udělat, něco obětovat. Nic není zadarmo. Vždy je něco za něco. Na německých koupalištích se samozřejmě nevyskytují jen nově příchozí, ale také potomci imigrantů z let minulých, kteří pochází z problematických čtvrtí, cítí stesk po zemi svých předků, necítí se býti Němci. A podobně se necítí být Nizozemci, Francouzi, nebo Belgičany. Cítí se býti Alžířany, Maročany, Tunisany, Eritrejci, Syřany, Iráčany, Afghánci.

Daný problém s koupališti je třeba vyřešit tvrdými tresty. Pokud by se nějaký výtržník opakovaně dopouštěl přestupků, tak by měl dostat doživotní zákaz vstupu na dané koupaliště. V případě opakovaných problémů na jiných místech pak soud a vězení. Pokud by to byl nově příchozí, tak vyhoštění. Žádná země nemá tak velké množství policistů, aby všude hlídkovali. Slušná většina nesmí trpět pod agresivní menšinou.

Evropské státy by si měly zachovat svobodu a volnost, která je pro mnoho lidí tak atraktivní. Zároveň však musí být schopná řešit dané problémy a neohlížet se na politickou korektnost a vyjádření neziskových, lidskoprávních organizací. Tresty totiž přichází na základě chování člověka, a ne jeho původu.